GC71XGG
4.5.1928-4.11.2006
astronom, astrofyzik
RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc. byl český astronom a astrofyzik, který se zabýval sluneční fyzikou, zejména periodicitou sluneční aktivity a filozofií přírodních věd.
Dětství prožil spolu s bratrem Vladimírem Kopeckým v rodině knihkupce a nakladatele Miloslava Kopeckého a jeho ženy Marie (rozené Chodorové).
Od roku 1949 začal pracovat na astronomické observatoři v Ondřejově, když studium astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze ukončil až v roce 1951. Téhož roku se oženil s Františkou (rozenou Matysovou, ovdověl v roce 1994), s níž měl dva syny (Miloslava a Luboše).
Intenzivně se podílel na poválečné obnově astronomické observatoře v Ondřejově – v letech 1957 až 1970 jako zástupce vedoucího slunečního oddělení, 1971 až 1975 jako vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Československé akademie věd. V letech 1966 až 1967 byl na zahraniční stáži v Ústavu zemského magnetismu, ionosféry a šíření radiových vln Akademie věd Sovětského svazu v Irkutsku. Během stáže a v roce 1982 přednášel na Univerzitě v Irkutsku (SSSR).
V roce 1977 byl zvolen za člena-korespondenta Československé akademie věd.
V letech 1975 až 1990 ovlivňoval běh Astronomického ústavu ve funkci zástupce ředitele pro vědeckou práci. Po odchodu na odpočinek jako emeritní pracovník vybudoval a do konce svých dní spravoval Historický archiv Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Podklady
RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc. (4. května 1928, Praha – 4. listopadu 2006, Ondřejov) byl český astronom a astrofyzik, zabýval se sluneční fyzikou, zejména periodicitou sluneční aktivity, a filozofií přírodních věd.
Dětství prožil spolu s bratrem RNDr. Vladimírem Kopeckým, DrSc., v rodině knihkupce a nakladatele Miloslava Kopeckého a jeho ženy Marie (rozené Chodorové). Od roku 1949 začal pracovat na astronomické observatoři v Ondřejově. V roce 1951 ukončil studium astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Téhož roku se oženil s Františkou (rozenou Matysovou, ovdověl v roce 1994), s níž měl dva syny (Miloslava a Luboše). Intenzivně se podílel na poválečné obnově astronomické observatoře v Ondřejově – v letech 1957 až 1970 jako zástupce vedoucího slunečního oddělení, 1971 až 1975 jako vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Československé akademie věd. V letech 1966 až 1967 byl na zahraničí stáži v Ústavu zemského magnetismu, ionosféry a šíření radiových vln Akademie věd Sovětského svazu v Irkutsku. Během stáže a v roce 1982 přednášel na Univerzitě v Irkutsku (SSSR). V roce 1977 byl zvolen za člena-korespondenta Československé akademie věd. V letech 1975 až 1990 ovlivňoval běh Astronomického ústavu ve funkci zástupce ředitele pro vědeckou práci. Po odchodu na odpočinek jako emeritní pracovník vybudoval a do konce svých dní spravoval Historický archiv Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Vědecké ceny
Státní cena Klementa Gottwalda (1961), Keplerova medaile (1971), Koperníkova medaile (1973), Čestná stříbrná plaketa Československé akademie věd (1978), medaile Tadeáše Hájka (1985), medaile Akademie věd Svazu sovětských socialistických republik (1985), stříbrná medaile Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1986), pamětní medaile Akademie věd Německé demokratické republiky (1986), Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1988).