Kometa C/2024 S1 (ATLAS) se bezhlavě vrhá do Slunce
Astronomové na obloze bedlivě sledují ještě jednu kometu objevenou přehlídkou oblohy ATLAS. Byla spatřena teprve 27. září, s největší pravděpodobností díky fragmentaci části jejího jádra vzrostla její jasnost na 15 magnitud. Výpočty dráhy vzápětí ukázaly, že jde o další z mnoha úlomků Kreutzovy rodiny komet, které většinou zaniknou v blízkosti Slunce. Tato kometa je zřejmě středně velký úlomek, který nyní opakovaně zjasňuje a zase slábne. Došlo už k definitivnímu rozpadu? Uvidíme bezhlavou kometu, která se bezhlavě vrhla do Slunce?
Kometa ihned po svém objevu nenaplnila očekávání, že bude dále výrazně zjasňovat a zdálo se více než pravděpodobné, že fragmentovala zrovna kolem data objevu, nebo ještě pár dní před ním. Díky tomu zjasnila natolik že, mohla být objevena. 18. října bylo zaznamenáno další zjasnění až k 10 mag. Kometa ukázala zelenou hlavu (komu) a krásný tenký iontový ohon. O pár dní později tvar komy napovídal, že se kometa rozpadá a opravdu, vlasatice zase zeslábla. Fotografie pořízené i pomocí českých robotických dalekohledů FRAM u hory Paranal v Chile a na observatoři Pierra Augera v Argentině ukazují, že kometa je opět výrazně slabší a možná ji tvoří nesourodé mračno úlomků.
Zůstalo však nějaké větší těleso uvnitř tohoto oblaku? To se dozvíme již brzy, protože kometa jednak vletí do zorného pole koronografu SOHO a také už nás čeká okamžik, kdy měla dosáhnout přísluní. Komety Kreutzovy rodiny mají přísluní své dráhy těsně nad povrchem Slunce. Například tato kometa ho má ve vzdálenosti 0,007976 au, což je v přepočtu přibližně 1,19 milionu kilometrů. Vzhledem k poloměru naší hvězdy 0,696 mil. km je vidět, že kometa by v ideálním případě lízla Slunce a zmizela rychle pryč.
V praxi je tu ale problém, že komety jsou tělesa nesoudržná (dá se to přirovnat k uschlému blátu) a v tak velké blízkosti ke Slunci by se vypařil i kámen. Proto jen největší úlomky Kreutzovy rodiny komet dokázaly v minulosi takový průlet přežít. Příkladem je řada "velkých komet" minulosti, například C/1965 S1 (Ikeya-Seki), Velká zářijová kometa C/1882 R1 či Velká kometa C/1843 D1. V dávnější minulosti sem patří ještě výrazná kometa 1106 a co je zřejmé, v minulosti tyto komety musely tvořit jediné těleso. Tím je zřejmě ve starověku pozorovaná extrémně jasná kometa z roku 371 př. n. l.
Komet Kreutzovy rodiny komet je nesmírné množství a zasloužila se o to nepřímo právě sluneční observatoř SOHO. V jejím koronografu se podaří ročně najít stovky kometárních jadérek. Jen výjimečně je taková kometa viditelná i na nočním nebi. Posledně to platilo pro kometu C/2011 W3 (Lovejoy). Právě tato kometa předvedla něco, o čem byla řeč v úvodu. V blízkosti Slunce se rozpadla a nečekalo se od ní nic víc, ale ona se nečekaně jako oblak trosek zjevila jako kometa bez hlavy a postupně slábla. V minulosti se takto po průletu přísluním rozpadla i Velká jižní kometa C/1887 B1, která byla následně pozorovatelná jako ohon bez hlavy.
Je velmi těžké říct, jaký bude další osud komety C/2024 S1 (ATLAS). V jejím případě nejde o tak velký úlomek, jako byla Lovejoy v roce 2011, ale kdo ví, třeba po ní také zbylo hejno trosek, které se definitivně rozpadne až při průletu kolem Slunce 28. 10. 2024 a způsobí na jižní obloze úkaz, který by byl nečekanou "halloweenskou" kometou 2024. Více bude jasné už od 26. října, kdy vstoupí její zbytky do záběru koronografu SOHO.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography - jasné komety minulosti
O autorovi