10.10.2015 křtíme publikaci o hvězdárně
Podrobnosti o publikaci naleznete na samostatné stránce PUBLIKACE
Něco o publikaci se můžeme dozvědět ze závěrečné poznámky autora
Nelze jinak, než na úvod závěru poděkovat. Největší dík patří rodině s její neuvěřitelnou trpělivostí a především manželce také za nezištné a svědomité provedení korektur.
Velké poděkování patří také všem pamětníkům za poskytnutí vzpomínek a zaplnění historických mezer v dějinách hvězdárny. Zejména patří poděkování Vlastislavu Feikovi, Zdeňku Soldátovi, Václavu Kalinovi, Pavlu Hrkalovi a mnoha dalším.
Když se blížil rok 2005, postupně jsme se na hvězdárně připravovali na 40. výročí hvězdárny a zároveň na 100. výročí narození Františka Pešty. Bylo to tehdy velké dilema, zda k takovému výročí připravit knihu, nebo jak ho vlastně řádně oslavit. Nakonec jsme zjistili, že času k napsání knihy není dostatek, ale přeci jen jsme na ní začali postupně pracovat.
Prosím čtenáře, aby při čtení této knihy brali v úvahu, že historické dokumenty použité v knize byli různé kvality, a proto nebylo vždy možné dodžet optimální podobu jejich reprodukce.
Zdroje informací
V archívu hvězdárny jsem při přípravě knihy nalezl velké množství fotografií, pozorovací deníky, kroniky a několik šanonů korespondence. Co však nebylo k nale-zení, byly dokumenty týkající se soukromého života Františka Pešty a jím založené Podkarpatské astro-nomické společnosti. Jak to tak bývá, často pomůže náhoda.
Při práci v Historické sekci České astronomické společnosti jsem se narazil na Spisové schéma fondu ČAS, který za Ústřední archiv ČSAV (dnes Akademie věd ČR) uspořádala a skartaci fondu provedla prom. hist. Alena Šlechtová, která též zpracovala inventář fondu, úvod i rejstřík k inventáři. Na základě takto zpracova-ných podkladů již bylo možné poměrně snadno nalézt dokumenty, týkající se především Podkarpatské astro-nomické společnosti.
Při setkání pamětníků v roce 2013 věnoval hvěz-dárně Václav Kalina objemný svazek dokumentů o výstavbě, včetně výkresů a skic. Tyto materiály se staly neocenitelným zdrojem informací o přípravě výstavby a výstavbě samotné.
Poslední setkání pamětníků znamenalo překv-apení, když na hvězdárnu zavítal bývalý ředitel táborského gymnázia pan Pavel Hrkal. Jak výstižně uvedl pro Táborský deník: Já jsem se s panem Peštou poznal jako soused a poté i jako spolužák jeho dcery. Také se znal s mým otcem a velmi často jsem s ním diskutoval o astronomických poznatcích v „jeho" hvězdárně. Pamatuji si, jak mi tehdy v šedesátých letech ukazoval, kde by si představoval, aby hvězdárna stála. Živě si pamatuji, jak jsme potom spolu stáli u základů. Bylo to přibližně v roce 1964. František Pešta bydlel u Černých mostů a tam jsem ho navštěvoval a mohl s ním rozmlouvat. Dokonce jsme na sebe viděli ze svých zahrad, protože mezi Sezimovým Ústím a Tábo-rem ještě nebyla nová zástavba. Jednou mě vzal i na místo, kam spadly tzv. Strkovské meteority. Šli jsme směrem k Hejtmanu a on mi vyprávěl, jak ve třicátých letech hledal ony meteorické úlomky. Byl to velmi spravedlivý a cílevědomý člověk, který rád diskutoval, nejen o astronomii a vesmíru. Mnoho lidí si ho vážilo, protože byl vstřícný a laskavý.
Co se však nepodařilo vůbec, bylo dohledání Peštovy pozůstalosti, která mi utekla doslava mezi prsty. S Peštovými příbuznými jsem měl postupně několik dohod na předání dokumentů z pozůstalosti, abych se nakonec dověděl, že již nic nenašli. Proto je kapitola o Peštovi plná mezer, které se pravděpodobně již nikdy nepodaří zacelit.
Protože o jednom z nejdůležitějších mimohvěz-dárenských zdrojů toho veřejně není moc známo, dovolím si dále uvést jeho stručnou charakteristiku z historického archivu AV ČR.
Archivní fond Československé astronomické společnosti 1917–1959
Vývoj spisovny (fondu) Československé astro-nomické společnosti (ČAS) byl poměrně jednoduchý. Písemnosti byly zapisovány do podacího protokolu, v němž byly uvedeny základní údaje. Spisy nebyly věcně tříděny, byly ukládány chronologicky. Účetní doklady byly ukládány zvlášť a též chronologicky. Účetní evidence se řídila soustavou jednoduchého účetnictví, v roce 1950 bylo převzato jednotné pod-nikové účetnictví, a v roce 1954 byla zavedena jednotná účetní evidence. Agendu ČAS vedl po celou dobu její existence administrátor. Byl jím od počátku až do roku 1953 František Kadavý. V době první republiky a za okupace byl jedinou placenou silou, někteří členové ČAS v kanceláři bezplatně vypomáhali. V roce 1953 byla oddělena hvězdárna od Společnosti a Fran-tišek Kadavý, který byl do té doby též správcem hvězdárny, přešel cele do jejích služeb jako její ředitel. Materiály z činnosti ČAS v rozsahu 45 balíků byly odevzdány dne 22. 6. 1966 do Ústředního archivu ČSAV s jednoduchým přejímacím protokolem. Fond je zachován pro starší dobu poměrně v úplnosti, od roku 1954 jsou spisové materiály neúplné. Značně neúplné jsou písemnosti o vydávání časopisu Říše hvězd.