1803 - Prager neue Zeitung č. 13
Další zpráva o strkovském pádu meteorických kamenů byla uveřejněna v pondělí, dne 31. ledna 1803, v časopise "Prager neue Zeitung č. 13", kterou napsal Johan Schindler, syn důlního rady K. G. v. Schindlera, očitého svědka pádu uvedených meteoritů:
V úvodu poznamenává, že již ve starších časech se hovořilo o kamenech, které padaly ze vzduchu, a že se tato věc podle nových vyšetřování jeví neodkladnou, ukazuje následující domácí událost, která se přihodila roku 1753, 3. července mezi 8. a 9. hodinou večer.
Zemřelý knížecí schwarzenbergský důlní rada ratibořských stříbrných dolů, Karel Gustav šl. ze Schindlerů, učinil ze svého obydlí, které leží na vyvýšeném místě a z něhož je výhled na 14 hodin daleko směrem k Rakousku a k Pasovu, toto pozorování:
Při jasném obzoru pozoroval hustý, dlouhý černý mrak, který se vznášel ve vzduchu u Plané, v krajině vzdálené 2 hodiny, Z tohoto mraku vzešly za prudkého blýskání za sebou tři silné hromové rány a po čtvrt hodině na to bylo slyšet praskot a rachot.
Následujícího dne se rozšířila zpráva, že podle vypravování pastevců padaly u Plané kameny do knížecího Lobkovického rybníka, že srážely silné větve dubů stojících na hrázi, ale neuškodily ani lidem, ani dobytku. Jeden z těchto kamenů spadl v Plané na střechu fary. Když tato přírodní událost skončila, chtěl duchovní, podle jeho vyprávění, sebrat kámen ze země, ale ten byl tak horký, že si maličko popálil ruku. Tento kámen daroval panu Schindlerovi. Nejpodivnější přitom bylo, že lid obecný pokládal tyto kameny za zlato a stříbro, když zjistil, že pak Schindler tyto kameny sbírá a kupuje.
Proto někteří zlatníci, bydlící v této krajině, platili za tyto kameny více, než se přesvědčili o opaku. Pan Schindler dostal rozkaz, aby větší počet těchto nebeských kamenů (tak se jim v kraji říkalo) zaslal tehdejšímu Nejvyššímu mincovnímu a důlnímu úřadu v Praze, hraběti Pachtovi.
Všechny tyto kameny byly povlečeny černou kůrou a jsou stlačeny, což vedlo k domněnce, že před jejich tavením vznikly z měkkých součástí hlíny a atomů osinku, obsahujících železo.
Roku 1772 zaslal J. E. Schindler svému příteli, učenému panu důlnímu radovi, rytíři z Bornů v Praze, jeden kus z těchto kamenů, který si jej uložil mezi druhy železa ve svém Lythophylaciu Bornianum k rozboru.
Johan šl. Schindler daroval jeden broušený kus, na němž leštěním vynikly železné částečky, svobodnému pánu Z. Bulachovi ve Vídni na tabatěrku.
Poslední kus si ponechal sám na památku těchto přírodních událostí ve své sbírce systematicky uspořádaných minerálů v počtu 3 000 kusů, mezi druhy železa.
K. G. v. Schindler dal kameny ihned po oné události vymalovat. Obraz má knížecí důlní mistr J. A. Tchernay, který je ještě jedním ze žijících očitých svědků tohoto jevu.