Úplné zatmění Měsíce 21.2.2008
Zatmění Měsíce 21. února 2008 bylo v celém svém průběhu viditelné z větší části Ameriky a Evropy a západní Afriky. Při východu Měsíce byl úkaz pozorovatelný v západní části Severní Ameriky a naopak při západu Měsíce mohli nevšední podívanou spatřit obyvatelé větší části Afriky a Asie.
Pozorování zatmění v Sezimově Ústí a okolí nám bohužel opět znepříjemnila oblačnost, díky které nebylo vidět prakticky nic.
Východ Měsíce 16:38 SEČ (20. února 2008)
Vstup Měsíce do polostínu (P1) 1:34:54 SEČ
Začátek částečného zatmění (U1) 2:42:54 SEČ
Začátek úplného zatmění (U2) 4:00:28 SEČ
Střed zatmění 4:26:00 SEČ
Konec úplného zatmění (U3) 4:51:28 SEČ
Konec částečného zatmění (U4) 6:09:01 SEČ
Západ Měsíce 6:52 SEČ
Výstup Měsíce z polostínu (P4) 7:17:09 SEČ
Zatmění Měsíce má oproti zatmění Slunce jednu výhodu. Jeho průběh lze pozorovat ze všech míst na Zemi, kde je Měsíc v tu chvíli nad obzorem. Úplné zatmění Slunce mohou zvídaví pozorovatelé spatřit na zemském povrchu pouze v dlouhém, ale jen několik kilometrů úzkém pásu.
Zatmění Měsíce vzniká ve chvíli, kdy se Slunce, Země a Měsíc sejdou v jedné přímce. Taková situace sice na první pohled nastává při každém úplňku, ale je zde jeden zádrhel. Náš kosmický souputník obíhá kolem Země pod úhlem asi 5° vůči rovině ekliptiky. Zatmění tak může nastat pouze ve chvíli, kdy je Měsíc v opozici se Sluncem a současně se nachází poblíž jedno z tzv. uzlů své dráhy. Jedná se o myšlené body, ve kterých se oběžná rovina Měsíce kříží s ekliptikou - tedy oběžnou rovinou naší planety kolem Slunce.
Naše planeta vrhá do kosmického prostoru kuželovitý stín a polostín. V případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky, může dojít k zatmění Měsíce. Klíčovou úlohu přitom hraje úhlová vzdálenost Měsíce od jednoho ze dvou uzlů. Může dojít k polostínovému zatmění, které je okem nepostřehnutelné, k částečnému zatmění, nebo k úplnému zatmění.
Náš vesmírný soused kolem Země neobíhá po přesně kruhové dráze, nýbrž po dráze mírně eliptické. Aktuální vzdálenost Měsíce od Země hraje důležitou roli při délce zatmění. Čím dále od naší planety Měsíc v okamžiku zatmění je, tím kratší dobu zatmění trvá. Důvod je jednoduchý, s rostoucí vzdáleností od Země se zmenšuje průměr kuželovitého stínu naší
Při úplném zatmění má Měsíc načervenalou barvu. Lunární povrch totiž v té době osvětluje sluneční světlo, které se láme o zemskou atmosféru. Modrá a fialová složka světla se lámou nejvíce, zatímco červená složka projde atmosféru téměř nepoznamenaná. Proto má Měsíc načervenalé zbarvení, které ale není konstantní a mění se v závislosti na obsahu aerosolů v zemské atmosféře. Důležitým hráčem jsou v tomto případě pozemské sopky a jejích exploze v době před zatměním. Zbarvení Měsíce vyjadřuje tzv. Danjonova stupnice, která má 4 stupně.
K pozorování zatmění Měsíce nepotřebujete prakticky nic. Již pouhým okem spatříte zajímavou a netradiční astronomickou podívanou. Pokud se ovšem vybavíte alespoň menším astronomickým dalekohledem, můžete během zatmění pozorovat kontakty (vstupy a výstupy) měsíčních útvarů se zemským stínem.