20. 4. 1920 – 23. 2. 2002
astronom, pedagog
Záviš Bochníček byl český astronom a pedagog působící na Slovensku.
Již jako šestnáctiletý student objevil v červnu 1936 prostým okem novu CP Lacertae, což byla tehdy světová událost. Prof. Kopal, který se právě vracel z pozorování úplného zatmění Slunce, vzpomínal, jak ještě na lodi, kam zpráva dorazila telegraficky, všichni československým astronomům k tomuto objevu gratulovali. Bochníček byl za svůj objev vyznamenán tehdejším prezidentem republiky Edvardem Benešem.
Budoucí astronom navštěvoval již jako středoškolák Štefánikovu hvězdárnu na Petříně a bylo zcela přirozené, že si zvolil studium astronomie na PřF UK. Ta však byla v r. 1939 nacisty uzavřena a mladý student byl totálně nasazen v Německu, kde však měl i trochu štěstí, právě díky své popularitě objevitele novy. V r. 1944 se tak krátce osobně setkal s jedním z největších fyziků 20. století M. Planckem, který ho povzbudil k dalším studiím. Záviš Bochníček po válce promoval na Karlově univerzitě a kromě odborné práce se začal věnovat i popularizaci astronomie. S dr. Hubertem Sloukou vydali populární knížku Hvězdné večery, která měla ve své době značný ohlas. Ve vědecké práci se Bochníček zabýval zejména metodami určování poloh a pohybů umělých družic a kosmických sond.
V roce 1952 byl vyslán na Univerzitu Komenského do Bratislavy, kde působil jako pedagog s vynucenou přestávkou až do roku 1985. Po odchodu do penze se stal zvláště v 90. letech 20. století nejpopulárnějším astronomem na Slovensku. Vystupoval v rozhlase, televizi i v tisku, přednášel po celém Slovensku a zajížděl i na semináře a akce do České republiky. Právem byl zvolen čestným členem České i Slovenské astronomické společnosti. Nadšení Bochníčka pro astronomii bylo vskutku nakažlivé a přivedlo ke královské vědě řadu talentovaných adeptů.
Jeho jméno nese planetka (15053) Bochníček.