Úvodní slovo

Česká astronomická společnost (ČAS) byla založena díky úsilí hrstky tehdejších českých astronomů a příznivců královské vědy v posledním válečném roce 8. prosince 1917. Když jsme počátkem r. 2016 začali promýšlet akce, jež by mohly upozornit širší českou veřejnost na toto významné jubileum, přišli editoři sborníku „100 astronomů“ s nápadem rozmístit na různých místech naší vlasti 100 kešek připomínajících dávné i soudobé astronomy, kteří působili nebo současně působí na území někdejších zemí Koruny české, tak jsem si nejprve pomyslel, že to je čirá utopie. Vždyť jenom vybrat ty osobnosti, napsat o nich medailonky a pak k tomu rozmisťovat do různých úkrytů kešky v takovém počtu, to vyžaduje spoustu času. A kdo ho dnes má?

Když nyní pročítám těch sto medailonků připravených k online publikaci, tak před autory a jejich spolupracovníky smekám. Obdivuji také proslulého karikaturistu Lubomíra Vaňka, že si našel ve svém nabitém programu čas k nakreslení sta karikatur a ozvláštnil tak jubileum ČAS způsobem, který po mém soudu nemá v dějinách českých vědeckých a odborných společností obdobu.

Chtěl bych ovšem zdůraznit, že výběr jednotlivých osobností byl ovlivněn jednak dostupností podkladů, jež zejména pro doby dávno minulé jsou zajisté neúplné, a také osobními preferencemi autorů, kteří nejspíš nepoužívali dnes poněkud přeceňovanou scientometrii při přidělování grantů a obhajobách akademických titulů. To však nic nemění na faktu, že v českých zemích astronomie odjakživa nápadně kvetla. Zasloužili se o to zejména astronomové působící na staroslavné Univerzitě Karlově, ale také jezuité, kteří v Praze vybudovali jedinečné centrum Klementina. Nelze ani pominout zásluhu Tadeáše Hájka z Hájku o pozvání Tychona Braheho a Johannesa Keplera do Prahy císařem Rudolfem II., kdy se na celé desetiletí stala Praha nepochybně hlavním astronomickým městem nejenom Evropy, ale i světa.

Ke vzniku ČAS však přispěli také kmotr bratří Josefa a Jana Fričových Jan Neruda, baron Artur Kraus a nepřímo i jeden ze zakladatelů ČSR gen. PhDr. Milan Rastislav Štefánik, původním povoláním astronom. Právem nese jeho jméno Hvězdárna v Praze na Petříně, což byl nejvýznamnější meziválečný projekt ČAS. Zcela mimořádně se pak o prestiž ČAS v prvním půlstoletí její existence zasloužili prof. František Nušl, dlouholetý předseda ČAS a první český viceprezident Mezinárodní astronomické unie (IAU) a dr. Bohumil Šternberk, rovněž dlouholetý předseda ČAS a druhý český vicepresident IAU.

Když teď slavíme 100. výročí ČAS v neobyčejně příznivém světle úspěchů soudobé české astronomie, stojí jistě za to připomenout její hluboké kořeny, což se autorům akce „100 astronomů“ znamenitě podařilo.

Jiří Grygar, předseda Komitétu pro oslavy 100. výročí ČAS