Gymnazista přivezl z olympiády stříbro
Táborský deník – 11-05-2010, Autor: Kateřina Nimrichtrová
Kam jednou sedmnáctiletého Stanislava Fořta osud zavane, až opustí brány táborského gymnázia? Možná až na akademii věd a možná ještě dál.
Čerstvých sedmnáct a takový úspěch! Student táborského gymnázia získal cenu Učené společnosti České republiky. Z dřívějška už je nositelem ceny Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského za první ze svých dvou publikovaných prací. Nedávno se vrátil ze švédského Göteborgu, kde společně s dalšími dvěma českými studenty hájil barvy republiky na Přírodovědné olympiádě zemí Evropské unie (EUSO). Přivezli stříbro.
Jak jste se vlastně do národního týmu vůbec dostal?
Jelikož se účastním matematických, fyzikálních i astronomických olympiád, tak mě vybrali na soustředění, které se před EUSO konalo. Přišel mi dopis z Národního institutu dětí a mládeže, že mě na něj zvou do Prahy, pokud mám zájem. Strávil jsem tam týden. Prošel jsem úspěšně různými testy z biologie, chemie a fyziky a stal se členem týmu.
V čem soutěž spočívala? To jste vyplňovali nějaké testy?
Soutěž probíhala ve dvou dnech a plnili jsme převážně experimentální úlohy. Například v odměrném válci jsme pouštěli kuličky, které měly přibližně danou hmotnost. Tu jsme změřili a evidovali, pak jsme počítali jejich průměrnou hmotnost s odchylkou té hmotnosti, pouštěli jsme je válcovou nádobou a počítali dobu pádu a z toho jsme určovali viskozitu vody.
Už se v tom ztrácím. Musím si dát pozor na podobné otázky. Jak jste nakonec skončili?
Náš tým získal stříbrnou medaili. To neznamená, že jsme byli druzí, ale že náš počet bodů dosáhl na stříbrné umístění.
Dělalo vám problémy prezentovat výsledky v angličtině?
To ne.
Koneckonců, jestli budete chtít být významným vědcem, budete muset publikovat v anglickém jazyce. Vy sám už jste něco publikoval?
Ano. Minulý rok jednu práci a právě minulou středu jsem úspěšně obhajoval další. Jmenuje se Dynamika vývoje molekulárních oblaků. Mezihvězdný prostor není prázdný. Jsou v něm rozptýlené atomy, molekuly, prachová zrna. A ty se shlukují do molekulárních oblaků, což jsou vlastně takové plynné mraky. Jsou opravdu obří. Mohou mít hmotnost od tisíců Sluncí do desítek milionů Sluncí. Světlo z jednoho konce na druhý může letět i několik set let. A ony kolabují a expandují a občas se v nich vytvářejí hvězdy. Já jsem studoval právě ten mechanismus kolapsu a expanze.
Jak jste u všech všudy mohl něco takového zkoumat?
Vytvořil jsem hydrodynamickou simulaci, ve které jsem ověřoval analyticky odvozené vztahy. Nechal jsem počítač provádět krok po kroku vývoj oblaku a zkoumal, zda to sedí.
Jaký to má význam pro lidstvo?
Pokud jde o praktický význam, tak nevím. Není to výzkum ale studentský projekt.
Jaký je vlastně význam vědců ve společnosti, podle vás?
On ten jejich přínos se asi nedá ocenit hned při probíhajícím výzkumu. To se může projevit až za desítky let. Před třemi lety byla Nobelova cena za fyziku udělena za objev gigantické magnetorezistence. Až delší dobu po objevení tohoto efektu se přišlo na to, že umožňuje ukládat data na pevné disky. Bez něj bychom na ně byli schopni ukládat jen velmi malé objemy dat.
Měla by vaše dívka sdílet váš koníček, zájem o fyziku, astronomii..?
To opravdu není podmínka. To bych byl hodně ujetý.
Kdy jste začal ve větší míře pozorovat, že vás váš zájem pohlcuje?
Matematika mě bavila vždycky. O astronomii jsem začal mít zájem zhruba před třemi lety. Náhodou jsem pozoroval perseidy, meteoritický déšť a zaujalo mě to. Pořídil jsem si dalekohled a začal jsem se tím zabývat.
Jaký z těch tří oborů je nejzajímavější?
Mě jedno připadá jako součást druhého. Jako v přírodě není nic děleno na obory. Astronomie je asi umělecky nejhezčí, je v ní ta estetická stránka. Člověk, když pozoruje hvězdy, tak je esteticky vnímá. Záživné se mi ale zdají všechny obory.
Matematika je hodně abstraktní věda. Není to někdy poněkud obtížné pohybovat se stále v abstraktních sférách?
Já to mám rád. Líbí se mi obecná řešení, obecné problémy. Tedy obecně mi obecné problémy nevadí (smích).
Kde byste se v budoucnosti nejraději viděl? Na akademii věd?
To opravdu nevím. Ale každopádně bych chtěl studovat teoretickou fyziku. Je mnoho oborů, které by mě lákaly, kvantová mechanika, relativistická astrofyzika...
Zažil jste při pozorování hvězd někdy něco neobvyklého?
Pozoroval jsem jednou Měsíc a na okraji kráteru Clavius se najednou rozžehlo oranžové světlo, které potom zase zmizelo. Zapsal jsem to do deníku. Takové jevy ale existují. Pravděpodobně šlo odraz slunečního světla. V tu chvíli mi to však přišlo velmi zajímavé až fascinující.
Dozvěděla jsem se, že jste byl velmi významně oceněn...
Získal jsem cenu Učené společnosti České republiky pro středoškolské studenty. Předají mi ji 17. května ve velké aule Karolina.
To je zatím jediné vaše ocenění?
Ještě jsem získal cenu Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského za moji práci Stručný úvod do teorie letu sluneční plachetnice. Skončil jsem s ní na druhém místě v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti. To považuji za velký úspěch, protože jsem soutěžil proti maturantům.
Dělal jste si někdy IQ test?
Jen na internetu takové ty pro zábavu. Jejich výsledky jsou ale přinejlepším sporné. Nikdy jsem si nedělal IQ test certifikovaný. Navíc celá koncepce těchto testů je trochu podivná. Vyjadřovat inteligenci člověka jedním číslem mi připadá jako hloupost.
Stane se někdy, že víte více než vaši učitelé? Opravujete je někdy?
To, co se vykládá u nás ve fyzice, nejsou nijak komplikované věci, nad kterými by se dalo polemizovat. To jsou jasná fakta. Tam ani nebývá prostor pro nějakou opravu. Tedy odpověď zní: Neopravuji učitele. Navíc by mi to přišlo krajně neslušné.
Věříte v UFO?
UFO je jakýkoli neidentifikovaný létající objekt, takže jelikož zdaleka ne vše dokážeme identifikovat, existuje i UFO. Svět je plný UFO. To vyplývá už ze samotné jeho definice. Jednou jsem viděl létající lampion, a to bylo pro mě také UFO, než jsem zjistil, co to je. Viděl jsem zkrátka něco na obloze, měřil jsem tomu úhlovou rychlost pomocí ruky a stopek a díky tomu jsem věděl, že to nemůže být nikde na oběžné dráze. Také jsem věděl, že to nemůže být Venuše, protože ta je na obloze jinde. Ta bývá totiž často také velmi jasná. Kvůli úhlové rychlosti jsem také věděl, že to nemůže být Mezinárodní vesmírná stanice.
Ale s tím UFO jsem se možná nevyjádřila jasně. Věříte v zelené mužíčky, v mimozemské civilizace?
Vzhledem k velikosti Vesmíru je pravděpodobné, že existuje jiný život, než je ten náš. Nebudou to pravděpodobně zelení mužíčci, to by byla opravdu velká náhoda.
Věříte, že vesmír stvořil Bůh?
To nedokážu určit. Nejsem křesťanem ani vyznavačem masového náboženství, ale mám takový pocit, že by Bůh mohl existovat. Bohem ale nenazývám postavu s vousy a nějakým artefaktem božské moci. Ani nevyznávám tradiční koncepci Boha, který bdí nad lidskou civilizací a řídí její kroky. Bůh by se ale klidně mohl projevovat třeba jako pravděpodobnost.