Planetka Sezimovo Ústí

29.06.2003 10:36

 

Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí

a slavnostní předání osvědčení planetky

 

Planetka 26971   Sezimovo Ústí

 

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47301 (6. 1. 2003), překlad -lv-]

 

Asteroid 26971 Sezimovo Usti (1997 SL2)

Note:            Make sure you have Java enabled on your browser to see the applet. This applet is provided as a 3D orbit visualization tool. The applet was implemented using only 2-body methods, and hence should not be used for determining accurate long-term trajectories (over several years or decades) or planetary encounter circumstances.

 

Vzdálenost od Slunce            2,68 AU

Oběžná doba                          4,38 roku

 

 

Program Hvězdárny Fr. Pešty

 

20.6.2003  pátek

18.00 - 22.00  Den otevřených dveří

 

21.6.2003  sobota

13.00 - 13.30  Zasedání Výboru Hvězdárny Františka Pešty

14.00 - 15.00  Slavnostní předání osvědčení o pojmenování planetky

                        (předá ředitelka Hvězdárny České Budějovice s observatoří na Kleti – ing. Jana Tichá)

                        Odhalení pamětních desek na budově hvězdárny s drobným občerstvením a přípitkem

15.00 - 17.00  Povídání o planetkách a projektu Klenot s ing. Janou Tichou

                        Ing. Jana Tichá, ředitelka observatoře na Kleti, představí unikátní projekt pro vyhledávání planetek KLENOT, následovat bude beseda na téma planetky

14.00 - 22.00  Den otevřených dveří

20.00 – 24.00  Večerní pozorování

V rámci dne otevřených dveří je možné za jasného počasí pozorovat právě viditelné vesmírné objekty, planety a Slunce, bude rovněž umožněna prohlídka hvězdárny, k dispozici bude také nejnovější astronomická literatura.

 

 

Město Sezimovo Ústí

Město Sezimovo Ústí leží v krásné krajině 5 km jižně od Tábora na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka. V jeho blízkosti se nachází zřícenina Kozího hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus. V Sezimově Ústí měl letní sídlo 2. československý prezident Edvard Beneš. Je zde také se svou chotí Hanou pochován.

První zmínka o Sezimově Ústí je v dokumentu z roku 1262, který se týká dominikánského kláštera. Postupem času se Sezimovo Ústí stalo středověkým hospodářským střediskem. K jeho rozmachu přispívaly doly na stříbrnou rudu, o jejichž existenci máme zprávy z roku 1272 a 1345. Ze zlomkovitých písemných pramenů a archeologických nálezů víme, že koncem 14. a počátkem 15. století bylo Sezimovo Ústí prosperujícím řemeslnickým městem a kolébkou husitství. V souvislosti s pobytem Mistra Jana Husa v Sezimově Ústí a s probíhajícími církevními reformami bylo město v roce 1420 vlastními obyvateli zničeno a zapáleno. Důvodem byla strategicky nevýhodná poloha města, které nebylo terénem dobře chráněno před případným dobytím.

Obyvatelstvo bylo převedeno na nově založené Hradiště, později přejmenované podle hory na Tábor. Trosky Sezimova Ústí mezitím zarůstaly trávou a křovinami až do roku 1828, kdy byla obec opětovně založena. Na původním gotickém sídle probíhaly po desetiletí rozsáhlé archeologické výzkumy, které přinesly řadu významných objevů. Tyto exponáty jsou uloženy v táborském muzeu.

Dnešní Sezimovo Ústí je moderní město se třemi základními školami, střední školou, třemi kiny, supermarkety, moderní infrastrukturou a dopravní dostupností. Ve městě je tříhvězdičkový hotel s bazénem, motorest, chatová osada, fotbalové i házenkářské hřiště, tenisové kurty, sauna, kuželky a jedinečnou turistickou atrakcí jsou terénní motokáry na půlkilometrové motokrosové trati.

 

Planetky a jejich jména

            Planetky jsou v dalekohledu nerozlišitelné od hvězd, prozradí je jen jejich pohyb. Dříve pozorovatelé planetky objevovali tak, že si všimli hvězdičky "navíc", která v atlasech nebyla. Dnes je objevujeme fotograficky a poslední době zejména pomocí CCD kamer. Pokud se pohybují na obloze rychle, mohou se na snímcích projevit jako čárky, ale většinou jsou také bodové jako ostatní hvězdy. Je proto nutné pořídit alespoň dva snímky s odstupem několika minut až desítek minut a porovnáním těchto snímků stejného pole v různém čase pohybující se objekty odhalíme.

            Je-li planetka pozorována v alespoň dvou nocích a tato pozorování jsou nahlášena do Minor Planet Centra, je planetce přiděleno předběžné označení, skládající se z roku objevu, dvou velkých písmen anglické abecedy a případně dalších čísel. V tomto okamžiku je možno pokusit se zidentifikovat planetku s nějakou dříve objevenou planetkou mající také pouze předběžné označení. Pokud je takováto dříve objevená planetka v databázi nalezena a je potvrzeno, že jde o tutéž planetku, jedno z těch dvou předběžných označení je vzato jako základní. 

            Není-li žádná dřívější identifikace planetky nalezena, je třeba provést další pozorování pokrývající co nejdelší časový interval a spočítat upřesněnou, ale stále ještě přibližnou dráhu planetky. Není-li ani s touto upřesněnou drahou planetka zidentifikována s žádnou dřívější, je možno zkusit s pomocí této přibližné dráhy planetku znovu nalézt v příštích letech. Když se podaří planetku sledovat alespoň ve čtyřech opozicích, může jí být přiděleno trvalé označení, jímž je pořadové číslo. Objevitelem očíslované planetky je pak prohlášen ten, kdo objevil planetku v době, kdy dostala označení považované za základní.

            Objevitel planetky je poctěn privilegiem navrhnout její jméno. Napíše krátkou citaci, což je text vysvětlující důvody k danému pojmenování. Návrh jména je na základě předložené citace posouzen jedenáctičlennou Komisí pro jména malých těles, která je součástí Mezinárodní astronomické unie. Tato komise se skládá z profesionálních astronomů z různých částí světa, kteří se zabývají výzkumem vztahujícím se k planetkám či kometám.

            Přijaté jméno se stává oficiálním v okamžiku, kdy je publikováno, což se děje spolu s příslušnou citací prostřednictvím Minor Planet Cirkulářů, které vydává v měsíčních intervalech Minor Planet Centrum.