Částečné zatmění Slunce 2005
V pondělí 3. října v dopoledních hodinách proběhlo částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bylo např. ve Španělsku pozorovatelné jako prstencové. Částečné zatmění trvalo 2 a půl hodiny. Maximální doba trvání prstencové fáze tohoto zatmění byla 4 minuty a 32 sekund.
Jako částečné bylo toto zatmění viditelné v Evropě, na Předním východě, ze západní, jihozápadní a jižní Asie, téměř z celé Afriky, Madagaskaru, z Islandu a části Grónska. Pás prstencového zatmění začínal v severním Atlantiku severozápadně od Azor, postupoval k východojihovýchodu a pak se stáčel k jihovýchodu, přecházel Španělsko, Středozemní moře, přešel Alžírskem, Libyí, Súdánem, Etiopií, Keňou, Somálskem a dále západní polovinou Indického oceánu v jižních šířkách, kde se postupně stáčel k východu a končil západně od Kokosových ostrovů.
V České republice bylo toto zatmění viditelné jako částečné. Měsíc začal zakrývat Slunce v 10:02. Maximální fáze zatmění, kdy bylo zakryto přibližně 53% slunečního kotouče, nastala v 11:15. Od toho okamžiku se začala zakrytá část Slunce zmenšovat, až ve 12:32 měsíční kotouč opustil sluneční disk úplně.
Poslední zatmění Slunce, které jsme mohli z území České republiky pozorovat, nastalo 31. května 2003 a bylo částečné. Tehdy vycházelo Slunce již ve fázi částečného zatmění a to znamenalo mimořádný pozorovatelský zážitek. Příští zatmění Slunce pozorovatelné u nás bude opět částečné a nastane 29. března 2006. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 7. října 2135. Poslední úplné zatmění Slunce na našem území proběhlo 12. května 1706.
K zatmění Slunce dochází tehdy, když se Měsíc při svém oběhu kolem Země dostane mezi Zemi a Slunce. Tato tři tělesa jsou v tomto případě seřazena na jedné přímce v pořadí Slunce, Měsíc a Země. Při zatmění Slunce je tedy Měsíc vždy v novu. K zatmění Slunce ale nedochází při každém novu, protože většinou se Měsíc nachází mimo rovinu dráhy Země kolem Slunce. Rovina dráhy Měsíce kolem Země je totiž vůči rovině dráhy Země kolem Slunce skloněna přibližně o 5 stupňů. Zatmění Slunce tak může nastat pouze v době, kdy se Slunce při pohledu ze Země nachází poblíž tzv. uzlu měsíční dráhy. Náhoda, že Měsíc, který je 400krát menší než Slunce, se zároveň nachází 400krát blíže k Zemi než Slunce a proto tato dvě tělesa mají na obloze přibližně stejné úhlové průměry, nám pak umožní pozorovat dárek pro pozemšťany - zatmění Slunce.
Když se za Měsíc schová celé Slunce, dochází k úplnému zatmění Slunce. Zvláštním případem zatmění je zatmění prstencové, které vzniká tehdy, je-li Měsíc v nejvzdálenějších místech své eliptické dráhy kolem Země. Jeho stín pak nedosáhne až na Zemi a můžeme tak vidět, jak kolem tmavého Měsíce září prsten jasné sluneční fotosféry. Schová-li se Slunce jen z části, pak mluvíme o částečném zatmění. To je pozorovatelné z podstatně většího území než úplné či prstencové zatmění a není proto tak vzácné. Částečné zatmění je součástí každého úplného a prstencového zatmění.
Pro pozorování zatmění Slunce je třeba dodržet nezbytná bezpečnostní pravidla, tedy si účinně chránit zrak dostatečným ochranným filtrem. Při pozorování očima bez dalekohledu jsou jako filtry vhodné např. osvětlený a vyvolaný černobílý film, svářečské sklo hustoty 13 nebo 14 nebo brýle na pozorování Slunce (nikoliv běžné sluneční brýle) se speciální fólií, které jistě leckdo doma najde z pozorování zatmění Slunce v minulých letech nebo přechodu planety Venuše před slunečním diskem v roce 2004. Při pozorování dalekohledem je použití speciálního tmavého filtru naprosto nezbytné - jediný pohled do nechráněného dalekohledu může znamenat trvalé poškození zraku. Vyplatí se chránit fólií i objektivy fotoaparátů a videokamer, aby nedošlo k propálení závěrky či poškození čipu.