INTERNATIONAL SPACE CAMP 2009 ve vzpomínkách Standy Fořta
Stanislav Fořt v kosmickém řídícím střediskuPři příletu do města Huntsville v severní části státu Alabama, jsem už na letišti pocítil jakousi kosmickou atmosféru, která provázela celý můj pobyt na Inter-national Space Camp. Ve dnech 24. a 25. července přijížděly národní delegace z celého světa, aby se zúčastnily této neobyčejné akce. Z okénka autobusu jsem zahlédl obrovskou siluetu nosné rakety Saturn V, která čněla z areálu, ve kterém jsem měl strávit následující týden.
International Space Camp (ISC) je jeden z prog-ramů pořádaných v rámci U.S. Space Campu ve meště Huntville, stát Alabama, USA, které má samo o sobě rozsáhlou „kosmickou“ historii. Tento rok se ho zúčastnilo 20 států, každý reprezentovaný jednou studentkou a jedním studentem střední školy. Ty do USA doprovázel obvykle jeden pedagogický pracov-ník. Čeští účastníci jsou každoročně vybírání pomocí konkurzu, který tento rok proběhl v pražském plane-táriu koncem zimy. Naše republika vysílá své repre-zentanty na ISC již od roku 1995. Letos jsem byl vybrán já, Anna Štindlová a učitelka Marie Kotzurová.
Po slavnostním zahájení byli mezinárodní i američtí studenti rozděleni do několika skupin. Já jsem se stal součástí jedenáctičlenného týmu, který byl pojmenovaný po Wernheru von Braunovi, německém konstruktéru raket, který emigroval a následně pomohl Američanům dosáhnout Měsíce.
Hlavní část našeho programu se skládala ze simulovaných kosmických misí. Účastník mohl být přiřazen do tří různých simulátorů – družicového stupně raketoplánu (orbiteru), kosmické stanice nebo řídícího střediska. V průběhu misí jsme se seznamovali s prací kosmonautů a vědeckých pracovníků na zemi i ve vesmíru. Mohli jsme si vyzkoušet řešení simulovaných nestandardních situací, problémů a havárií. Podle mého názoru byly sice ovládací panely a počítače značně zjednodušeny, ale na skvělou atmosféru to vliv v žádném případě nemělo. Mým nejoblíbenějším stanovištěm byl družicový stupeň raketoplánu i přesto, že jsem se ani jednou nedostal k ovládacímu joysticku. Nejvíce jsem si užil výstupy do volného prostoru – takzvané EVA (Extra Vehicular Activity). Oblékli jsme se do skafandrů a pokoušeli se opravovat družici, která vysela nad nákladovým prostorem v zadní části lodě (payload bay). Na druhou stranu bych si během plnění mise v řídící stře-disku dokázal představit mnohem větší volnost. V podstatě jsme jen četli scénář a v případě problému si našli v příručkách jeho řešení. Při plnění misí na kosmické stanici jsme v prvé řadě prováděli různé experimenty. Já osobně jsem si vyzkoušel velice zábavnou práci s malou robotickou rukou. Další součástí Space Campu byly přednášky na rozličná témata, od letectví až po systémy recyklace odpadu na ISS, které byly obvykle doplněny o atraktivní demonstraci probíraných jevů. Setkali jsme se dokonce s raketovým konstruktérem Geor-gem von Tiesenhausenem, který hovořil o vesmíru obecně a o lidských perspektivách do budouc-nosti.
Jednu z nejzábavnějších částí našeho pobytu jsem strávil na trenažérech. Měli jsme možnost si vyzkoušet stav beztíže ve vodním tanku, který byl velice podobný těm, ve kterých skuteční kosmo-nauti trénují každou část své mise. Poprvé v životě jsem se potápěl s přístrojem a udělalo to na mě velký dojem. Na dně deset metrů hluboké nádrže jsme otestovali naší schopnost pracovat v týmu při stavbě pyramidy z připravených dílů a na vlastní kůži poznali rozdíl mezi hmotností a hmotou. Dalším velice zajímavým trenažérem bylo zařízení, ve kterém člověk rotoval ve všech osách a nevyzpytatelným způsobem měnil směr. Mohli jsme si také zkusit chůzi v šestinové gravitaci, simulovanou katapultáž i přetížení 4 g.
Velký důraz byl též kladen na budování vztahů uvnitř týmů. Ten probíhal v oblasti zvané Area 51. Šplhali jsme například na šestnáct metrů vysokou horole-zeckou stěnu nebo stáli na desetimetrovém dře-věném sloupu a upou-tání na lanech skočili dolů. Vyzkoušeli jsme si také únik z kabiny heli-koptéry při její simu-lované havárii ve vodě a překonávání rozlič-ných překážek.
Během mého poby-tu jsem měl, stejně jako ostatní účastníci, možnost zdokonalit se v praktickém užití angličtiny. Ta totiž byla jediným společným jazykem všech účastníků a bylo nutné ji používat takřka neustále. Jedním z mnoha pozitiv ISC bylo také seznamování se s lidmi z různých koutů světa. Dozvěděl jsem se mnoho o zemích, ze kterých pocházejí a poznal s nimi i část jejich kultury. Byla to neobyčejná příležitost k navazování kontaktů s lidmi s podobnými zájmy. Toto je jedna z věcí, kterých si na ISC cením nejvíce.
International Space Camp pro mě byl jedinečným zážitkem, na který budu dlouho vzpomínat. Chtěl bych tímto poděkovat organizátorům a sponzorům z USA, českým pořadatelům a konečně i České kosmické kanceláři. V případě, že vás tento stručný popis zážitků z ISC alespoň trochu zaujal, mluvíte anglicky a máte zájem prožit týden plný vzrušujících zážitků, zúčastněte se konkurzu i vy! Přeji hodně štěstí!
Stanislav Fořt, Dražice (červenec 2009)