Výzkumy v ASU AV ČR (57): Katalog videí dokumentujících pád bolidu Čeljabinsk
Průlet superbolidu Čeljabinsk 15. února 2013 je jedním z nejlépe dokumentovaných pádů meteoritu v lidské historii. Proběhl v ranních hodinách nad obydlenou oblastí a byl náhodně zaznamenán mnoha kamerami. Tyto video záznamy výrazně přispěly k přesným výpočtům dráhy meteoroidu jak v kosmickém prostoru, tak v atmosféře. Pracovníci ASU si dali tu práci, že vytvořili a zveřejnili katalog těchto video záznamů.
Krátká, možná až zbytečná rekapitulace: 15. února 2013 v časných ranních hodinách vstoupil do atmosféry v pouralské oblasti jižně od města Čeljabinsk meteoroid s odhadovaným průměrem kolem 19 metrů rychlostí asi 19 km/s. Těleso začalo prudce brzdit a vyvolalo velmi jasný bolid v maximu jasnější než Slunce. Bolid byl na obloze patrný 17 sekund, během prvních 11 sekund neustále zjasňoval. Po průletu zůstala dlouho dobře patrná prachová stopa a navíc do jezera Čebarkul dopadl asi půltunový zbytek tělesa, tisíce dalších úlomků byly nalezeny v pádovém poli dlouhém několik desítek kilometrů.
Průlet doprovázela mohutná tlaková vlna, jež dorazila do oblasti města Čeljabinsk 1,5 až 5 minut po události. Tlaková vlna způsobila na zemi značné škody, vyrážela okna a dveře, způsobila dokonce pád střechy zinkovny v Čeljabinsku. Na 1500 lidí bylo zraněno. Odhadovaná celková energie uvolněná při rozpadu tělesa odpovídá explozi asi 500 kilotun TNT, tedy asi třicetinásobku výbuchu jaderné pumy nad Hirošimou.
Průlet bolidu Čeljabinsk je v mnoha ohledech výjimečný. Ještě nedávno se odhadovalo, že taková událost se statisticky odehraje zhruba jednou za století. Historické záznamy ovšem naznačovaly, že by to mohlo být i častěji. Dobře známou událostí je výbuch tělesa nad Tunguzkou v roce 1908 s energetickým ekvivalentem 3-15 megatun TNT. Infrazvuková měření naznačují, že 3. srpna 1963 došlo k pádu tělesa s celkovou uvolněnou energií v řádu 1 megatuny TNT v Indickém oceánu a další podezřelé události se datují do roků 1930 a 1938. Za zmínku stojí i dopad železného meteoritu 12. února 1947 u Vladivostoku (10 kt TNT), o němž se zmiňuje i A. C. Clarke ve svém románu Setkání s Rámou. Nejnovější statistika objevů planetek nakonec potvrdila, že celkově skutečně bude pádů srovnatelných s Čeljabinskem několik za století. Vezmeme-li však v úvahu, že téměř 90 % povrchu Země je neobydleno nebo obydleno jen řídce a navíc abychom pád zaznamenali, musí být nad dotyčným územím jasno, pozorování takových událostí jsou a nadále budou velmi vzácná.
Čeljabinský bolid je výjimečný právě bohatostí záznamů. Ne proto, že by snad Rusové neustále rutinně natáčeli oblohu, ale shodou okolností. V Rusku je rozšíření palubních automobilových kamer mnohem vyšší než v jiných státech a to proto, že takoví řidiči mají slevu na pojištění (neboť záznam usnadňuje likvidaci nehod pojišťovnou). K průletu bolidu došlo relativně nevysoko nad obzorem (tedy v zorném poli mnohých kamer) a navíc v době, kdy značná část místní populace byla na cestě do práce. Záznamy z palubních kamer doplňují záznamy ze stacionárních dopravních kamer, z bezpečnostních kamer ale i z mobilních telefonů náhodných přihlížejících. Překvapivě se užitečnými ukázaly i záznamy, na nichž není bolid přímo vidět. Například kamery mířené jiným směrem nebo kamery v budovách zaznamenaly změny osvětlení, jež jsou v podstatě jako jediné použitelné pro popis světelné křivky v maximu jasnosti, kdy je bolid na kamerách hledících přímo na něj beznadějně přeexponovaný.
Celkově jde o velice bohatý materiál. Odborníci z ASU se rozhodli tento materiál utřídit a katalogizovat. Tento materiál je totiž nedocenitelným pro dodatečné zpracování pádu a upřesňování jeho parametrů včetně efektů na Zemi. Katalog (jehož on-line verze se stále aktualizuje) obsahuje odkazy na téměř tisíc záznamů. Pracovníci ASU ve spolupráci s kolegou z Ústavu struktury a mechaniky hornin a spolupracovníky z Ruska, Kanady a USA věnovali značné úsilí určení všech důležitých parametrů videa včetně jeho geolokace i identifikace duplicit. V interaktivní verzi je možné záznamy třídit nebo v nich vyhledávat. Katalog tak usnadňuje práci všem, které po odborné stránce zajímá, co se nad Čeljabinskem onoho únorového rána vlastně stalo. Ti ostatní pak mají přístup k hodinám a hodinám živé dokumentace této jedinečné události.
Reference:
Borovička, J., Shrbený, L. a kol. A catalog of video records of the 2013 Chelyabinsk superbolide, Astronomy & Astrophysics 585 (2016) A90
https://meteor.asu.cas.cz/Chelyabinsk/
Kontakt:
RNDr. Jiří Borovička, CSc., jiri.borovicka@asu.cas.cz
Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.