V roce 1964 byla uspořádána devátá celostátní meteorická expedice PRAVEX 64 (PRAVděpodobnostní EXpedice), 15. dle BD. Konala se opět od 2. do 16 září. Ani na této expedici jsem nemohl být přítomen, jsa zaměstnán jako učitel v Ostravě, zprávu o jejím průběhu mi opět dodal K. Šafařík. Programem expedice byla teleskopická pozorování oblasti severního světového pólu 4 skupinami vybavenými dalekohledy 10x80 a 25x100. Vedoucím programu byl Zdeněk Kvíz, garantem akce byla asi ČAS a Slovakofarma Hlohovec.
Zde je potřeba vysvětlení: Z. Kvíz dlouhodobě prosazoval zpracování metodou nezávislého počítání (jinde se to dělalo také, ale jinak). Potíž byla v tom, že napozorovaný materiál se zatvrzele odmítal podrobit zákonům matematické statistiky. Důvod není dodnes přesně znám, určitě se na tom podílely nereálné vjemy, námi nazývané „duchy“ (fyziologové tomu říkají fosfény, psychologové pro to mají označení FA - false alarm). Dalším rušivým vlivem, podle V. Znojila, byl rozptyl v nastavení zorných polí; já vidím příčinu m.j. v tom, že jeden podnět (krátkodobý, rychle se pohybující zdroj světla) vyvolává v různých zrakových orgánech různou odezvu. Na tomto místě to nelze podrobněji rozebírat. Fakt je, že to Z. Kvízovi dělalo velké starosti, a proto zdokonaloval pozorovací metodiku. V. Znojil zase hledal hlubokomyslná zdůvodnění pomocí vyšší matematiky.
Expedice se opět konala na Bezovci v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Během expedice ve volném čase byly podnikány výlety, zejména na blízkou zříceninu Tematín. Pozorovatelé také vyrobili z dýně meteorického ducha „Zazela“. Pro zahřátí při nočním pozorování byla vymyšlena hra „na molekuly“ čili „Brownův pohyb“. K. Šafařík ji charakterizoval obratem: „strč do druhého, jak můžeš, sám se snaž nespadnout“. Zvlášť zajímavé bylo, když se tato hra hrála v běhu, název „Brownův pohyb“ ji vystihoval dosti přesně.
V závěru expedice složili Jiří Grygar a Zdeněk Mikulášek „operu“ Zazel a tingltangl s texty na melodie Suchého a Šlitra a j., také však na melodie klasické (např. Musorgského). (Poznamenávám, že oba skladatelé byli hudebně i literárně nadaní) Ze závěrečné zprávy ČAS vyplývá, že expedice se zúčastnilo 46 pozorovatelů, průměrný stav byl ale jen 40 v důsledku opožděných příjezdů a předčasných odjezdů. Ze 12 možných nocí bylo pozorováno v 10 nocích, rušených ale oblačností. Byly získány údaje o cca 7500 meteorech (celkově 14414 pozorování).
Z Brna se zúčastnilo 8 pozorovatelů, největší aktivitu zaznamenal Vladimír Znojil (35 hodin), který byl tehdy již rok zaměstnancem brněnské hvězdárny. Mezi pozorovateli však byly velké rozdíly v době činnosti, které si neumím vysvětlit. Z. Kvíz podrobil výsledky pozorování hluboké analýze, aniž se však pokusil získat „astronomické“ výsledky (práci ovšem publikoval). Pozorování jsem zpracoval zcela jiným postupem v r. 1982 a publikoval v Kosmických rozhledech.