> Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.
Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.
V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.
Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.
Napsali o sobě
Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem. S počátky Hvězdárny a planetária Brno jsou spojeni známí čeští astronomové, například Luboš Kohoutek, Jiří Grygar či Luboš Perek. Svoji vesmírnou kariéru u nás v roce 1962 začínal jediný československý kosmonaut – Vladimír Remek.
K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem firmy Carl Zeiss Jena ZKP-1, které na klenbě o průměru osm metrů vytvářelo iluzi hvězdného nebe (zařízení je dodnes v provozu).
Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení, která není ve světě příliš běžná, ale která nabízí celou řadu skvělých možností v popularizaci astronomie i odborných aktivitách.
Naši pracovníci se tehdy věnovali odbornému studiu – především meteorů a proměnných hvězd. Lze bez nadsázky říci, že se Hvězdárna a planetárium Brno stala faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu v bývalém Československu (dnes Česká republika).
Zájem o astronomické pořady stále narůstal, proto bylo na začátku osmdesátých let 20. století rozhodnuto o rozšíření budovy, jejíž hlavní částí se stal sál velkého planetária (typ Spacemaster firmy Carl Zeiss Jena). Nový projekční přístroj byl sice zakoupen již v roce 1978, vlastní stavba však začala až v roce 1986 a oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991.
Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum. Přerodem neprošla pouze budova, nýbrž i programové zaměření, personální obsazení a celkový styl práce. Základní kámen tohoto projektu položilo 7. října 2009 hned 16 kosmonautů, osobním patronem se stal Vladimír Remek – první československý kosmonaut.
V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu, v roce 2013 jsme zprovoznili hybridní planetárium, v roce 2018 jedinečné planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí v rozlišení až 25 milionů pixelů na projekční polokulovité ploše o průměru 17 metrů. Podobně vybavených projekčních sálů je v Evropě jen několik, v podstatě jen ve Varšavě a Hamburku.
Na Hvězdárnu a planetárium Brno každý rok zavítá kolem 150 000 návštěvníků, řadíme se tak mezi nejnavštěvovanější instituce tohoto typu v České republice. Provoz zajišťuje přibližně dvacet zaměstnanců, kteří ročně uvádí kolem 2000 akcí. Zřizovatelem Hvězdárny a planetária Brno je statutární město Brno, které na každého návštěvníka přispívá částkou přibližně 80 korun českých.
Hvězdárna a planetárium Brno spoluzakládala Českou asociaci science center, je také členem NASA Museum Aliance. Naše pořady a projekty získaly řadu prestižních ocenění, spolupracujeme s Akademií věd České republiky, American Museum of Natural History v New Yorku, California Academy of Sciencies, Cite de la’espace v Toulouse anebo Planetarium Hamburg.