Pravděpodobně syn kováře Temlina, 1475 zapsán na univerzitě v Lipsku, 1477 získal titul bakaláře, ve stejném roce promoval na mistra artistické fakulty. Zůstal na univerzitě, kde přednášel matematiku a astronomii a zastával také různé akademické funkce. V semestru 1488—1489 byl zvolen rektorem a 1497 prohlášen za doktora lékařství. Roku 1498 odešel z univerzity a stal se lékařem v Mostě. Po smrti českobudějovického faráře V. Haydera přijal nabídku stát se jeho nástupcem. Datum vysvěcení na kněze není známo, 1505 byl již v Českých Budějovicích. S farářským úřadem se pojil rovněž titul bechyňského arcijáhna a kanovnictví pražského kostela.
Za působení V. Fabri byl 1515 při morovém špitálu založen špitální kostel Nejsvětější Trojice a zahájena přestavba kostela svatého Mikuláše.
V roce 1481 sestavoval a vydával latinské a německé pranostiky s předpověďmi počasí a jiných událostí podle postavení hvězd, které měly názvy Oficium lipsense nebo Practica Deutsch. Od 1487 dával tisknout jednolistové kalendáře, tzv. minuce. Odbornějšími díly byly tabulky konjunkcí Slunce a Měsíce Opusculum tabularum utile verarum solis et lunae coniunctionum (1494—1497, 1499). Prozatím je známo 87 titulů jeho prací vytištěných do 1500, poslední tisk vyšel 1514 ve Vídni.
V. Fabri vlastnil početný soubor odborné literatury, který odkázal farní knihovně, jež přešla do Jihočeského muzea; v 19 svazcích je možné identifikovat jeho vlastnické záznamy.
Wenceslaus FABRI de Budweis, někdy též psán FABER (cc.1456-3.11.1518) učenec, lékař, astronom, rektor univerzity v Lipsku v letech 1488-1489, od 1505 městský farář v Českých Budějovicích. Autor komentáře k traktátu Johanna de Sacrobosco "O sférách" (1495) a řady kalendářů a minucí. Vlastnil na svou dobu poměrně rozsáhlou knihovnu, část knih dosud uchovává Jihočeské muzeum.
Jana Tichá