10.6.1901 - 10.1.1965
astronom, meteorolog
Antonín Bečvář byl jedním z nejvýznam-nějších českých astronomů 20. století, kli-matolog, objevitel dvou komet, a především autor světově proslulých hvězdných atlasů.
Narodil se ve Staré Boleslavi, navštěvoval gymnázium v Brandýse nad Labem (dnes Gymnázium J. S. Machara), kde byla na jeho počest v roce 2001 založena Přírodovědná společnost dr. Antonína Bečváře. Poté studoval na Přírodo-vědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát přírodních věd.
Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve svých více jak 30 letech. V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách na Štrbském Plese. Bečvář po Mnichovském diktátu velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen ze Staré Ďaly na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950). Stala se jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a dosud je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě.
V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na hvězdných atlasech. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 ve vydání neobyčejného díla – Atlasu horských mraků.
Nejvýznamnějším dílem jsou však čtyři velké astronomické atlasy: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948) s katalogem (1951), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1962) a Atlas Australis (1964). Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdáren na celém světě a používají se dodnes. Na jeho počest byla pojmenována kometa, planetka, kráter na Měsíci a hvězdárna v Mostě.
100. výročí narození
„ Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině. “
— Jiří Grygar