Částečné zatmění Slunce 20.3.2015
Částečné zatmění uvidíme všude na území České republiky v celém průběhu. Slunce vychází ve střední Evropě (50° s.š., 15° v.d.; v ČR nedaleko města Kouřim) v pátek 20. března v 6 hodin 12 minut. První kontakt temného měsíčního kotouče nastane až o tři a půl hodiny později, v 9 hodin 37 minut. Slunce v té době najdeme 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začne "ukrajovat" naší mateřskou hvězdu z levého horního okraje. Jak čas poplyne, zatmění bude výraznější a temná silueta Měsíce v novu se bude postupě přesouvat doleva přes horní polovinu Slunce. Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 procent slunečního průměru, se odehraje v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupá do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor. Fajnšmekři mohou své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která by za dobrých podmínek mohla být viditelná i pouhýma očima. Při své jasnosti -3,9 magnitudy a velké úhlové vzdálenosti od Slunce by to ostatně neměl být problém i bez ohledu na probíhající úkaz. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začne pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustí. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupá do výše téměř 40° nad jižní obzor.
V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice (jejich geografické středy). Města jsou řazena sestupně od času prvního kontaktu, tj. první města jsou ta, v nichž začíná zatmění nejdříve. Časové údaje jsou v SEČ, tedy v čase platném v době úkazu.
Tabulka průběhu zatmění ve vybraných městech ČR
| Město | Začátek [hh:mm:ss] |
Střed [hh:mm:ss] |
Konec [hh:mm:ss] |
Velikost*/ Výška** |
| Plzeň | 9:34:55 | 10:43:42 | 11:55:21 | 74.7 % / 36.4° |
| Karlovy Vary | 9:34:58 | 10:43:41 | 11:55:16 | 75.8 % / 35.8° |
| České Budějovice | 9:35:13 | 10:44:07 | 11:55:48 | 72.5 % / 37.5° |
| Tábor | 9:36:01 | 10:44:57 | 11:56:35 | 73.0 % / 37.2° |
| Most | 9:36:14 | 10:45:02 | 11:56:33 | 75.6 % / 35.9° |
| Praha | 9:36:35 | 10:45:29 | 11:57:03 | 74.3 % / 36.6° |
| Ústí nad Labem | 9:36:54 | 10:45:45 | 11:57:14 | 75.6 % / 35.9° |
| Pardubice | 9:38:09 | 10:47:10 | 11:58:40 | 73.1 % / 37.1° |
| Brno | 9:38:10 | 10:47:14 | 11:58:45 | 71.0 % / 38.1° |
| Hradec Králové | 9:38:27 | 10:47:29 | 11:58:57 | 73.3 % / 37.0° |
| Liberec | 9:38:13 | 10:47:10 | 11:58:36 | 74.9 % / 36.3° |
| Olomouc | 8:39:30 | 10:48:37 | 12:00:01 | 71.1 % / 38.0° |
| Zlín | 9:39:36 | 10:48:43 | 12:00:07 | 70.2 % / 38.4° |
| Valašské Meziříčí | 9:40:17 | 10:49:25 | 12:00:46 | 70.3 % / 38.3° |
| Opava | 9:40:44 | 10:49:53 | 12:01:12 | 71.2 % / 37.9° |
| Frýdek-Místek | 9:41:02 | 10:50:11 | 12:01:28 | 70.3 % / 38.2° |
| Ostrava | 9:41:07 | 10:50:17 | 12:01:33 | 70.7 % / 38.1° |
| Havířov | 9:41:15 | 10:50:24 | 12:01:40 | 70.5 % / 38.2° |
| * | Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena v procentech úhlového průměru Slunce |
| ** | Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění (0° - obzor, 90° - nadhlavník) |
Úplné zatmění v Severním moři
Toto zatmění bude v Evropě pozorovatelné i jako úplné. Pás, z něhož mimořádný úkaz lidé spatří, povede přes Severní moře. Nejdelší zatmění nastane na moři asi 400 km východo-jihovýchodně od pobřeží Islandu a potrvá 2 minuty 47 sekund. Z pevniny se bude dát úkaz pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. Faerské ostrovy (Dánsko) leží na jižním okraji pásu totality a zatmění zde nastane v dopoledních hodinách necelých 20° nad jihovýchodním obzorem s délkou kolem 2 minut a 15 sekund. V okolí potemnělého Slunce budou téměř v rovině s horizontem planety Venuše, Mars a Merkur.
Za úplným zatměním do Severního moře vycestovaly české vědecké expedice. Pod vedením brněnského matematika prof. Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického a americké astronomky prof. Shadii Habbalové z Univerzity v Honolulu budou úkaz koordinovaně pozorovat skupiny zejména českých astronomů. Právě čeští odborníci si získali za posledních 9 let světové renomé při výzkumu Slunce prostřednictvím slunečních zatmění. Výsledky by měly podpořit současný výzkum Slunce prostřednictvím družicových dat, jejichž matematické zpracování je nyní zájmem jmenovaných vědců. Pozorování bude probíhat jak na Faerských ostrovech a Špicberkách, tak z lodě a rovněž z letadla vysoko nad případnou oblačností.
Při pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost! Ačkoliv půjde o opravdu výrazné zatmění, nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku! Doporučujeme použít speciální brýle pro pozorování zatmění, které jsou k dostání na hvězdárnách, folii Baader AstroSolar k zakoupení například u firmy SUPRA (www.supra-dalekohledy.cz/clanky/pozorovani-slunce/), případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího. Další informace naleznete na stránce www.astro.cz/bezpecnost.
Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky bez nadsázky dech beroucího představení. Je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dál od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak pozorujeme rovněž nezvyklé, tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.
zdroj: https://www.astro.cz