Koronální výtrysky hmoty neboli CME, jsou obrovské bubliny, složené z miliard tun plazmatu z koróny, držené pomocí magnetických indukčních čar. Po rekonexi magnetických indukčních čar dochází k odmrštění bubliny CME směrem od Slunce rychlostí 1 500 -8 000 . Plazma již není stlačováno magnetickým polem a proto se rozpíná na oblak široký desítky milionů kilometrů. Postupující CME strhává pomalejší sluneční vítr a vytváří rázovou vlnu, které může zvýšit energii částic v bublině až do oblasti ultrafialového záření. CME často nastávají po slunečních erupcích, ale mohou se objevit také samostatně. Četnost CME kolísá v závislosti na slunečním cyklu. Ve slunečním minimu budeme pozorovat CME zhruba jednou týdně, ve slunečním maximu 2-3krát denně.
Přestože byla sluneční koróna pozorována během zatmění Slunce po několik tisíc let, existence CME byla zjištěna až v kosmickém věku. Nejstarší důkaz o CME pochází z pozorování, provedených koronografem na sondě OSO 7 v letech 1971 až 1973. Důvodem, proč bylo CME objeveno až v současnosti, je, že během slunečního zatmění je sluneční koróna viditelná na velmi krátkou dobu. Od roku 1996 jsou CME soustavně pozorovány sondou SOHO.
Obdobně jako u slunečních erupcí je pro člověka důležité sledování a předpověď CME, zvláště proto, že škody způsobené CME jsou mnohonásobně větší. V současné době využíváme sondu SOHO pro zjištění, že CME opustila Slunce. Při rychlosti 1 500 000-8 000 000 trvá CME jeden až tři dny než dosáhne Země. Sílu, s jakou zasáhne zemskou magnetosféru, můžeme předpovědět asi hodinu předem, kdy CME prochází kolem sondy SOHO a ta přístroji na palubě zjišťuje rychlost a polaritu procházející hmoty.
Největší škody pro Zemi způsobuje CME s jižní magnetickou polaritou. CME stlačí a zmenší šířku zemské magnetosféry, čímž vystaví satelity účinkům jeho nabitých částic. Na noční straně Země poté může dojít k rekonexi zemských magnetických siločar, čím se uvolní do atmosféry obrovské množství energie. Tato energie může způsobit výpadek pozemských energetických sítí či znemožnit rádiovou komunikaci.
V současné době neumíme CME předpovědět, ale dokážeme s 80% pravděpodobností určit, zda nově vzniklé CME zasáhne Zemi.