Soustavná astronomická pozorování a bohatá popularizační činnost astronomického kroužku v širokém okolí vedly až k jednání o zřízení hvězdárny. Hvězdárna byla vybudována svépomoci členy astronomického kroužku a studenty. Vydatně pomohly i některé místní závody, zvláště OSP, Silniční správa, Vodohospodářské stavby a nově budovaný závod Jihomoravských trubkáren. Stavba byla zahájena v roce 1960.
V létě 1963 se dočkalo 12-i tisícové město otevření dvou budov hvězdárny na západním okraji města. O zdárnou výstavbu a o vybavení hvězdárny se výraznou měrou zasloužil profesor Rudolf Lukeš.
V hlavní budově se nachází kancelář a přednášková místnost pro 25 osob. Pod kopuli o průměru 5.3 m je instalován Cassegrein - Meniskus 150/2250 od firmy Carl Zeiss Jena.
Ve druhé budově je pod malou kopuli instalován refraktor 100/1200 mm rovněž výrobek firmy Zeiss Jena. Dalekohled je používán k pozorování Slunce a ke sledování zákrytů hvězd Měsícem. V suterénu je radioastronomický kabinet, temná komora, knihovna a dílna.
Od roku 1965 je zde pravidelně prováděno sledování bolidů pomocí celooblohové fotografické komory.
Hlavním oborem činnosti je popularizace a vzdělávání.
Napsali o sobě:
Předmluva autora:
Věřte mi, že není právě snadný úkol psát historii veselské hvězdárny. O čem psát ? Má se chronologicky popisovat výstavba budov a pořizování nejrůznějších astronomických zařízení nebo popisovat nespočetná pozorování a astronomické diskuse či psát o lidech, kteří veselské hvězdárně darovali velkou část svého života? Protože se mi na tuto otázku nepodařilo najít kloudnou odpověď , rozhodl jsem se chronologicky seřadit nejrůznější dochované archivní materiály, týkající se veselské hvězdárny a tak předložit čtenáři holá fakta, která jsem doplnil průvodním textem (texty z archivu jsou opsány doslovně a od průvodního textu odlišeny žlutou kurzívou). Ti, kdo s mým "historickým pohledem" nesouhlasí ať laskavě prominou a čtou pouze historická fakta a prohlížejí dobové fotografie.
Kazík Lubomír
1) Jak to asi začalo
Počátky vzniku hvězdárny ve Veselí snad nejlépe vystihuje nejstarší dochovaný zápis, který jsem nalezl ve skromném archivu hvězdárny.
Zápis č. 1
O ustavující schůzi astronomického kroužku při lidové hvězdárně ve Veselí nad Moravou konané dne 5.dubna 1960 v kulturním domě ve Veselí nad Moravou ve 20.00 hod. Svolavatel s. profesor Rudolf Lukeš zahajuje schůzi vítá přítomné a ujímá se slova, vysvětluje účel kroužku jeho činnost a v další poutavé přednášce "Je na Měsíci život možný " zahajuje činnost kroužku. Jako členové kroužku se přihlásili: Dostál Jaromír, ředitel školy Vnorovy ; Imrich Josef , úředník ; Hub Alois, poštovní úředník ; Uhlíř Václav, důchodce ; Uhlířová Jarmila, v domácnosti ; Veselí Josef, hodinář ; Veselá Hedvika; Nováček Bohumír, strojvůdce ; Kratochvíl Ladislav, vojenský důchodce ; Lukeš Rudolf, profesor. V přátelské besedě bylo doporučeno zvoliti první pracovní výbor lidové hvězdárny. Navrženi: s. Rudolf Lukeš, předsedou ; s. Stanislav Kratochvíl, jednatelem ; s. Alois Hub, pokladníkem s. Bohumír Nováček, technickým hospodářem ; s. Josef Veselí, kontrolorem časoměřičů. Navržení byli do funkcí jednomyslně schváleni a funkci přijali. Příští schůze bude svolána písemně. Předseda s. Lukeš s přáním hodně úspěchů novému kroužku schůzi ve 22 hodin ukončuje.
Veselí nad Moravou 5. dubna 1960
Zapsal: Kratochvíl
Tento zápis je podle mého názoru svědectvím nejen o založení astronomického kroužku, ale rovněž vystihuje atmosféru tehdejší doby. Prof. Lukeš, tak jak já jsem ho znal, byl velkým nadšencem astronomie. Již v dalších zápisech ze schůzí astronomického kroužku se dá dočíst o zahájení stavby hvězdárny a jsou dochovány fotografie zachycující zahájení stavebních prácí. Na fotografiích je uvedeno datum 17.květen 1960. Další fotografie zachycují uložení pamětního spisu do pilíře dalekohledu dne 24.srpna 1960 a stavbu kopule.
2) První otevření hvězdárny
Protože jsem u toho nebyl a pamětníky se mi nepodařilo najít bude asi nejlepší pro vytvoření představy jaké to asi tenkráte bylo přečteme-li si zápis, který sepsal o otevření hvězdárny tehdejší jednatel astronomického kroužku Kratochvíl.
Zápis č. 20
o slavnostním odevzdání lidové hvězdárny veřejnosti, které se konalo dne 31. srpna 1963 o 15 hod. Pořad: 15 hod zazněly fanfáry, které zatroubila trojice pionýru z veselí nad Moravou. Předseda místního národního výboru ve Veselí nad Moravou s. Večeřa přivítal účastníky a projevem zhodnotil vykonané dílo. Zvláště zdůraznil zásluhu o zbudování lidové hvězdárny soudruhu Rudolfu Lukeše, profesoru SUUS ve Veselí nad Moravou. Zhodnotil dobrovolných pracovníku z řad studující mládeže, kteří odpracovali na 5000 hodin. Poděkoval a udělil odznak "Lidová hvězdárna" za obětavou práci při stavbě kopule soudruhům: Tomáši Svobodovi, svářeči zámečnické dílny komunálních služeb ve Veselí nad Moravou, Klaisu Veselému,(nečitelné jméno) a Stanislavu Kratochvílovi z Veselí n. Moravou. Soudruh předseda slavnostně přestřihl pásku a tímto aktem lidová hvězdárna ve Veselí nad Moravou, jejíž stavba byla zahájena dne 17. května 1960, stala se přístupnou veřejnosti. Dobré dílo i přes značné obtíže se podařilo. Časopis Slovácko čís 34 ze dne 21.8.63 postavení tohoto kulturního stánku po zásluze ocenilo. Ujímá se slova s. Jaroslav Telec inspektor ONV, pochválil neúnavnou práci při budování lidové hvězdárny zvláště poděkoval s. Rudolfu Lukešovi a zdůraznil, že bez Rudolfa Lukeše by hvězdárna ve Veselí nad Moravou nebyla nikdy skutkem. Ředitel lidové hvězdárny Brod s. Doc. Olsůrek projevil radost nad dokončením díla a začlenění tohoto do aktivní vědecké účasti. Následovala prohlídka hvězdárny účastníky slavnosti a každý se o provedených pracech pochvalně vyslovil. Počasí slavnosti nepřálo, deštivé přeháňky měli jistě vliv na návštěvu. Nebylo však tak špatné, aby nebylo xxxxx větší návštěvnosti. Snad více zavinil nezájem veřejnosti než počasí. Z členů astronom. Kroužku dospělých se dostavilo šest členů, Lukeš, Kratochvíl, Vetchý, (nečitelné jméno), Hub, Nováček. Do dalšího budování lidové hvězdárny ve Veselí nad Moravou "Mnoho zdaru". Čest práci.
Zapsal: Kratochvíl
Z předcházejícího textu tedy plyne, že na konci školních prázdnin roku 1963 měly občané města Veselí nad Moravou hvězdárnu. Tuto skutečnost náležitě ocenily i tehdejší oblastní regionální noviny, jak vyplývá z přiloženého novinového výstřižku ze dne 21. srpna 1963.
Jenže život jde dál a touha po poznání je nekonečná "veselští astronomové" zjišťují, že k realizaci svých myšlenek potřebují nejen pozorovatelnu a přednáškový sál ale rovněž dílenské prostory, knihovnu, klubovnu, promítací kabinu, sklad a sociální zařízení. Nutno dodat že, na hvězdárně nikdy nebylo daleko od myšlenky k činům. A tak v dalších letech se podařilo vystavět a zprovoznit další hvězdárenský objekt dnes nazývaný "hospodářská budova".
Jak již bylo vzpomenuto úvodem, historie veselské hvězdárny, to není jen psaní o stavbách, ale především o idech, kteří se nějakým způsobem podíleli na činnosti kolem hvězdárenského dění. A zde je nutno dodat, že není v lidských silách sestavit takový seznam osob, aby nebyl nikdo zapomenut a to především proto, že spousta hvězdárenských příznivců svou práci odvedlo v naprosté anonymitě jen tak, pro své potěšení a dobro věci. O jejich nadšení pro věc svědčí především to, že veselská hvězdárna do dnešních dnů přečkala nejen nejrůznější politické a privatizační převraty, ale i živelné katastrofy jakými byly například povodně.