Česká autodráha je výrobek s tradicí dlouhou několik desítek let. Pro mnohé z jejích uživatelů byla vysněnou a leckdy obtížně dostupnou hračkou, pro další se pak stala celoživotním koníčkem. Na tomto místě vás chceme seznámit se zajímavou historií české autodráhy od jejích úplných počátků až po současnost.
Počátky české autodráhy jsou spjaty s jihočeským městem Trhové Sviny. V malé továrně, postavené v roce 1905, byly od roku 1938 vyráběny mimo jiné také mechanické hračky. V roce 1953 se zde pod vedením národního podniku IGLA začala vyrábět autíčka s bowdenovým ovládáním. V roce 1966, kdy továrna vyráběla 51 typů hraček, se začala připravovat výroba autodráhy. Výroba byla zahájena v roce 1968. První česká autodráha měla rozteč drážek 74 mm, díly dráhy měly šedou barvu., která byla teprve později změněna na černou. Závod si vyráběl veškeré díly sám, včetně motorků a transformátorů. Autíčka byla poměrně jednoduchá, přizpůsobená kruhovému plášti motoru. Přesto nebo právě proto měla určitý půvab a dodnes je radost poslouchat zvuk robustní kovové převodovky. Autodráha se jmenovala Champion.
Technický popis
Česká autodráha FARO je komplexní výrobek, sestávající z řady komponent a doplňků. Podobně jako v reálném světě automobilových závodů může být úspěšný jen ten jezdec, který rozumí technice, kterou používá, umožní uživatelům autodráhy pochopení konstrukce a principů fungování jednotlivých prvků autodráhy lépe využít potenciálu, který autodráha jako technická hra nabízí. Pokud se budeme držet srovnání se skutečným motorsportem, můžene říci, že prostudování materiálu v této sekci je důležité nejen pro závodníky, ale i pro mechaniky a konstruktéry tratí.
Česká autodráha FARO patří k nejširším hobby autodráhám na světě. Její dlouhá historie výroby dnes pokračuje pod značkou FARO, která navazuje na tradici původních autodráh Champion, Europa Cup nebo Gonio – autodráha 90. I když je autodráha plně kompatibilní s původními díly, prošla výraznou optickou i technickou modernizací. Vývoj i výroba jsou realizovány výhradně v České republice, ve spolupráci s několika osvědčenými dodavateli. Materiál, polotovary i výrobní postupy jsou vybrány a stanoveny tak, aby výrobek vyhovoval předepsaným normám a zároveň splňoval očekávání zákazníka: dosažená kvalita a vtipná konstrukční řešení mohou všem věkovým kategoriím „závodníků“ přinést dobrou zábavu. Projekt IDEA FARO: ČESKÁ ZÁVODNÍ AUTA NA ČESKÉ AUTODRÁZE však jistě potěší i zájemce o historii a současnost motorsportu. O autodráze již nehovoříme jako o hračce, spíše se jedná o technickou hru.
Autodráha FARO je v podstatě stavebnice, která po sestavení libovolně dlouhé dráhy, umožní jízdu s modely skutečných aut, rychlost jízdy je přitom možné regulovat a nechybí ani elektrická brzda. Dráha se sestavuje z jednotlivých, samostatně prodejných dílů a rovněž auta jsou sestavena z množství drobných součástek z různých materiálů. Většina z nich je opět nabízena samostatně jako servisní díly. Je možné postavit si vlastní auto ze stavebnice, v nabídce jsou i servisní díly, pneumatiky, motory a převody.
Vodící drážky
Pod povrch dráhy zasahují dvě vodící drážky o šířce 2,9 mm, hloubka drážek je 6 mm. Důležitým parametrem je rozteč drážek 74 mm / 90 mm (měřená mezi jejich středy). Na dráze je možné provozovat auta široká 80 mm. Po obou stranách vodících drážek jsou zalisovány kovové troleje o šířce 3,8 mm, rozteč trolejí je 17 mm (měřená mezi středy trolejí). Troleje jsou opatřeny spojkami, které vytváří systém „zástrček a konektorů“, čímž je dosaženo vodivého spojení jednotlivých dílů dráhy.
Autodráhy Europa Cup
Počátky české autodráhy jsou spjaty s jihočeským městem Trhové Sviny. V malé továrně, postavené v roce 1905, byly od roku 1938 vyráběny mimo jiné také mechanické hračky. V roce 1953 se zde pod vedením národního podniku IGLA začala vyrábět autíčka s bowdenovým ovládáním. V roce 1966, kdy továrna vyráběla 51 typů hraček, se začala připravovat výroba autodráhy. Výroba byla zahájena v roce 1968. První česká autodráha měla rozteč drážek 74 mm, díly dráhy měly šedou barvu., která byla teprve později změněna na černou. Závod si vyráběl veškeré díly sám, včetně motorků a transformátorů. Autíčka byla poměrně jednoduchá, přizpůsobená kruhovému plášti motoru. Přesto nebo právě proto měla určitý půvab a dodnes je radost poslouchat zvuk robustní kovové převodovky. Autodráha se jmenovala Champion.
Po několika letech výroby byly díly modernizovány vyrobením zcela nových vstřikovacích forem. Především byla zvětšena rozteč vodících drážek na 90 mm a šířka dráhy tak vzrostla na současných 180 mm. Později byl proto celý výrobek označován jako autodráha 90. Byl změněn povrch dílů dráhy a změnilo si i uchycení mantinelů. Zatímco dříve se zasouvaly do háčků na okraji dráhy, po modernizaci přibyly samostatné držáky mantinelů a zároveň se mantinel zúžil na současnou hodnotu. Díly dráhy se v této podobě vyráběly až do roku 1994. Sety autodráhy, prodávané v legendárních zelených krabicích s fotografií malých znuděných závodníků, byly označovány podle aut v setu (Porsche, Mirage, Shadow, Formula). Vyráběly se také sety označované jako Junior, nebo Dopravní autodráha 90 s kouzelnou kombinací náklaďáku a Porsche 911. Design obalů se časem ještě dvakrát změnil, nikdy ale výrazněji neupoutal.
Auta ITES-Gonio
V letech 1970 až 1989 bylo vyrobeno několik typů závodních aut, všechna měla plochý devítivoltový motor, opět vlastní výroby IGLA/ITES, respektive Gonio. U aut je dobře možné pozorovat rozdílný přístup konstruktérů forem a zejména jejich vliv na zachování dvou protichůdných požadavků požadavků na modelovost výrobku (tj. maximální zachování typických rysů originálního auta) a požadavků na maximální zjednodušení, které by umožňovalo velkosériovou výrobu. Je třeba přiznat, že požadavky na jednoduchou výrobu, vyplývající z nutnosti výroby statisícových sérií pro celou RVHP, většinou vítězily a zařadily tak výrobek do kategorie hračka nikoliv model. Přesto existuje světlá výjimka. Licenční formule Lotus Ford F2 ukazuje, jak může vypadat model, když výrobce umožní konstruktérům kreativní přístup a dovede jej do sériové výroby. Model byl sice kvalitní, ale pro velké množství detailů výrobně náročný a drahý. Patrně proto se nedočkal následníka. Další auta byla už konstruována s ohledem na nízké výrobní náklady, což se bohužel odrazilo na jejich značné jednoduchosti.
Kromě již zmiňované formule s velkými koly a kovovou převodovkou v plastovém podvozku patří mezi první auta na české autodráze Ford GT 40, který byl uveden na trh počátkem 70. let minulého století. Auto mělo plechový podvozek, který umožňoval změnu rozvoru, a vodítko na samostatném výkyvném dílu, připomínajícím princip plovoucího vodítka. Pojmenování Ford GT bylo přejato pro řadu servisních dílů pneumatik, kartáčků a převodů.
Následovala auta označovaná jako Mirage, McLaren a Shadow. Inspirací pro tato auta byly závodní speciály série CanAm, přičemž důvod, proč byly vybrány právě tyto vozy, je dodnes malým tajemstvím. Modelovost aut není příliš vysoká, karosérie jsou úzké a nejsou v měřítku 1:32, své vzory spíše imitují. Později k těmto vozům přibylo Porsche 917, které ale opět skutečný vůz připomíná jen vzdáleně.
V následujícím období obrátil výrobce svou pozornost na vozy Formule 1. V roce 1981 byla zahájena výroba vozu Tyrrell 006. U tohoto vozu lze hovořit o modelu, autíčko má navzdory zjednodušením správné proporce. Kvalita modelu je dostatečným základem pro rekonstrukci, proto bude jeho výroba obnovena. Limitovaná série se správnými doplňky a pneumatikami bude k dispozici během roku 2006.
Následovaly formule Renault RE 20 a Ligier JS 11 s novými plechovými podvozky, ke kterým se karosérie připevňovala jedním šroubkem. V roce 1984 byla zahájena výroba Porsche 911 Turbo. Tento model se těšil značné oblibě, přestože byl spíše karikaturou skutečné 911ky. Podvozek byl opět plechový, později byl opatřen háčky k uchycení karosérie. Posledním autodráhovým modelem byl Toleman TG 183, opět auto F-1.
Autodráha 90
Kolem roku 1993 se výrobce (závod Gonio) rozhodl k úpravě všech forem dílů dráhy. V tomto období byla výroba a prodej setů i dílů dráhy zcela zastaven. Z vozovky byl odstraněn vystupující středový pruh a celý povrch dráhy byl upraven. Povrch je nyní jednolitý a jemně drsný, což přispíva k lepší adhezi aut. Vzhled se zlepšil, oprava však nezahrnovala úpravu hran dílů, na kterých byly po spojení dílů viditelné úkosy. Tento nedostatek byl odstraněn až v letech 2003-2004 firmou Model. Od roku 1994 byly díly dodávány s nešťastným žlutým potiskem, který tak výrobek vizuálně deklasoval do nižší kategorie. Množství sítotiskové barvy rovněž snižovalo adhezi pneumatik V téže době byly plechové podvozky upraveny pro montáž menších 12V motorků Igarashi.
Přestože výrobce nezahájil výrobu nových aut (a tím jednoznačně prohloubil zaostávání za konkurencí), rozhodl se k zásadní inovaci u ovladačů. Původní tlačítkové ovladače nahradil ovladači pistolovými s deskovými odpory a s funkcí elektrické brzdy. Pistolový ovladač umožňuje dokonalou regulaci rychlosti, má robustní a ergonomickou konstrukci zajišťující potřebnou životnost a dobrou ovladatelnost. Je škoda, že tato výrazná inovace, zůstala osamocena.
Zásadní překážkou dalšího rozvoje české autodráhy se stal nedostatek investic. Pro výrobce tvořil obrat z prodeje hraček zanedbatelnou část z celkového objemu výroby a nelze se tedy divit, že do ní téměř neinvestoval. Neexistoval tým, který by vyvíjel nová auta a nové doplňky, autodráha byla dodávána v neatraktivních obalech a prodej nebyl prakticky vůbec podporován. V roce 2000 pak celkem logicky přišlo rozhodnutí výrobu zcela ukončit. V této chvíli vstoupila do hry zásadním způsobem firma Model.
Autodráha FARO
Plzeňská firma Model se o českou autodráhu zajímala od svého vzniku a díky svým zakladatelům ještě mnohem déle. V některých případech dokonce později suplovala aktivity výrobce české autodráhy (marketing, zákaznická podpora, vývoj). V období dvou let, kdy byla výroba v Trhových Svinách zastavena, svezla firma Model ze všech skladů v republice zbytky zásob dílů, z kterých bylo zkompletováno několik tisíc setů jenom aby výrobek nezmizel z trhu. V roce 1995 zahájila výrobu nového auta pro českou autodráhu Škody Favorit, v měřítku 1:28. Byl to historicky první velkosériově vyráběný model českého auta pro autodráhu. Favorit, pod obchodní značkou FARO SRC, se dočkal několika modifikací, byl příznivě hodnocen v zahraničním odborném tisku, ale hlavně se stal pro mnoho fanoušků české autodráhy nezapomenutelným a téměř nezničitelným závodním náčiním. Díky rozumné ceně se podařilo vyrobit a prodat přes 50 000 Favoritů.
Když se majitelé firmy v roce 2000 dozvěděli o záměru výrobce české autodráhy výrobu ukončit, iniciovali jednání o převzetí výroby. Díky dobré spolupráci s akciovou společností Gama se podařilo dosáhnout několikaletého pronájmu výrobního souboru, který mimo jiné umožnil opravy a vylepšení vstřikovacích forem. V roce 2003 byl představen dlouhodobý projekt Idea FARO: Česká závodní auta na české autodráze. Více o tomto projektu se dočtete v sekci Idea FARO. Realizace projektu přinesla nemalá úskalí, zapříčiněná především nedostatkem finančních zdrojů a nutností vyrobit mnoho nových forem. Teprve v roce 2005 se firmě podařilo získat výrobní soubor zcela do vlastnictví, čímž byl splněn základní předpoklad fungování celého projektu. Celá transakce byla možná především díky velké vstřícnosti vedení akciové společnosti Gama, které realisticky posoudilo dlouholetou snahu firmy Model o zachování tohoto tradičního výrobku .
V roce 2005 byla výroba definitivně přenesena do nově adaptovaných výrobních prostor v Plzni. V tomto roce se také podařilo představit sortiment v nových obalech a zároveň učinit první kroky k výrobě nosného projektu českých závodních aut. Nová auta FARO SRC jsou v měřítku 1:32 a při jejich konstrukci byly dodrženy všechny základní požadavky: zákazníci očekávají příznivou cenu, solidní jízdní vlastnosti a především vysokou životnost, odolnost podvozků i karosérií. Dalším vstřícným krokem je definování modulárního systému ZÁKLADNÍ SET + BOX, který umožňuje pořízení a stavbu libovolných závodních tratí s jakýmikoliv auty. Současně s popsanými změnami došlo k rozdělení sortimentu do sérií a byla zavedena jak nová katalogová čísla, tak i správná terminologie v názvech dílů a doplňků dráhy.