Zatmění Měsíce - 16. května 2003
Zatmění je u nás viditelné 16.5.2003, a to v části svého průběhu, během úplného zatmění Měsíc zapadá.
Měsíc - zatím jediné vesmírné těleso, po jehož povrchu se procházel člověk. Náš kosmický soused obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti 384 tisíc kilometrů, jeden oběh mu trvá 28 dní. Svým průměrem 3400 kilometrů se řadí do první pětice největších měsíců sluneční soustavy. Díky nepřítomnosti atmosféry je Měsíc poset nespočetným množstvím kráterů nejrůznějších velikostí. Chybějící atmosféra má také za následek značné rozdíly mezi teplotou ve dne - vystupuje až k + 120 °C - a v noci, kdy klesá až k - 180 °C. Již pouhým okem si na Luně všimneme rozsáhlých tmavých skvrn, tzv. měsíčních moří. Jde o velké kráterovité útvary, které nejsou zaplněny vodou, jak by se z názvu dalo usuzovat, ale vyplňuje je utuhlá měsíční láva, která krátery zhruba před 4 miliardy lety zalila. Dlouhou neznámou byl vznik Měsíce. Ve druhé polovině minulého století se zformulovaly tři teorie, vysvětlující možný vznik: a) Měsíc se odtrhl od Země, b) Země a Měsíc vznikly na podobné dráze kolem Slunce, c) Země si Měsíc zachytila. V současné době je však považována za správnou nová teorie (a počítačové simulace to dokazují), že Země se krátce po svém vzniku srazila s tělesem o velikosti Marsu a vyvržený materiál z obou těles se na oběžné dráze zformoval do našeho vesmírného souputníka. V polovině devadesátých let byl v polárních oblastech Měsíce rádiovými vlnami zjištěn vysoce odrazivý materiál, pravděpodobně jde vodní led.
Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, který nastane tehdy, je-li Měsíc v úplňku a zároveň všechna tři tělesa (Slunce - Země - Měsíc) se dostanou do jedné přímky. Jen tehdy se Měsíc vnoří do stínu, který do prostoru vrhá naše Země. Jelikož je rovina oběžné dráhy Měsíce vůči rovině, ve které obíhá Země kolem Slunce o několik stupňů skloněna, nedochází k zatmění během každého úplňku - Měsíc tedy zpravidla prochází "nad" či "pod" zemským stínem. Jestliže se Měsíc vnoří do stínu celý, nastane úplné zatmění, pokud plným stínem projde jen část měsíčního disku, dojde k částečnému zatmění. Kolem zemského stínu se samozřejmě nachází i polostín, pokud projde naše družice pouze jím, nastane tzv. polostínové zatmění, které se projeví jen velmi nepatrným zeslabením měsíčního svitu. Během úplného zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizí, ale díky rozptylu slunečního světla v zemské atmosféře je ho možno pozorovat jako tmavší či bledší červenavý kotouč. Odstín a barva Měsíce jsou při každém zatmění jiné, zabarvení závisí především na aktuálním stavu zemské atmosféry (znečištění, výskyt oblačnosti). Za století průměrně nastává kolem 54 úplných zatmění Měsíce a 75 úplných zatmění Slunce. Přesto můžeme úplné zatmění Měsíce pozorovat častěji než úplné zatmění Slunce. Zatmění Měsíce je totiž viditelné vždy z té části naší planety, která má Měsíc nad obzorem, zatímco při úplném zatmění Slunce zasáhne měsíční stín jen úzkou oblast zemského povrchu (na jednom místě je úplné zatmění Slunce pozorovatelné zhruba po 400 letech). Zatmění Měsíce je periodický jev, který můžeme nejen přesně předpovídat, ale i určit data jeho výskytu v minulosti. A tak astronomie pomohla na základě zápisů o zatměních nejednou určit přesné datum bitev, úmrtí panovníků či jiných významných událostí. Například záznamy o zatmění Měsíce z roku 331 před naším letopočtem umožnily historikům přesně datovat bitvu u Arbilu, v níž Alexander Veliký porazil posledního perského krále. Zatmění Měsíce sloužila i k prvním vědeckým objevům. Tak například Řekové již v 5. století před n.l. na základě vstupu Měsíce do zemského stínu usuzovali, že má Země kulový tvar. A jak zatmění Měsíce pozorovat? K pozorování zatmění nám stačí pouhé oko nebo malý dalekohled, kterým můžeme například sledovat, jak se jednotlivé povrchové útvary noří do zemského stínu.
V letošním roce si pro nás příroda připravila dvě úplná zatmění Měsíce. První z nich nastane 16. května 2003. Měsíc se dotkne plného zemského stínu ve 04h 03m SELČ, úplné zatmění začne v 05h 14m SELČ, největší fáze zatmění připadá na 05h 40m SELČ. Úkaz skončí v 07h 17m SELČ, kdy Měsíc plný zemský stín opustí. V Táboře však Měsíc zapadá krátce po čtvrt na šest, tedy těsně po začátku úplného zatmění nám Měsíc zmizí za obzorem. Druhé úplné zatmění letošního roku proběhne 9. listopadu 2003. Jelikož střed zatmění nastane krátce po druhé hodině ranní, bude toto zatmění nad naším územím viditelné v celém svém průběhu.
Vstup Měsíce do polostínu (polostínovou fázi zatmění nelze běžnými prostředky pozorovat) 3:06,8
Začátek částečného zatmění 4:03,1
Začátek úplného zatmění 5:14,4
Maximální fáze zatmění 5:40,1
Konec úplného zatmění 6:05,8
Konec částečného zatmění 7:17,1
Výstup Měsíce z polostínu (polostínovou fázi zatmění nelze běžnými prostředky pozorovat) 8:13,4