Meteorické roje
Meteorický roj je astronomický jev, který vzniká, když Země při svém pohybu zkříží pás meteoroidů – fragmentů, kopírujících oběžné dráhy svých mateřských těles. Je tvořen meteory, zdánlivě vylétajícími z jednoho bodu na obloze. Jestliže mají meteoroidy stejné mateřské těleso – tedy těleso, ze kterého pocházejí (většinou jím je kometa), mají souběžné dráhy pohybu. Je to dáno tím, že když se kometa blíží ke Slunci, její ledové jádro se pomalu vypařuje a z povrchu se uvolňují horninové částice - prach a meteoroidy, které tvoří tzv. prachový ohon komety. Jemnější prach je slunečním větrem rozfoukán do vesmíru. Větší fragmenty jsou slunečním větrem ovlivněny méně, vytvoří proto pás meteoroidů obíhajících kolem Slunce po přibližně stejné dráze jako mateřská kometa. (U jednoho roje je možné, že mateřským tělesem by mohl být Měsíc – tedy že vznikl z hmoty vyvržené při dopadu velikého asteroidu na jeho povrch.)
Meteoridy pak mohou zkřížit dráhu Zemi a vletět do její atmosféry. Jedná se většinou o malá tělesa letící rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu (asi 40 000 – 250 000 km/h), kterých denně protne ochrannou vrstvu atmosféry odhadem na 200 milionů. Tření o plyn v horních vrstvách atmosféry způsobí zahřátí meteoroidů, a ty se obvykle ve zlomku sekundy vypaří. Světelnému úkazu, který vzniká při jejich průletu atmosférou, se říká meteor.
Větší tělesa se však nevypaří úplně, ale husté plyny v nižších vrstvách atmosféry prudce sníží jejich pádovou rychlost asi na 90 metrů za sekundu (asi 320 km/h). Tomu, co z nich zbude po dopadu na zem, se říká meteorit.
Jelikož mají meteoridy z jedné skupiny téměř rovnoběžné dráhy, při pohledu ze Země se zdá, že meteory jakoby vylétají z jediného bodu na obloze. Tento bod se nazývá radiant. Pro představu, proč je tomu tak, si lze vzpomenout na koleje. Jsou rovnoběžné a přece se v dálce zdánlivě sbíhají v jednom bodě. Tohle je jenom jiný případ tohoto jevu, perspektivy.
Meteorických rojů je velice mnoho, ale jenom zhruba 20 je takových, při kterých je vidět v maximu za hodinu několik meteorů. Meteorický roj totiž netrvá po celý rok, ale jenom několik dnů až týdnů v roce. Maximum roje trvá několik hodin až několik dní. V návaznosti na zvětšující se vzdálenost dráhy Země od dráhy komety klesá počet fragmentů, které se střetnou se zemskou atmosférou.
Částice se také časem vzdalují (rozptylují) od dráhy komety. Čím je roj starší, tím déle jej lze pozorovat, ale tím méně meteorů je v maximu vidět.
Co je co?
- Meteoroid - Částice meziplanetární hmoty před vstupem do zemské atmosféry. Zpravidla jde o ledoprachové částice odstřelené z povrchu jádra komety. Může ale jít rovněž o fragment ze srážky planetek v hlavním pásu. Velikost meteoroidu je různá - od mikrometrů po desítky centimetrů.
- Meteor - Lidově "padající hvězda" nebo "létavice". Světelný úkaz na obloze, při kterém meteoroid padá k Zemi a třením o molekuly vzduchu v atmosféře v podstatě hoří (energie uvolněná při tření nabuzuje částice vzduchu a ty danou energii vyzařují v podobě viditelného světla). Úkaz se odehrává vysoko nad zemí, zpravidla ve výšce mezi 160 a 80 kilometry. Meteoroid do zemské atmosféry vstupuje závratnou rychlostí mezi 16 a 72 km/s a během letu atmosférou prakticky bezezbytku shoří na prach, který se větrnými poryvy rozptýlí.
- Bolid - Velmi jasný meteor s jasností větší jak -4,5 magnitudy (tedy jasnější jak planeta Venuše). Výrazný jas je způsoben větším rozměrem původníh meteoroidu či vstupní rychlostí. Občas za sebou bolid zanechá i několik minut dlouho pozorovatelnou stopu. Při pádu bolidu se nakrátko může ozářit krajina jako ve dne a objekty v krajině vrhnou ostré stíny. Ve vzácných případech na zem dopadnou fragmenty, tzv. meteority.
- Stopa meteoru - Po pádu jasného meteoru či bolidu může na nebi zůstat i několik minut viditelná světelná stopa. Energeticky nabuzené molekuly vzduchu v dráze meteoru se postupně zbavují získané energie vyzařováním viditelného záření. Zářící trubice vzduchu leží desítky kilometrů nad zemí a větrné poryvy tuto stopu postupně zkroutí a rozmělní. Nejvýraznější meteorické stopy mohou být viditelné až půl hodiny.
- Meteorický roj - Zvýšená aktivita meteorů způsobená průchodem Země oblakem proudu meteoroidů. Tyto pocházejí ze stejného zdroje. Většinou jde o proud částic z komety, o něco vzdácněji o oblak fragmentů nějaké planetky. Meteory vylétají vlivem perspektivy na obloze z jednoho místa, které se nazvývá radiant.
- Radiant - Místo na obloze, z něhož meteory zdánlivě. Meteory začínají při průletu atmosférou zářit ve výšce asi 160 km nad zemí a pohasínají až dvakrát níže. Vlivem perspektivy se nám proto zdá, že meteory vylétají z jediného místa (podobně jako když v noci jedeme autem proti děšti). Podle polohy radiantu pak nesou název jednotlivé roje. Například letní roj Perseidy nese název podle souhvězdí Persea, v němž radiant roje leží.
- Meteorit - Fragmenty původního meteoroidu, které i přes značnou ztrátu hmoty třením v zemské atmosféře dopadnou na povrch Země. Vzhledem k tomu, že zemská atmosféra původní těleso (či jeho fragmenty) výrazně zbrzdí, od určité výšky nad zemí (okolo 80 km) již těleso nezáří a padá k zemi volným pádem. Meteorit je tedy kosmické těleso dopadlé na zem.