ČAS po únoru 1948 - V. Jaroš
… Předsedou ČAS byl po mnoho let stařičký profesor dr. F. Nušl, nestor českých hvězdářů. U příležitosti jeho 80tých narozenin jsem se ve svém projevu také zmínil, že UNV hl. m. Prahy náležitě vybaví hvězdárnu a vynasnaží se v dohledné době postavit na Petříně novou hvězdárnu. V té době řídila za stařičkého předsedu spolkové záležitosti ČAS energická místopředsedkyně s. Luisa Landové-Štychová, manželka zemřelého zakladatele Společnosti. Jako zkušená politická pracovnice věděla, že po odcházejícím předsedovi je nutno do čela Společnosti postavit předsedu - politika, který bude mít vliv a energii prosadit v ÚNV stavbu nové hvězdárny. Volba padla na mne. Předsedou jsem byl zvolen na 30. jubilejní valné hromadě 24. dubna 1948. Správní výbor jakož i delegáti valné hromady - vědečtí pracovníci i amatéři přijali mou kandidaturu celkem sympaticky. Při volbách bylo ze 100 přítomných delegátů - voličů - proti mně pouze 6 hlasů, ti chtěli astronoma odborníka. Sám jsem to voličům doporučoval, přes to mne zvolili. A tak jsem se stal předsedou ČAS. Dlužno připomenout, že jak správní výbor, tak i členové Společnosti stáli v únorových dnech na straně pokroku, šli s KSČ. Hvězdárna i ČAS byly bohatě podporovány ministerstvem informací a osvěty, ministerstvem školství a hl. m. Prahou. V roce 1947 ministr Václav Kopecký uvolnil na popularisaci astronomie 200 tisíc Kčs, ministr Zdeněk Nejedlý na publikační činnost 80 tisíc Kčs.
Práce na hvězdárně se zdárně vyvíjela. V roce 1948 už byla instalována na hvězdárně první astronomická výstava. Byla velmi zdařilá. Výstava byla dvakrát prodloužena, podruhé do 15. listopadu. Na vstupném se vybralo 100 tisíc Kčs.
Přihlášek do ČAS rychle přibývalo, Společnost záhy vyrostla na nejmasovější populárně-vědeckou organisaci. Ve venkovských městech i na vesnicích se ustavovaly odbočky ČAS a astronomické kroužky. Pražští hvězdáři měli plné ruce práce. Byli zváni na přednášky. Desítky jich proslovil s. Kadavý, pozdější ředitel hvězdárny, prof. dr. Šternberk, dr. H. Slouka a další, a také už astronomové nejmladší generace: dr. Plavec, dr. Kleczek a jiní. Nadšení mezi zájemci o astronomii bylo veliké. Záhy se začaly stavět v různých městech větší i menší hvězdárny. Z velké části byly postaveny brigádníky. Mezi venkovskými hvězdáři-amatéry a lidovou hvězdárnou pražskou byla úzká spolupráce. ČAS pomáhala vybavovat hvězdárny na venkově. Mnohým zapůjčila ze svých zásob astronomické přístroje. Odbornou poradu nikdy neodmítla. Nadšení pro astronomii neutuchalo a zájemců má podnes mnoho. Nyní se naše republika může pochlubit více jak 55 lidovými hvězdárnami. Něco podobného se nenajde nikde na světě.
V této době usilovala také ČAS o zavedení astronomie jako samostatného předmětu na rozvrhu škol II. a III. stupně. Podala žádost ministerstvu školství a požádala ministra Zdeňka Nejedlého, aby této žádosti věnoval zaslouženou pozornost. Při ČAS byly obnoveny sekce a některé nově zřízeny. Pamatuji se, že jsme měli sekci planetární, debatní, početní, hodinovou, přístrojovou, fotografickou, meteorickou, sluneční, měsíční a snad 1 jiné. Všechny sekce měly v čele odborníky. Sekce publikační se dobře rozvíjela. Kromě malých mapek hvězdné oblohy, pohlednic s fotografií Lidové hvězdárny na Petříně, astronomického slovníčku a dvaceti jiných publikací byl připravován do tisku 3 díl velké astronomie. Pozoruhodné dílo napsali odborníci ČAS, prof. dr. B. Šternberk, docent dr. Link, dr. H. Slouka a další. Velmi dobrým pomocníkem, sdružujícím velkou obec astronomickou, byl časopis "Říše hvězd", vydávaný ČAS. Rovněž knihovna byla rozšířena o desítky domácích i cizích děl.
Československý přípravný výbor Světového sjezdu pro mír v Paříži, vyzval ČAS, aby se zapojila do úsilí udržet mír. ČAS připravila projev (česky, anglicky, rusky a francouzsky) a zaslala jej všem observatořím a astronomickým společnostem na celém světě. Výzvu k míru podepsali vedle předsedy všichni členové správního výboru: celkem 45 osob.
Koncem měsíce června 1949 jsem se vracel se spisovatelem Josefem Tomanem autem z Lužických hor. Cestou s. Toman zapjal rozhlas. Chtěli jsme si poslechnout nějakou hudbu. Byli jsme však překvapeni. Ozvala se zahraniční vysílačka; hovořila česky. Hlásila tuto zprávu: President československé astronomické společnosti v Praze pan Václav Jaroš se obrátil zvláštním dopisem v anglickém jazyku na všechny zahraniční observatoře na západě, aby vědci a ředitelé těchto ústavů bojovali proti válce a pracovali pro mír. Ptáme se pana Václava Jaroše, zda-li se podobným dopisem obrátil také na východ, zvláště pak do Moskvy, odkud válečné nebezpečí hrozí. Vysílačka také oznámila, že výzvu ČAS obdržela od belgické observatoře. Další komentář k tomu nebyl. Bylo vidět, že výzva splnila svůj účel.
31. valná hromada v roce 1949 konstatovala, že ČAS má již 3330 členů.
… V tomto roce (1950) hl. m. Praha na návrh kulturního a školského referenta UNV zakoupila pro Lidovou hvězdárnu na Petříně za půl milionu vědeckých přístrojů.
Velkou událostí československé astronomické společnosti byla návštěva sovětských astronomů na hvězdárně. Přijeli 8. dubna 1950. Uvítali jsme srdečně milé hosty už před budovou. Byli rozjásáni a nadšeni krásami Prahy a srdečným přijetím všech členů ČAS. S úsměvy se posadili v přednáškové síni. Vyměnili jsme si pozdravy a já pak krátce pohovořil o úkolech naší hvězdárny, o její popularisaci mezi lidem, její lidovýchovné činnosti a o plánech do budoucnosti. Pak hosty pozdravila pěkným programem skupina libeňských pionýrů. Hosté srdečně a dlouze dětem tleskali. Místopředsedkyně Luisa Landová-Štychová pak promluvila o historii Společnosti a o její revoluční tradici od začátku své činnosti.
Vedoucí delegrace dr. Kulikov, profesor moskevské university, poděkoval za přátelské projevy a seznámil nás s prací sovětských hvězdáren. Uvedl, že v SSSR je nyní 42 hvězdáren, které se zabývají nejen vědou, ale i popularisaci. Z toho 10 až 15 hvězdáren koná velké vědecké práce. Ale zdůrazňuje, že i tyto hvězdárny se zabývají současně velkou činností propagační a osvětovou. Ostatní sovětské hvězdárny universitní) pečují o výchovu studentů a zabývají se také popularisaci astronomie v širokých masách lidu.
Po projevu profesora dr. Kulikova se hosté odebrali k prohlídce hvězdárny. V kopulích bylo mnoho vysvětlování a vzájemného vyptáváni. Naši pracovníci byli velmi spokojeni a došlo k významné dohodě. Naše každodenní pozorováni slunečních skvrn našimi amatéry nebudou již napříště posílána do Curychu, kde o ně z politických příčin ani nestáli. Budou zasílána přímo do Sovětského svazu na Pulkovskou ústřednu.
Pak jsme hosty pozvali na společný oběd do Strahovské zahrady. Tam se v srdečné zábavě ztužilo navázané přátelství i chuť k spolupráci. Na rozloučenou promluvil prof. dr. Ambar-Cumjan, nositel státní vědecké ceny. Poděkoval za vřelé přijeti a znovu připomínal, jak byli nadšeni krásami Prahy. Popřál našim astronomům mnoho dalších úspěchů a zdaru v práci.
V říjnu 1949 na schůzi astronomického odboru při československé národní radě badatelské bylo jednomyslně usneseno konat v květnu 1950 pracovní sjezd čsl. astronomů z povolání^ to na Skalnatém Plese. Tento sjezd byl v dějinách astronomie prvním pokusem o spolupráci, lepší vzájemné poznáni našich spolupracovníků a řešení celé řady problémů, týkajících se naší astronomie. Byli jsme přesvědčeni, že nová doba vznese do naší astronomické vědy nové myšlenky a nové pojetí úkolů, které nás očekávají v socialistickém budování státu.
Účast našich astronomů byla téměř 100%. Omluvilo se jich jen několik, a to ze zdravotních nebo služebních důvodů. Účastnici na sjezdu byli z Bratislavy, Brna, Olomouce, Ostravy, Přerova, Prahy a z Tatranské Lomnice. Vedle astronomů z povolání byli na sjezd pozváni zástupci Čsl. astronomické společnosti v Praze a Štefánikovej astronomickej spoločnosti v Bratislavě.
Sjezd byl zahájen v pondělí 15. května uvítacím proslovem dr. Bečváře a zahajovacím proslovem doc. dr. Linka. Vědeckým referátům na téma: Astronomie, Slunce a vysoká atmosféra, stelární astronomie a nebeská mechanika.meteorická astronomie, byla věnována čtyři půldne a další čtyři půldne byla věnována referátům organisačním.
Velkým přínosem sjezdu astronomů byla široká výměna názorů. Byl přijat návrh, aby byla zřízena komise pro popularisaci a metody amatérské práce v astronomii.
Ve své přednášce jsem tehdy vyzvedl potěšitelný fakt, že do programu astronomů byla zařazena přednáška a diskuse o úkolech astronomie v lidovýchově. Můžeme to považovat za důkaz, že i vědci sami cítí nutnost zapojení své vědy do praktického života, potřebu sdělovat vědecké poznání milionům pracujících,
Věda potřebuje ke svému rozvoji pevný ideologický základ, který může získat jedině na podkladě dialektického a historického materialismu. Skutečný vědecký pracovník je vázán svým svědomím a zájmem své vědy, poctivě hledat k němu cestu. Stálý vývoj skutečnosti zdokonaluje bez ustání i vědecké poznání, jež se snaží postihnout tento vývoj.
Věda, která se chce platně účastnit socialistického budování, musí se nutně vynasnažit o zlidovění. Těsné spojení a lidem a jeho zájmy neznamená snížení vědecké úrovně, není ani přítěží, ani nepříjemným závazkem, ale naopak nejbezpečnější základnou vědecké práce. Toto spojení dává vědě konkrétní smysl a cíl a získává jí nevyčerpatelný reservoir nových sil.
Zlidovění astronomie je tedy náš přední úkol při budování nového života. Přitom se projeví pravá podstata svobody vědeckého bádání. Svobodná je teprve taková práce, která pracuje v zájmu všech.
Přitom je samozřejmé, že předpokládáme u každého vědeckého pracovníka vědomí zodpovědnosti vůči„pracujícímu lidu.
Je vyloučeno, aby s šířením vědeckých poznatků - zvláště v astronomii- byly šířeny úpadkové filosofické doktriny, které zle řádí ve vědách západních zemí.
V. I. Lenin napsal tato prorocká slova: "Dříve tvořil veškerý lidský um, veškeren jeho genius pouze proto, aby dal Jedněm všechny výhody techniky a kultury a druhé zbavil i toho nejnutnějšího - osvěty a rozvoje. Nyní se stanou všechny zázraky techniky, všechny vymoženosti vědy a kultury všenárodním statkem a od nynějška již nikdy se neobrátí lidský um a genius v prostředky násilí, v prostředky vykořisťování".
Končil jsem slovy: "Nestojí za to pracovat ve jménu tohoto největšího dějinného úkolu, nestojí za to vynaložit pro něj všechny své síly? "
Sjezd byl prvním krokem ke společné spolupráci a byl pro nás uspokojující. Práce naši Lidové hvězdárny na Petříně byla odborníky hodnocena kladně.
Výčet práce Lidové hvězdárny na Petříně i ČAS by byl velmi široký. Dotkl jsem se jen několika událostí, které v té době byly pro ČAS důležité.
Končím slovy zakladatele Čsl. astronomické společnosti ing. Jaroslava Štycha: ČAS má nejen usilovat o zbudování lidových hvězdáren ve všech větších městech republiky, nejen vychovávat dobré amatéry, kteří by pomáhali vědcům, nýbrž má svou popularisační činností zvyšovat kulturní úroveň našeho národa, má se starat o to, aby astronomie pronikla do nejširších lidových vrstev". Podle jeho hesla : "Vědění všem".