První zmínka o postavení rozsáhlejší zděné hvězdárny ve Zlíně pochází již z prosince roku 1951, kdy se činnost nadšenců rozrostla natolik, že se postavení hvězdárny stalo nutností. V nečekaně krátké době vytvořil s. Kučera hotový projekt zděné hvězdárny, který splňoval tehdejší požadavky, a jehož realizace byla členy očekávána v průběhu roku 1952. Tehdy se však zděnou budovu nepodařilo prosadit a byla tak postavena pouze provizorní dřevěná budova (z materiálu bývalé vrátnice z Hulína), která sloužila více než půl století.
Myšlenka postavení nové hvězdárny se vzkřísila po roce 1959, kdy se okolí hvězdárny proměnilo ve velké staveniště – začala stavba školy, dnešního Gymnázia Zlín. Už tehdy byla dřevěná hvězdárna pro gymnázium trnem v oku a stejně tak byl stavbou velmi narušen provoz hvězdárny. Hvězdárna byla určena k likvidaci, jen termín se stále posouval a posouval. Proto vznikl už druhý projekt (vypracoval ho ng. Rejl) na reprezentativní hvězdárnu, která měla stát na vrcholu kopce "U spáleného dubu" a jejíž součástí bylo i planetárium. Realizace projektu opět zkrachovala na nedostatku financí.
V říjnu 2000 se 41 let hrozící likvidace hvězdárny stala opět aktuální díky plánované rekonstrukci Gymnázia Zlín. A tak se začala psát historie třetího velkého projektu Zlínské hvězdárny, který byl po bouřlivém průběhu nakonec úspěšně realizován.
Před více než 50 lety, přesně 6. června 1953, byla ve Zlíně slavnostně otevřena hvězdárna. Toto strohé konstatování skrývá bohatou historii zlínské amatérské astronomie i úsilí mnoha nadšených astronomů – amatérů, kteří se nespokojovali se stavem pro astronomii ne právě příznivým. Skutečnost, že hvězdárna, která byla před 50 lety postavena jako provizorium, stojí v této podobě dodnes a již několikrát nebyla daleka svého zrušení, svědčí o tom, že okolnosti stále nejsou pro astronomii, zvláště pak amatérskou, příznivé. U příležitosti výročí otevření zlínské hvězdárny stojí za to zalistovat v kronice astronomického kroužku a citovat z ní některé úryvky. Tyto vzpomínky asi nejlépe vystihnou situaci v době, kdy astronomická činnost ve Zlíně nabírala na obrátkách. Z citací nejlépe vyplyne atmosféra doby, která nebyla přátelská "podezřelému sdružování", takže bylo nutno amatérskou vědeckou činnost obklopovat aureolou "šíření vědeckého světového názoru mezi lidem".
Začátky astronomie ve Zlíně, tehdy Gottwaldově, se začínají oficiálně psát 11. října 1950, kdy se v rámci Závodního klubu Svit ustavil astronomický kroužek. Prvním předsedou byl Josef Prášil, dalšími členy byli p. Procházka, Ing. Zdeněk Tomšej, Jan Kropáč, Rudolf Evanžin, dr. Miloslav Staněk, Karel Carbol, František Hartl, p. Urbánek, p. Cigánek, p. Brázdil a pí. Štiková. Během půl roku se přihlásili další členové: František Schneider, Karel Masařík, Eva Bösová, František Peřina, Ing. Miroslav Krejčík, Miroslav Klátil, Gustav Rojčík. Schůzky se tehdy konaly pravidelně týdně v místnostech závodního klubu Svit ve Společenském domě (dnešní hotel Moskva). "... První pracovní a výchovná náplň kroužku byla zaměřena na odborné studium astronomické literatury. Byly uskutečňovány interní přednášky členů – jako příprava pro veřejnost. Každý člen dostal za úkol nastudovat určité téma, přednést v kroužku členů a odpovídat na jejich dotazy, často záměrně kladené. Po zakoupení dalekohledu Binar studium bylo doplňováno i pozorováním a seznamováním se s oblohou. Pozorování se provádělo ze střechy hotelu Společenský dům. ..." "... 26. června 1951 byla uspořádána v Gottwaldově pro veřejnost přednáška O vesmíru. Přednášel vědecký pracovník – astronom dr. Hubert Slouka. Již na této přednášce hovořil o možnostech letu člověka do vesmíru. Přednáška měla velký úspěch, a proto se pokračovalo potom celým cyklem následujících přednášek…" První sérii přednášek od 26.9.1951 do 5.12.1951 navštívilo přes 1600 posluchačů, což svědčí o zájmu o astronomii v našem městě dostatečně. "... Po uskutečněném cyklu přednášek, přihlásilo se do kroužku více dalších zájemců, z nichž se později stali mnozí velmi agilními členy – Roman Škarka, František Kovařík, Jan Kučera, František Betáš, František Veškrna, Robert Křižák, Ludvík Černý, Josef Pazderka, Jaroslav Ulman, Vojtěch Pařízek. Na podzim roku 1951 byl zvolen předsedou kroužku Jan Kropáč. Dosavadní předseda ing. Tomšej byl zaneprázdněn a byl stále zastupován místopředsedou. ... Naučili jsme se přednášet – naučili jsme veřejnost přijímat pravdu dosaženou přírodními vědami. A tu se stává nutností postavení hvězdárny v Gottwaldově. Z odborně nejvyspělejších členů byla zvolena komise pro postavení hvězdárny s předsedou Karlem Carbolem. Byl tu úkol veliký a zodpovědný! Karel Carbol nesl veškerou tíhu práce. Studoval optiku, konstrukce dalekohledů a řadu problémů s tím spojených. Navštívil lidové hvězdárny v okolí. ..."
"... Mezi členy se počítalo, že v roce 1952 bude v Gottwaldově postavena pozorovatelna s dalekohledem. Byly rozděleny úkoly, dány termíny – ale překážky byly mocnější. O tomto úsilí o stavbu se dozvěděli už i v Praze na ministerstvu informací a osvěty (MIO) a tam naši snahu podporovali. Poskytli nám finanční úhradu na optiku pro veliký dalekohled. To byl první úspěšný krok a s. Carbol se mohl pustit do řešení konstrukce dalekohledu. Ve výborové schůzi kroužku, konané za přítomnosti zástupce MIO s. Strnada, bylo dohodnuto, že postavíme prozatímní dřevěnou pozorovatelnu. Ovšem, kdo v tak krátké době provede výkresy? A stavět jsme chtěli! S. Strnad z MIO si vzal tento úkol na starost, nechal na ministerstvu nakreslit plány a v krátkém čase nám je zaslal. To byla další vzácná pomoc MIO. Byli jsme za ni vděčni. S těmi plány z MIO jsme původně souhlasili a byli naprosto spokojeni. Když jsme však uvážili hodnotu dalekohledu a jiné okolnosti, bylo uvažováno o rozšíření 'hvězdárničky'. Nepřikročili jsme proto k realizaci projektu MIO a rozhodli jsme se k postavení rozsáhlejší zděné budovy – reprezentující krajské město Gottwaldov. Důvod tohoto rozhodnutí: materiál bylo možno získat brigádami členů a finanční zajištění stavby bylo také. K úředním jednáním o povolení stavby hvězdárny a zajištění stavebního místa, potřebovali jsme výkresy – a to co nejdříve. S požadavkem nakreslit okamžitě hvězdárnu jsme nemohli přijít za nikým jiným než za naším členem s. Kučerou. A s. Kučera přijal tuto dřinu za svou povinnost. Kreslil po práci, v noci a v nečekaně krátké době přinesl hotový projekt s vypracovanou kalkulací. S. Kučerou navrhovaná hvězdárna vyhovovala všemi požadavkům členstva i veřejnosti. Uznání projektů našlo i u náročných astronomických pracovníků. Vstoupili jsme tedy v jednání s úřady lidové správy o umožnění stavby a o přidělení stavebního místa. Byly to pro nás krušné chvíle a od soudruhů JNV, KNV, KOŘ, ÚRO a plánovacího referátu MIO si vyžádalo s námi hodně trpělivosti.
Zděnou budovu jsme neprosadili! Přišli jsme pozdě a tím nám do plánu investic nebyla zařazena. Veškerá jednání s orgány lidové správy vedl člen výboru s. Kovařík. Budova hvězdárny měla mít ke střední části dvě křídla s pracovnami. Na KNV, kam byly projekty předloženy, byly považovány za příliš rozsáhlé a byly nám vráceny s požadavkem na zmenšení rozlohy. Po přepracování plánů, kde již nebyla postranní křídla, byly nám plány opět vráceny pro stále velkou rozsáhlost a – že budova nesmí být zděná, neboť nemůže být pojata do investičního plánu. Již potřetí byly nakresleny nové plány, tentokrát již jen jako přístřešek pro dalekohled. Tato stavba byly povolena s výhradou, že na ni bude použito výhradně starého materiálu." Citujme i odjinud, nejen z kroniky. Článek z novin "Gottwaldovský kovák" ze dne 10. ledna 1953 dokládá, že zlomit úředního šimla bylo velmi těžké: "... Pro dřívější žádost o spolupráci se Státní observatoří Skalnaté pleso bylo třeba silnějších přístrojů. My však máme zatím jen optiku, uloženou ve skříni, již není možno použít jen proto, že v Gottwaldově nemáme hvězdárnu. Pracující našich závodů se hodně zajímají, kdy bude hvězdárna postavena. Též naši zástupci na konferenci pracovníků hvězdáren, která byla na Radhošti, poukazovali na nutnost postavení hvězdárny u nás, což bude přínosem pro široké okolí. Stále však narážíme na obtíže. Z původně navržené stavby zůstala jen polovina, povolná KNV. Abychom mohli začít stavět, čekáme na povolení MIO. Soudruzi z KNV, máte-li skutečně zájem o vybudování hvězdárny v Gottwaldově, nečekejte na informace a požadavky, jak jste uvedli ve svém posledním dopise, ale přijďte do našeho kroužku a vyslechněte názor členů kroužku astronomů. Sami uslyšíte, jak tato polovina stavby bude reprezentovat krajské město a jak bude sloužit k popularizaci astronomie. Snad potom učiníte všechno, co je ve vašich silách, aby příští hvězdárna v Gottwaldově byla postavena podle původního návrhu a tak splnila své poslání." Při čtení těchto zoufalých výzev nezbývá než obdivovat vytrvalost našich předchůdců, s níž krok po kroku razili cestu k realizaci svých projektů. Vraťme se ale zpět k citaci kroniky. "Zprávy o situaci se stavbou hvězdárny donesly se na pracoviště závodů, závodních rad a ředitelen gottwaldovských závodů. A dostavila se vzácná odezva. Technické vedení a ZR n. p. Svit, které sledovaly naši činnost, nemohlo dopustit, aby stavba hvězdárny nebyla uskutečněna. Když ZPS likvidovaly dřevěnou vrátnici v Hulíně, nabídly nám toto dřev k použití na stavbu. V únoru 1953 byla členy kroužku převezena vrátnice z Hulína. Po převozu se ukázalo, že z materiálu je možno postavit nejen přístřešek na dalekohled, ale něco většího, co by se nazývalo aspoň pozorovatelna. V tomto směru byly podniknuty kroky a našlo se velké porozumění u technického vedení národního podniku Svit. Zejména finanční ředitel s. Chalupa projevil nevšední zájem o stavbu a sám se brigád účastnil. Za pomoci závodní rady téhož závodu bylo možno tuto větší pozorovatelnu postavit. Brigádnické práce členů a příznivců začaly v březnu za řízení obětavého člena s. Křižáka. Úprava velmi kamenitého terénu si vyžádala přes 1600 brig. hodin. ... Pracovní a organizační houževnatostí při stavbě hvězdárny vynikli členové: Carbol, Křižák, Kučera, Škarka, Kropáč, Peřina, Schneider, Černý, Veškrna. Veškeré práce byly zvládnuté v neuvěřitelně krátkém čase, a tak pozorovatelna, nacházející se na Lesní čtvrti v Gottwaldově, mohla být dne 6. června 1953 slavnostně otevřena."
Tolik hovoří kronika astronomického kroužku o historii stavby zlínské hvězdárny. K doplnění patří ještě další podstatné informace: Během roku 1954 byla k pozorovatelně a klubovně přistavěna další část hvězdárny, v níž se nachází přednáškový sál, fotokomora, dílna a sociální zařízení. V této podobě, jak byla dokončena v r. 1954, známe hvězdárnu dodnes. Změn však hvězdárna přesto doznala. Postupně byl vybaven interiér, doplněna byla technika, ale nejpronikavější změny se staly s okolím hvězdárny. V době otevření i v době dokončení byla hvězdárna samostatnou stavbou i s přilehlým pozemkem, na kterém se mohla konat hromadná pozorování pomocí malých přenosných dalekohledů. Pozůstatkem této plochy je ještě několik zabetonovaných pevných stativů pro dalekohledy. Vzdálený les, tlumené veřejné osvětlení v dostatečné vzdálenosti od hvězdárny tvořily příznivé podmínky pro amatérská pozorování v blízkosti města. V roce 1952, kdy se hvězdárna na podzim začala stavět a kdy byl pozemek dnešní hvězdárny vyňat z lesního fondu, byl tehdejšími úřady dán příslib, že se v blízkosti během 50 let nebude nic stavět. Idyla klidu trvala do roku 1959, kdy se okolí hvězdárny proměnilo ve velké staveniště – začala stavba školy, dnešního gymnázia. Nebylo pochyb, že stavba zasáhne velmi citelně i do astronomického života. Světlo stavebních lamp, terénní úpravy v okolí téměř znemožnily astronomickou práci hodně dlouhou dobu. Tehdy se však znovu vzkřísila myšlenka postavení nové hvězdárny. Od okamžiku, kdy se začalo uvažovat o stavbě školy v okolí hvězdárny začala být hvězdárna na překážku, ne-li přímo trnem v oku. Hvězdárna nefigurovala vlastně ani v projektech školy. Na jejím místě měla stát fontánka s lekníny. Namísto toho bylo nutné brát při stavebních pracích neustále ohled na "nějakou hvězdárnu". Hvězdárna byla určena k likvidaci, jen termín se stále posouval a posouval. V této souvislosti vznikl znovu projekt na reprezentativní hvězdárnu. Měla být zděná, sestávat se z několika pozorovacích stanovišť, v plánech se počítalo i s planetáriem. Místo pro novou hvězdárnu bylo určeno na vrcholu kopci, na jehož úbočí stojí dnes. Toto místo se nazývá "U spáleného dubu". Krásný projekt vypracoval náš bývalý člen ng. Rejl. Nevýhodou projektu byla nutnost vymýcení lesního porostu v dosti velkém rozsahu a dále pak již přeci jen větší vzdálenost od města, a to přes les, i když ke hvězdárně měla být vybudována přístupová cesta. Dalšími nepříznivými faktory byly velké náklady, které by bylo nutno vynaložit na vybudování inženýrských sítí. A tak to byl opět nedostatek financí, který znemožnil rozkvět zlínské astronomie. Dostatek nadšení i ochotných pomocníků tu byl stále. A tak je hvězdárna "provizorně" již 50 let stále na svém původním místě, obklopená pavilony gymnázia, ostrým světlem pouličních lamp a stále blíže a výše rostoucími stromy...
Za dobu existence zlínské hvězdárny se v jejích prostorách vystřídalo mnoho astronomů-amatérů, kteří dle svých možností více nebo méně přispěli buď k popularizaci astronomie nebo svými pozorováními a měřeními přispěli k lepšímu poznání našeho vesmíru. Dovolím si odhadnout, že těch aktivních bylo více než stovka a všech dohromady rozhodně přes tisíc (počítaje v to i členy kroužků mladých astronomů). Návštěvníci také stále s oblibou navštěvují naši hvězdárnu. Mnozí z těch, kteří v době otevření hvězdárny přicházeli ve svých dětských letech v doprovodu rodičů, přivádějí dnes své děti, ba i vnoučata, aby jim ukázali krásy hvězdné oblohy. Odhad počtu návštěvníků podle našich záznamů převyšuje 200 000. Doufejme, že bude naší hvězdárně dopřáno poskytovat dalším a dalším návštěvníkům své služby a že naše přístroje uskuteční ještě mnoho užitečných pozorování a měření. O stavbě hvězdárny z prostředků Zlínské astronomické společnosti nemůže být zatím ani řeči; možná, že se podaří soustředit sponzorské prostředky a uskutečnit sen zlínských astronomů mít vlastní reprezentativní hvězdárnu bez existenčních nejistot. Bude-li to brzy nebo ve vzdálené budoucnosti, bude-li to hvězdárna zcela samostatná nebo v těsném vztahu se školou (jak předpokládá poslední projekt rekonstrukce gymnázia, zatím rovněž váznoucí na finančních prostředcích), to vše je ve hvězdách.
Zdeněk Coufal