GC6XEC1
29.1.1935
astronom
RNDr. Luboš Kohoutek je český astronom, objevitel několika komet a řady asteroidů.
Už během středoškolských studií se začal aktivně zabývat astronomií jako jeden z nejmladších členů tehdejší Československé astronomické společnosti. Po maturitě na Gymnáziu v Brně-Husovicích studoval fyziku na PF MU v Brně a posléze astronomii na MFF UK v Praze.
Jako vynikající student nastoupil ihned po promoci do interní vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu ČSAV, kde se svým školitelem Lubošem Perkem publikovali v r. 1967 první Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a byl v minulém století vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů. Po sovětské invazi se v r. 1970 nevrátil do vlasti z dlouhodobé stáže v Hamburku, kde získal stálé místo.
Při své hlavní činnosti – objevování a systematické klasifikaci planetárních mlhovin, určování jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů, objevil na širokoúhlých snímcích díky své pečlivosti a vytrvalosti 75 planetek a 5 komet, z nichž kometa Kohoutek 1973 E1 mu přinesla světovou proslulost. Nalezl ji plných 9 měsíců před průchodem přísluním a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Byla to také první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab.
V dalších letech se dr. Kohoutek věnoval zejména pozorování planetár-ních mlhovin na nových observatořích ve Španělsku (Calar Alto) a na Evrop-ské jižní observatoři ESO v La Silla v Chile. Stal se tak prvním českým astrono-mem, jenž měl možnost využít jedinečných pozorovacích podmínek ve vyso-kohorské poušti Atacama na přístrojích nové generace. Díky tomu zpracoval stěžejní životní dílo, jímž je II. vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1500 objektech tohoto typu. Toto monumentální dvousvazkové dílo vydal péčí Hamburské hvězdárny v r. 2001 těsně po formálním odchodu na odpočinek.
Podklady
Luboš Kohoutek (*29. ledna 1935, Zábřeh na Moravě) je český astronom, objevitel několika komet a řady asteroidů.
Od mládí se zajímal o astronomii. Po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Poté se stal aspirantem v Astronomickém ústavu ČSAV. V roce 1970 se nevrátil z dlouhodobé stáže v Hamburku, kde dodnes působí na univerzitě. Od roku 1963 je členem Mezinárodní astronomické unie. V roce 1995 byl zvolen čestným členem České astronomické společnosti, v roce 2004 obdržel cenu Česká hlava.
Objevil řadu komet, z nichž nejznámější je Kohoutkova kometa objevená v roce 1973.
Český astronom Luboš Kohoutek slaví 75. narozeniny
Celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, slaví v pátek 29. ledna 2010 toto krásné životní jubileum. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin. Pojďme si při této příležitosti trochu přiblížit jeho kariéru a úspěchy, kterých dosáhl.
Luboš Kohoutek se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě a už v době svých středoškolských studií se stal členem Československé astronomické společnosti a začal se zabývat astronomií. Po maturitě studoval nejprve fyziku na Masarykově univerzitě v Brně a posléze astronomii na Univerzitě Karlově v Praze.
Po dokončení studií nastoupil jako vědecký aspirant do Astronomického ústavu ČSAV, kde začal s výzkumem planetárních mlhovin, za což si vysloužil vědeckou hodnost CSc. v oboru matematicko-fyzikálních věd. Zde publikoval ve spolupráci s doc. RNDr. Lubošem Perkem roku 1967 Katalog planetárních mlhovin, který měl velký ohlas v celém světě. Díky tomu získal Luboš Kohoutek místo vědeckého pracovníka na observatoři v Hamburku. Zde prováděl především výzkum planetárních mlhovin, během nějž se mu podařilo objevit také velké množství planetek a komet. Jím objevená kometa Kohoutek 1973 E1 ho proslavila po celém světě, nalezl ji asi 9 měsíců před jejím průchodem přísluním, tato kometa byla jednou z nejjasnějších v celém 20. století, 28. prosince 1973 proletěla 21 milionů kilometrů od Slunce. Byla dokonce studována posádkou americké kosmické stanice Skylab.
Skylab představoval pokračování programu Apollo po ukončení letů na Měsíc. Byl vypuštěn 14. května 1973 posledním kusem nosné rakety Saturn V. Při startu došlo k poškození stanice, která byla posléze opravena první posádkou. Do února 1974 se na Skylabu vystřídaly celkem 3 tříčlenné posádky při dlouhodobých pobytech, jejich doprava byla zajištěna pomocí lodí Apollo. Poté se americká kosmonautika začala soustředit na vývoj raketoplánů a ke Skylabu žádná další posádka nezamířila. Stanice zanikla v zemské atmosféře roku 1979. Kohoutkovu kometu z její paluby pozorovala třetí dlouhodobá posádka ve složení G. Carr, W. Pogue a E. Gibbson. Astronauté dokonce kvůli fotografování komety podnikli výstup ze stanice.
Luboš Kohoutek v dalších letech pokračoval ve studiu planetárních mlhovin na observatořích ve Španělsku a v Chile, kde získal během pozorování podklady ke druhému vydání Katalogu planetárních mlhovin. Ten vyšel ve spolupráci s hvězdárnou v Hamburku roku 2001 a obsahuje údaje o téměř 1500 planetárních mlhovinách. Dnes je dr. Kohoutek již v penzi ale i přesto je stále velmi aktivní ve své vědecké práci.
Luboš Kohoutek vydal celkem 223 prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Vypracoval metodu určování vzdálenosti planetárních mlhovin a přispěl k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou často těsné dvojhvězdy. Objevil celkem 75 planetek a 5 komet a protože objevitel má přednostní právo na pojmenování objektu, nalezneme díky němu ve Sluneční soustavě planetky s názvy Masaryk, Palach, Hus, Komensky, Neruda, Capek, Smetana, Dvorak, Moravia atd.
Roku 1995 byl zvolen čestným členem České astronomické společnosti, od roku 1964 je také členem Mezinárodní astronomické unie. Stal se také druhým českým astronomem, po němž byla pojmenována planetka.
Jméno Luboše Kohoutka dostala také planetární mlhovina Kohoutek 4-55, která leží asi 4600 světelných let daleko v souhvězdí Labutě. Tato mlhovina se stala posledním objektem, na který se zaměřila kamera WFPC2 Hubbleova teleskopu. Stalo se tak 4. května 2009, krátce poté byla kamera vyměněna za modernější verzi během servisní mise raketoplánu Atlantis STS-125.
Dotyčný obrázek vidíme na přiloženém snímku. Planetární mlhovina sestává z vnějších vrstev gigantické rudé hvězdy, které byly vyvrženy do okolního prostoru, když byla hvězda v závěrečných fázích svého života. Ultrafialové záření, unikající ze zbylého jádra hvězdy ionizovalo vyvržené vrstvy plynu. Různé barvy značí různorodé chemické složení mlhoviny: červená představuje dusík, zelená vodík a modrá kyslík.
Vít Straka
Cenu Česká hlava obdržel také astronom Dr. Luboš Kohoutek
Letošní laureáti cen Česká hlava byli dnes představeni na tiskové konferenci v Praze. Mezi oceněnými vědci je také čestný člen České astronomické společnosti RNDr. Luboš Kohoutek, CSc., který je mezi českou veřejností znám mj. jako objevitel Kohoutkovy komety v roce 1973. Obdržel Cenu Unipetrol, a.s. Patria, jež se uděluje občanu ČR nebo osobě, která má nebo měla českou či československou státní příslušnost, jejíž mimořádný počin v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či v oblasti technologických inovací nebo jejíž odborné či manažerské kvality se úspěšně prosadily v zahraničí v posledních několika letech. Na cenu České hlavy jej navrhla Česká astronomická společnost.
Luboš Kohoutek dnes působí jako emeritní vědecký pracovník na univerzitě v Hamburku. Je spoluzakladatelem tradice čs. expedicí k pozorování meteorů. Díky jeho mezinárodní autoritě se dostala na oblohu jména českých osobností coby pojmenování planetek (Hus, Komensky, Neruda, Capek, Smetana, Dvorak, Janacek, Martinuboh, ale také Masaryk či Palach). Planetka č. 1850 nese jeho jméno. Je ženatý a má tři dcery. Se svou ženou Christiane žije v Hamburku, kam odešel v roce 1970 do emigrace.
Tiskové konference se zúčastnili vítězové jednotlivých kategorií, předsedkyně odborné poroty prof. Eva Syková a zástupci organizačního výboru projektu Česká hlava. Ceny byly uděleny celkem v devíti kategoriích. Odborná porota tak vybrala devět oceněných z celkového počtu 109 nominací. Projekt Česká hlava udělil své ceny již potřetí. Ceny jsou dotovány částkou více než jeden milion korun. Cílem projektu Česká hlava je popularizace vědy a techniky a podpora vědecké a technické inteligence. Více na www.ceskahlava.cz.
Slavnostní předání cen proběhne dnes, tj. 25. listopadu 2004 na galavečeru v pražském hotelu Ambassador. Účast přislíbil předseda vlády Stanislav Gross, který by měl předat Národní cenu Česká hlava, vicepremiér Jahn a řada dalších ministrů. Program bude natáčen Českou televizí a diváci se budou moci podívat na 70 minutový záznam v sobotu 27. listopadu od 20 hodin na ČT 1. V pořadu "Slavní slavným" se objeví mj. Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Petra Janů, Hana Zagorová, Štefan Margita, Pavel Vítek, skupina Black Milk, Jiřina Jirásková, Petr Kostka, Pavel Kříž a další.
Luboš Kohoutek se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě v rodině středoškolského učitele. Už během středoškolských studií se začal aktivně zabývat astronomií jako jeden z nejmladších členů tehdejší Československé astronomické společnosti.
Po maturitě na Gymnáziu v Brně-Husovicích studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1953-56) a posléze astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1956-58), kde studium ukončil státními zkouškami a obhajobou diplomové práce.
Jako vynikající student nastoupil ihned po promoci do interní vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu ČSAV, kde se jeho školitelem stal tehdejší vedoucí stelárního odd. doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. (člen Učené společnosti ČR). Po získání vědecké hodnosti CSc. v oboru matematicko - fyzikálních věd na základě výzkumu tzv. planetárních mlhovin pak pracoval v témže ústavu jako vědecký pracovník. Se svým školitelem publikovali v r. 1967 první Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a byl v minulém století vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů (dosud 586 citací).
Dr. Kohoutek na tomto základě navázal pracovní kontakty zejména s observatoří v Hamburku, kde byla tehdy instalována největší Schmidtova komora v Evropě, potřebná pro pořizování přehlídkových snímků planetárních mlhovin. Po sovětské invazi se v r. 1970 nevrátil z dlouhodobé stáže v Hamburku do vlasti a získal ihned stálé místo vědeckého pracovníka na této prestižní německé observatoři.
Při své hlavní činnosti - objevování a systematické klasifikaci planetárních mlhovin, určování jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů objevil na širokoúhlých snímcích díky své pečlivosti a vytrvalosti 75 planetek a 5 komet, z nichž kometa Kohoutek 1973 E1 mu přinesla světovou proslulost. Nalezl ji plných 9 měsíců před průchodem přísluním a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Byla to také první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, která se zároveň stala jednou z nejjasnějších komet XX. stol., takže znamenala přelom v kometárním výzkumu.
V druhé polovině r. 1973 a po celý rok 1974 se tak dr. Kohoutek stal mezinárodní mediální hvězdou, což také způsobilo, že mu tehdejší režim povolil opět soukromě navštěvovat Československo, ale za podmínky, že nebude vystupovat veřejně.
V dalších letech se dr. Kohoutek věnoval zejména pozorování planetárních mlhovin na nových observatořích s příznivým klimatem ve Španělsku (Calar Alto) a na Evropské jižní observatoři ESO v La Silla v Chile. Stal se tak vůbec prvním českým astronomem, jenž měl možnost využít jedinečných pozorovacích podmínek ve vysokohorské poušti Atacama na přístrojích nové generace. Díky tomu získal jedinečný pozorovací materiál o planetárních mlhovinách pro severní i jižní oblohu a ten průběžně zpracovával, ale současně mu sloužil jako podklad pro jeho stěžejní životní dílo, jímž je II. vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1500 objektech tohoto typu. Toto monumentální dvousvazkové dílo vydal péčí Hamburské hvězdárny v r. 2001 těsně po formálním odchodu na odpočinek. Navzdory penzionování je dr. Kohoutek ve své vědecké práci stále aktivní. Publikační činnost dr. Kohoutka je úctyhodná. Vydal až dosud 162 vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Tyto práce byly dosud citovány více než 1400krát.
Dr. Luboš Kohoutek je spoluzakladatelem tradice čs. expedicí k pozorování meteorů, které organizoval prostřednictvím meteorické sekce Lidové hvězdárny v Brně a téže sekce Československé astronomické společnosti od r. 1953. Zasloužil se rozhodující měrou o to, že výsledky těchto pozorování byly publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech.
Od r. 1959 až dosud se věnuje především výzkumu planetárních mlhovin, mj. proto, že jde o jasné a snadno odhalitelné objekty prakticky napříč naší Galaxií, takže astronomům slouží jako milníky při určování vzdáleností a tím i struktury Mléčné dráhy. Z toho důvodu vypracoval původní metodu určování vzdáleností těchto mlhovin a přispěl také k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou velmi často těsnými dvojhvězdami. Tento objev velmi dobře vysvětlil do té doby nepochopitelnou osovou souměrnost většiny planetárních mlhovin, jež mimochodem patří k nejfotogeničtějším objektům, které dokáže zobrazit Hubblův kosmický teleskop.
Jeho objev pěti komet nepřišel náhodou, ale právě díky mimořádné pečlivosti a vytrvalosti v pozorování a ve využití všech údajů zaznamenaných na snímcích. Jelikož podle pravidel Mezinárodní astronomické unie nesou komety jména prvních tří, resp. dvou nezávislých objevitelů, je tak jeho jméno natrvalo zapsáno v katalozích komet.
Podle pravidel Mezinárodní astronomické unie mají také objevitelé planetek přednostní právo na jejich pojmenování poté, co jsou objevy potvrzeny přidělením pořadového čísla (nemohou však pojmenovat planetku po sobě). Dr. Kohoutek svého práva využil opravdu znamenitě, takže díky jeho mezinárodní autoritě se zcela výjimečně dostala na oblohu jména českých osobností z politické sféry: Masaryk (planetka č. 1841) a Palach (1834). Kohoutek též pojmenoval např. planetky Hus (1840), Komensky (1861), Neruda (1875), Capek (1931), Smetana (2047), Dvorak (2055), Janacek (2073), Martinuboh (3081) Lubos Perek (2900 ), Moravia (1901), atd. (viz též internetová adresa: planetky.astro.cz ).
V době tzv. normalizace zejména po r. 1973 byl spolehlivým prostředníkem mezi svobodným světem a českými astronomy doma. Také proto jej r.1995 zvolil sjezd České astronomické společnosti čestným členem. Dr. Kohoutek je rovněž dlouholetým (od r. 1964) voleným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU). Stal se v pořadí druhým českým astronomem v historii, po němž byla na návrh Mezinárodní komise pro nomenklaturu planetek při IAU pojmenována planetka (č. 1850), s tímto zdůvodněním:
Pojmenována na počest českého astronoma Luboše Kohoutka (nar. 1935), pracujícího na observatoři v Hamburku-Bergedorfu od r. 1969. Kohoutek významně přispěl k našim znalostem planetárních mlhovin a hvězd s emisními čarami a je rovněž všeobecně znám jako objevitel a pozorovatel komet a planetek.
Za použití podkladů k návrhu České astronomické společnosti na udělení ceny
Pavel Suchan