Založení astronomického kroužku
Na podzim v roce 1952 měl v Třinci v Lidovém domě přednášku o astronomii Dr. Hubert Slouka, ředitel Hvězdárny v Praze na Petříně. Přednáška byla úspěšná a tak zaujala posluchače, že ještě po přednášce se účastníci shromáždili a z nadšení se usnesli, že si založí v Třinci astronomický kroužek. Hlavním iniciátorem a potom vedoucím astro kroužku se stal Ing. Vladislav Zielina, pracovník Třineckých železáren (tehdy V. M. Molotova), který kroužek založil při Závodním klubu Revolučního odborového hnutí Třineckých železáren
Kroužek se tehdy scházel v přidělené klubovně v zadní rohové místnosti v přízemí Lidového domu, a to každé úterý večer. (Dnes – sklad prodejny hudebních nástrojů.) Ing. Zielina tam na schůzkách pořádal přednášky o astronomii, sháněl knihy, diapozitivy, zajišťoval přístroje a seznamoval nás s pokroky astronomie ve světě. Naším hlavním cílem a přáním se stalo vybudování vlastní hvězdárny v Třinci.
Výstavba hvězdárny
Tak se pod organizačním vedením ing. Zieliny rozběhla výstavba třinecké hvězdárny svépomocí a brigádnickými akcemi za přispění Třineckých železáren.
Třinecká observatoř v roce 1957
Hvězdárna před slavnostním otevřením, rok 1955.
Na hvězdárně byl instalován dalekohled typu reflektor Cassegrain ⌀ 300 mm od Ing. Viktora Rolčíka. Třinečtí občané tak poprvé dostali možnost prohlížet si oblohu dalekohledem z místní hvězdárny.
V roce 1955 byla třinecká Hvězdárna Mikuláše Koperníka slavnostně otevřena pro veřejnost.
V roce 1957 Hvězdárna Mikuláše Koperníka organizovala veřejná pozorování tehdy vypuštěného „Sputniku“.
V šedesátých letech se Ing. Zielina pro nemoc vzdává vedení astrokroužku a hvězdárny a vedení se ujímá ing. Petr Peřina. I ten však na konci 60. let pro nemoc přestává vést hvězdárnu, která pak zůstala na dlouhou dobu opuštěná.
FOTOSFEREX – zakreslování slunečního povrchu
V roce 1985 byla Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci zařazena do celostátní programu FOTOSFEREX, pro každodenní pozorování a zakreslování slunečního povrchu. V rámci tohoto programu se sluneční kotouč promítal v přídavné temné komoře za dalekohledem na stínítko (viz foto č. 7), kde byl umístěn terč s předtištěnými souřadnicemi (projekce za okulárem).
Získané kresby slunečních skvrn a fakulových polí se každodenně zasílaly na oddělení sluneční fyziky na Hvězdárnu do Ondřejova Dr. Křivskému. Číselné vyhodnocení se zasílalo do krajské Hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V Ondřejově přijímali zákresy i z jiných hvězdáren v Československé republice, pokud jim to oblačnost dovolila, a z těchto map se vytvářely předpovědi slunečních erupcí a s nimi spojené změny intenzity magnetického pole na Zemi. V Třinci pracoval zaučený kolektiv osmi nadšenců, kteří tuto službu prováděli. Protože se číselné vyhodnocení ze zainteresovaných hvězdáren každoročně posílalo i do světového centra pro sluneční fyziku v Boulderu v Coloredu v USA, ocitalo se jméno třinecké hvězdárny i s číselnými výsledky v ročních celosvětových přehledech sluneční aktivity.
Projekt FOTOSFEREX byl ukončen v roce 1996, kdy Američané umístili na oběžnou dráhu mezi Zemí a Sluncem solární satelit SOHO, který nepřetržitě snímal sluneční kotouč ve všech vlnových délkách světla a elektromagnetického záření a měření okamžitě posílal na Zemi.
Znovuzahájení provozu
Hvězdárna Mikuláše Koperníka patřila Domu kultury Třineckých železáren.
V roce 1978 ustanovilo vedení Domu kultury za vedoucího hvězdárny Vladimíra Knybla. Ten vytvořil ze zájemců znovu astronomický kroužek a započalo se s obnovou hvězdárny. Hvězdárna se uvedla do provozuschopného stavu, začalo se s opravou dalekohledů. Opět bylo zavedeno pozorování noční oblohy pro veřejnost. Astronomický kroužek navštívil při exkurzích postupně všechny hvězdárny v severomoravském kraji.
V 80. letech třinečtí amatérští astronomové navštívili hvězdárny v Českém Těšíně, v Příboru, ve Vsetíně, v Přerově, planetáriu v Ostravě – Krásném Poli, v Kysuckém Novém Městě a hvězdárnu v Brně na Kraví Hoře. Organizačně se napojili na krajskou hvězdárnu ve Valašském Meziříčí, kde se zúčastňovali seminářů o astronomii. Navštívili i naše největší astronomické pracoviště, Ondřejov u Prahy, oddělení pro sluneční fyziku u Dr. Křivského a prohlédli si největší československý dalekohled, 2 metrový teleskop firmy Carl Zeiss Jena.
Členové třineckého astrokroužku pořádali rovněž výjezdy s dalekohledy a fotoaparáty na noční pozorování v Beskydech. Podnikli expedice na Javorový, Ostrý, Prašivou, Kozinec, Godulu, Javorník a Lysou horu. V Domě kultury v Třinci uspořádali několik přednášek o astronomii pro veřejnost a 2 výstavy o astronomii a kosmonautice.
Sestavení dalekohledu
V 80. letech začal dosluhovat původní dalekohled třinecké hvězdárny. Pohon dalekohledu vyžadoval nutné opravy a třinečtí astronomové dělali, co jen mohli, aby dalekohled fungoval. Léta toužili po dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm. Požádali proto vedení Třineckých železáren, jestli by jim nepřispělo na stavbu nového dalekohledu. K jejich nemalé radosti byl příspěvek skutečně schválen a tak se v roce 1986 třinečtí nadšenci pustili do stavby dalekohledu svých snů.
Sestavování dalekohledu představovalo několik tisíc hodin obětavé práce členů astrokroužku – Reného Ambroze, Stibora Sobela, Miroslava Šlaura, bratří Krenželokových a Tomáše Bocka.
Dalekohled se s administrativními překážkami stavěl neuvěřitelných 20 let.