Dějiny Československé astronomické společnosti (ČAS)
Myšlenka založit v Praze spolek přátel astronomie vznikla již před první světovou válkou. První s touto myšlenkou vystoupil v roce 1913 v časopise Živa český astronom Ladislav Pračka. Hlavní popud ke vzniku ČAS dal Jaroslav Štych, který konal řadu astronomických přednášek v různých městech a počátkem roku 1915 uspořádal v Praze v místnosti Dělnické akademie v Hybernské ulici kurs astronomických přednášek, na němž se sešli přátelé astronomie, kteří pak v lednu 1916 ustavili astronomický kroužek a přípravný výbor pro založení ČAS. Byly vypracovány stanovy společnosti, které byly schváleny c.k. místodržitelstvím výnosem z 21. září 1917 pod č. 8 A 472/1 1917 / 249.400.
Jméno spolku bylo Česká astronomická společnost, sídlo Praha (v roce 1938 byla na valné hromadě ČAS 2.4. provedena změna stanov a společnost byla přejmenována na Československou astronomickou společnost v Praze).
Podle stanov z roku 1917 bylo účelem Společnosti sdružit všechny přátele hvězdářské vědy i z kruhů laických k pěstování této vědy, vybudovat lidovou astronomickou observatoř v Praze nebo jejím bezprostředním okolí, zřídit astronomické muzeum, odbornou i populární astronomickou knihovnu a čítárnu a konečně popularizovat a šířit znalost výsledků moderní astronomie a přírodních věd vůbec. Toho chtěla společnost dosáhnout pořádáním populárních astronomických přednášek, praktických cvičení v pozorování, exkurzí, výstav, navazováním vědeckých styků domácích i zahraničních, odebíráním knih a časopisů vědeckého obsahu pro své členy a opatřováním vědeckých pomůcek a astronomických přístrojů. Chtěla též účelně organizovat hvězdářské pozorování astronomů-amatérů, vydávat knihy a časopisy vědeckého obshu a ustavovat místní odbory tam, kde je alespoň 10 členů ČAS. Prostředky k těmto úkolům chtěla ČAS získat ze zápisného a členských příspěvků, z darů, subvencí a z výtěžků přednášek a podniků pořádaných Společností.
Členem společnosti se mohl stát každý, kdo měl zájem o astronomii. Spolky, korporace nebo závody mohly přistoupi jako členové zakládající nebo přispívající. Jinak se členové dělili na činné, zakládající, přispívající, dopisující a čestné (tento bod stanov byl změněn na výroční řádné valné hromadě ČAS konané 7. 3. 1936 tak, že bylo zrušeno označení užívání označení členové činní a přispívající a místo toho nastoupilo jednotné označení členové řádní). Všechny členy kromě čestných přijímal výbor. Čestní členové byli pro své zvláštní zásluhy o astronomii nebo o rozkvět Společnosti jmenováni valnou hromadou. Povinností členů bylo zaplatit zápisné a členské příspěvky, dbát na spolková usnesení a pečovat o rozkvět Společnosti. Členové měli právo účastnit se všech podniků, přednášek a cvičení pořádaných Společností, užívat zdarma její vědecké pomůcky, t.j. přístroje, knihy a časopisy a užívat výhod při odebírání spolkového časopisu. Všichni členové měli právo účastnit se správy Společnosti prostřednictvím valných hromad a členských schůzí, voli a být voleni.
Záležitosti Společnosti obstarávala valná hromada, správní výbor, tajemník Společnosti a revizoři účtů. Řádná valná hromada se konala jednou za rok. Rozhodovala o zprávách správního výboru a revizorů účtů, volila předsedu, tajemníka, členy správního výboru a revizory účtů, stanovila zápisné a výši členských příspěvků, mohla měnit stanovy a rozhodnout o likvidaci Společnosti. Správní výbor byl volen na řádné valné hromadě na dobu dvou let. Po uplynutí prvého roku měla odstoupit polovina členů výboru a valná hromada za ně zvolila jiné. KOncem druhého roku odstoupila opět zbývající polovina. Odstupující členové mohli být opět zvoleni. Správní výbor se skládal z předsedy, osmi členů a 4 náhradníků (počet členů správního výboru byl zvýšen v roce 1920 na 12, v roce 1929 na 1, v roce 1936 na 16, v roce 1949 na 22 a v roce 1950 po další změně stanov měla ČAS kromě předsedy 4 místopředsedy, 25 členů výboru, 8 náhradníků a 2 revizory účtů). Tajemník a dva revizoři účtů byli stálými přísedícími výboru. Jednací řečí Společnosti byla čeština.
Do konce roku 1917 došlo na výzvu v novinách asi sto přihlášek do připravované společnosti. Ustavující schůze ČAS byla konána 8. 12. 1917 v posluchárně prof. Františka Nušla v místnosti české techniky v Praze II., Náplavní ulice č.6 za přítomnosti asi 50 členů. První výbor byl zvolen ve složení prof. Jaroslav Zdeněk, předseda, JUDr. Kazimír Pokorný, místopředseda, ing. Jaroslav Štych, jednatel, Viktor Rolčík, pokladník, Karel Anděl, zapisovatel a Josef Klepešta, knihovník. Předseda J. Zdeněk byl v letech 1919 - 1922 vystřídán K. Pokorným, po němž byl zvolen předsedou ČAS František Nušl, který stál v čele Společnosti až do roku 1948, kdy byl zvolen předsedou ČAS Václav Jaroš, kulturní a osvětový referent hl.m. Prahy. Počet členů ČAS rychle stoupal, koncem roku 1922 měla ČAS 599 členů, v roce 1926 744 členů, v roce 1938 839 členů, v roce 1945 2617 členů, v roce 1950 vzrostl počet členů na 3789.
V letech 1918 a 1919 Společnost vydávala Věstník České astronomické společnosti v Praze, který vycházel čtyřikrát ročně za redakce ing. J. Štycha. V březnu roku 1920 vyšlo místo Věstníku první číslo časopisu Říše hvězd, který měl název podle knihy Gustava Grusse. Jako redaktoři Říše hvězd se vystřídali ing. Josef Petrák, dr. Jindřich Svoboda, Karel Anděl, dr. Josef Hraše, dr. Bohuslav Mašek, dr. Otto Seydl, dr. Hubert Slouka, dr. Bohumil Šternberk. Na vydávání kvalitního časopisu kladl výbor ČAS již ve svých počátcích velkou váhu, i když jeho vydávání pohlcovalo zprvu téměř všechny finanční prostředky Společnosti, neboť si plně uvědomoval, že jen jeho pomocí může prohloubit znalosti členů Společnosti, udržet jejich zájem a získat členy nové. To se Společnosti také podařilo a počet členů ČAS v příštích letech stále stoupal.
Od roku 1954 vydávalo Říši hvězd ministerstvo kultury ve spolupráci s ČAS a podle dohody zástupců ministerstva kultury, ČAS a vydavatelství Orbis přešel časopis Říše hvězd dnem 1. ledna 1955 zcela do vydavatelské základny Orbisu. Při této příležitosti bylo změněno i složení redakční rady.
Brzy po svém založení se ČAS zasloužila o zajištění inventáře hvězdárny v pražském Klementinu. Klementinskou hvězdárnu vedl v té době profesor pražské německé university Adalbert Prey. ČAS podala 9. 11. 1918 návrh Národnímu výrobu československému, aby byl ihned československým státem převzat a zajištěn inventář této hvězdárny a aby správa hvězdárny byla odevzdána do rukou profesora Františka Nušla. Tento návrh byl uskutečněn a Fr. Nušl byl ustanoven nejprve správcem a později ředitelem této hvězdárny.
Důležitým datem pro ČAS byla tragická smrt astronoma generála Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919. Tehdy vznikla myšlenka, aby v Praze byla vybudována lidová hvězdárna, která by se stala památníkem Štefánikovým a nesla jeho jméno. Vznikl výbor pro uctění památky Štefánikovy, jehož předsedou byl básník Josef Svatopluk Machar, a byl též založen Štefánikův fond pro stavbu lidové hvězdárny. Po celé republice byly konány sbírky k uctění Štefánikovy památky, které byly zčásti odevzdány tomuto fondu. Plán hvězdárny vypracoval člen ČAS ing. Josef Záruba-Pfeffermann. Výtěžek sbírky však na stavbu plánované hvězdárny nestačil.
ČAS zatím sdílela s Výborem pro uctění památky Štefánikovy jednu místnost v Kaulichově domě na Karlově náměstí. Místnost jí bezplatně propůjčil děkanát filosofické fakulty Karlovy university, rektorát ČVUT jí propůjčoval posluchárny ke konání schůzí a přednášek. V roce 1921 se ČAS přestěhovala do místnosti na Wilsonově (hlavním) nádraží a v roce 1922 spolková místnost ČAS přesídlila po dohodě s ředitelstvím státních drah do budovy jeho ředistelství v Sadové třítě.
Aby členům i jiným zájemcům o astronomii bylo umožněno pozorování dalekohledem, byla v roce 1921 upravena místnost v umělé jeskyni v Havlíčkových sadech. Byl v ní umístěn pětipalcový dalekohled, který se po koleji vysouval na terasu. V roce 1922 byla však tato pozorovací místnost zrušena, jednak proto, že přístroje zde trpěly vlhkostí, jednak pro malý zájem členů ČAS o pozorování. ČAS si opatřovala, pokud jí to finanční stav dovoloval, také astronomické přístroje (z velké části z výtěžku Štefánikova fondu). V roce 1923 bylo rozhodnuto, že přístroje ČAS budou postaveny v budoucí novostavbě Technického muzea, a to ve zvláštní přístavbě, která ponese jméno Lidové hvězdárny Štefánikovy a kde členocé ČAS budou konatsvá pozorování. Do té doby, než bude novostavba Technického muzea postavena, měly být přístroje vystaveny v budově Technického muzea na Hradčanech. Jeden ze svých dalekohledů umístila ČAS v roce 1925 na věž Státní hvězdány v Klementinu, aby umožnila svým členům astronomická pozorování. Byl pozorován Měsíc, Jupiter, Saturn, Slunce, Mars, různé dvojhvězdy a některé mlhoviny.
Pro potřeby svých členů budovala ČAS též knihovnu, z níž byly knihy půjčovány i mimopražským členům. ČAS rozvíjela též popularizační činnost pořádáním cyklů lidových přednášek. Kromě Říše hvězd vydávala ČAS i astronomické publikace, série astronomických fotografií na pohlednicích, astronomické mapy a příručky. Ministerstvo školství a národní osvěty podpořilo snahy ČAS tím, že ročně zakupovalo 50 exemplářů časopisu pro střední školy. Jinak společnost žila v prvních letech z příspěvků členů, zápisného, výtěžku z přednášek a vydávaných publikací a z příležitostných darů. Teprve později dostávala zemskou subvenci na zařízení hvězdárny a po 2. světové válce i subvenci ministerstva informací a ministerstva školství.
Společnost se snažila od svého počátku o to, aby své členy sdružila k astronomickým pozorováním. Již v roce 1923 se pokusila o založení sekcí pro pozorování meteoritů a pro pozorování proměnných hvězd (pozorování členů této sekce bylo zasíláno ke zpracování prof. Boh. Hacarovi do Prostějova), o rok později přibyla sekce pro pozorování Slunce, jejímž hlavním úkolem byla statistická pozorování slunečních skvrn, která byla požadována curyšskou hvězdárnou - známou centrálou pro statistiku slunečních skvrn - k doplnění tamějších pozorování. V roce 1928 byla založena sekce fotografická, v roce 1935 sekce časová, v roce 1939 vznikla sekce pro pozorování komet, v roce 1940 byla ustavena početní sekce, v roce 1941 probíhal nábor do měsíční sekce. V roce 1949 byly založeny nové sekce: historická, instrumentální, měsíční a pro pozorování ionosférických zjevů. V lednu 1953 byla provedena reorganizace sekcí a nábor členů. V té době měla ČAS následující sekce: historickou, počtářskou, časovou, přístrojovou, optickou, fotografickou, strážní službu nebe, sluneční, pro pozorování severní záře a zvířetníkového světla, lunární, koemt, meteorickou, proměnných hvězd, geofyzikální a meteorologickou. V některých městech byly též zakládány místní odbory ČAS, které sdružovaly astronomy-amatéry. Těmto odborům ČAS poskytovala odborné informace, literaturu a obrazové a demonstrační prostředky.
ČAS brzy po svém založení začala usilovat o postavení lidové hvězdárny v Praze, která by jejím členům umožnila pravidelná astronomická pozorování a která by byla přístupná i širší veřejnosti. V roce 1926 podal v městské radě pražské zástupce KSČ, náměstek primátora hl.m. Prahy, dr. Skála, návrh, aby obec pražská postavila v Praze planetárium. Návrh narazil na finanční potíže, protože rozpočet na planetárium činil 3 miliony Kč. Proto ČAS poslala městské radě písemný návrh, aby nákladem obce pražské byla postavena budova lidové hvězdárny, kterou by ČAS vybavila potřebnými přístroji, které měly v té době hodnotu 200000 Kč. Byly vesměs získány z peněz již zmíněného Štefánikova fondu. Návrh ČAS byl přijat a do rozpočtu hl.m. Prahy na rok 1927 byl zařazen obnos 200000 Kč na postavení lidové hvězdárny. Zprvu se pomýšlelo, vybudovat ji v Riegrových sadech na Vinohradech. Od tohoto úmyslu však bylo upuštěno, neboť zde chtěla Jednota Sokol na Královských Vinohradech vybudovat tělocvičnu a hřiště. ČAS proto přijala návrh sadového úřadu na adaptaci obecního domku čp. 205-IV na Petříně za Hladovou zdí. Protože domek byl obýván nájemníky, přistoupila ČAS - aby jí nepropadla subvence na stavbu - k přístvbě nového, levého křídla domku. Plán přístavby vypracoval člen ČAS architekt Václav Veselík. Na jaře roku 1928 se tato část budovy lidové hvězdárny dokončovala. Stěhování Společnosti do novostavby začalo v dubnu 1928. Nejprve se přestěhoval do naturálního bytu administrátor Společnosti a převzal starost o správu hvězdárny. Počátkem června 1928 se přestěhovala ČAS z dosavadní místnosti budovy ředitelství státních drah Praha-Jih, Hooverova tříta. Na hvězdárnu byl umístěn do kopule Zeissův velký hledač komet o průměru 200 mm a ohnicku 137 cm, který byl prozatímně uložen v Technickém muzeu na Hradčanech, pětipalcový refraktor z prozatíního pozorovacího místa na věži Státní hvězdárny v Klementinu i čtyřpalcový refraktor z technického muzea a celá řada pomocných přístrojů. Dne 14. 6. 1928 byla svolána do nové hvězdárny první výborová schůze a 24. 6. první členské shromáždění. Veřejnosti byla hvězdárna odevzdána slavnostní schůzí konanou 4. 5. 1929 na paměť 10. výročí úmrtí M. R. Štefánika. První kopuli - východní - následovaly brzy dvě další. Pro hlavní kopuli získala hvězdárna osmipalcový astrograf z pozůstalosti vídeňského selenografa Rudolfa Königa. K jeho zakoupení, převozu a instalaci bylo třeba sumy 100000 Kč, které Společnost získala převážně z darů institucí a jednotlivců. President republiky přispěl částkou 20000 Kč. V červenci 1931 získala ČAS další velký dalekohled. V březnu 1931 zemřel majitel Lidové hvězdárny v Pardubicích baron Arthur Kraus a dědicové věnovali ČAS veškeré zařízení hvězdárny. Velký Merzův refraktor o průměru 160 mm byl pak namontován v západní kopuli.
Již v roce 1928 bylo ustaveno také Kuratorium lidové hvězdárny, jehož předsedou byl primátor hl.m. Prahy, místopředsedou předseda ČAS a v němž zasedali 4 zástupvi města a 4 zástupci ČAS a jeden zástupce ministerstva školství. Po výstavbě hvězdárny se plně rozběhla také činnost Společnosti. Konaly se schůzky sekcí a prováděla se četná astronomická pozorování (meteorů, proměnných hvězd, slunečních skvrn a.j.). Nové spolkové místnosti a možnost pozorovat hledačem komet přilákaly řady členů k pravidelným návštěvám hvězdárny, z kterých se vyvinula spolupráce v jednotlivých sekcích. Otevřením hvězdárny byla umožněna také popularizace astronomie pro laickou veřejnost. Zájem předčil všechna očekávání. V roce 1929 navštívilo hvězdárnu přes 5 tisíc osob. V době války nastal pokles, po válce v roce 1947 navštívilo hvězdárnu více než 22 tisíc návštěvníků a v roce 1953 dokonce 26 tisíc. V letech 1928 - 1953 navštívilo hvězdárnu asi 350 tisíc osob.
Zájem o astronomická bádání se snažila ČAS podpořit i udílením Ceny prof. Nušla, vzniklého v roce 1937 na počest 70. narozenin prof. Nušla.
Důležitým počinem bylo též vyslání dvou výprav za slunečním zatměním v červnu roku 1936. Čtyři členové ČAS odjeli do SSSR za Kavkaz na pokraj Kirgizské stepi, kde konali svá pozorování, další tři se vypravili do Japonska, odkud též přivezli zajímavé materiály z pozorování zatmění.
V době okupace byla činnost hvězdárny ztížena. V roce 1943 byla zastavena činnost téměř všech sekcí. V roce 1944 byla sice znovu obnovena, ale jen pomalu se rozbíhala. V únoru 1945 byla západní polovina budovy hvězdárny zabrána pro německou Luftwafe a bylo zde ubytováno 15 - 20 členů posádky. Za květnové revoluce v roce 1945 byla hvězdárna poškozena ostřelováním, při němž byla nejvíce postižena knihovna hvězdárny. Po osovobození byl ihned založen Fond pro obnovu hvězdárny, na nějž většina členů ČAS podle svých možností přispěla.
V době okupace byl ustanoven revoluční výbor ČAS, jehož členkou byla Luisa Landová-Štychová, Karel Čacký a Jaroslav Vlček. Dne 22. 5. 1945 se konala společná schůze revolučního a správního výboru ČAS, na níž Luisa Landová-Štychová referovala o vzniku revolučního výboru a jeho dosavadní činnosti. Na této schůzi byla též ustavena kontrolní komise k přezkoumání chování členů ČAS a správního výboru ČAS za okupace. V porevoluční době se ustavil také Klub mládeže, který sdružoval všechny mladé členy ČAS, mající hlubší zájem o astronomii. Členové Klubu se podíleli na obnově hvězdárny poškozené za revoluce. Pořádali také kursy pro demonstrátory hvězdárny. V letech 1945 - 1950 byly odstraňovány na hvězdárně následky okupace a počet členů stále stoupal. Od roku 1951 nastala stagnace ČAS, neboť vědečtí pracovníci měli již větší publikační možnosti než před válkou a za okupace. Lidová hvězdárna na Petříně byla převedena v roce 1953 k Ústřednímu národnímu výboru v Praze jako osvětové zařízení. V té době ČAS reorganizovala své ústředí tak, aby všem mimopražským lidovým hvězdárnám, pozorovatelnám, odbočkám a kroužkům sloužila jako astronomické ústředí pro účelné řízení vědeckých pozorování a teoretických prací a pro šíření odborných informací. Další vývoj ČAS byl v letech 1955 - 1956 veden snahou o převedení na novou organizační formu, která by též vyhovovala ustanovení zákona č. 68/1951 ze dne 12. 7. 1951 o dobrovolných organizacích a shromážděních. Nakonec bylo rozhodnuto přeměnit ČAS ve výběrovou organizaci při ČSAV. Presidium ČSAV schválilo začlenění ČAS do ČSAV na svém XXV. zasedání dne 2. 11. 1956 (bod VII a). Reorganizace byla po schválení organizačního řádu ministerstvem vnitra uvedena v život na I. celostátním sjezdu, který se konal 17. 1. 1959 v zasedací síni budovy ČSAV v Praze.