GC71Y2N
12.10.1942
astronom
Petr Lála je český astronom, který vyko-nává funkci vedoucího výzkumné a servisní sekce Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN ve Vídni.
Petr Lála projevil zájem o astronomii opravdu velmi brzy, když se již roku 1953, ve svých 11 letech, stal členem České astronomické společnosti, na doporučení tehdejších předních funkcionářů ČAS, především F. Kadavého, M. Plavce a B. Šternberka.
Astronomii začal studovat na MFF UK v Praze v roce 1959, když již předtím byl častým návštěvníkem petřínské hvězdárny a astronomickým nadšencem. Po studiích zakotvil v Astronomickém ústavu Československé akademie věd, na observatoři v Ondřejově, kde se právě vytvářela skupina pro pozorování a dynamiku umělých družic Země. Petr Lála se stal její významnou posilou. Vzhledem k nutnosti využívat pozorování ze všech oblastí světa, nebyla celosvětová spolupráce v kosmickém výzkumu ani v dobách totality tolik omezena, což znamenalo přece jen významný faktor pro pozvednutí úrovně vědeckého výzkumu. Petr Lála byl zván do zahraničí na přednášky i na delší pracovní stáže.
Lálovy významné výsledky se však týkají také záležitostí nikoliv přísně vědeckých, avšak pro vědeckou práci neméně potřebných. Jsou to především jeho každoroční přehledy úspěchů v kosmonautice, které jsou stále spolehlivým zdrojem informací o celosvětových pokrocích v tomto oboru. Po dlouhá desetiletí byl funkcionářem kosmonautické sekce ČAS a patřil též k dlouholetým členům redakční rady věstníku ČAS Kosmické rozhledy.
Je také znám jak u nás, tak i ve vědecké světové komunitě svými organizačními schopnostmi, což mu nakonec umožnilo stát se v r. 1989 zástupcem vedoucího odboru pro záležitosti kosmického prostoru při sekretariátu OSN v New Yorku.
Na jeho počest je pojmenována planetka (26973) Lála.
Podklady
* 12.10. 1942
Český astronom RNDr. Petr Lála, CSc. oslavil 12. října 2002 své šedesátíny na světovém kosmickém kongresu v Houstonu jako spolupředseda zasedání o malých družicích pro rozvojové země. Jeho současná práce vedoucího výzkumné a servisní sekce Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN ve Vídni mu nedovoluje pobývat příliš často doma, a tak se zvláště pro mladší astronomickou generaci poněkud vytratil z povědomí. Jeho životní jubileum je tak dobrým důvodem připomenout, že Petr Lála projevil zájem o astronomii opravdu velmi brzy, když se již r. 1953 (ve svých 11 letech!) stal členem České astronomické společnosti, a to na doporučení tehdejších předních funkcionářů ČAS, především F. Kadavého, M. Plavce a B. Šternberka. Astronomii začal studovat na MFF UK v Praze v roce 1959, když již před tím byl častým návštěvníkem petřínské hvězdárny a astronomickým nadšencem.
Po studiích zakotvil v Astronomickém ústavu (tehdy) Československé akademie věd, na observatoři v Ondřejově, kde se právě vytvářela skupina pro pozorování a dynamiku umělých družic Země a Petr se stal její významnou posilou. Po skončení jednoroční vojenské presenční služby v r. 1965 zde ihned nastoupil do vědecké aspirantury, kterou završil úspěšnou obhajobou disertační práce. Dr. Lála měl už tehdy hluboký zájem o pokroky v kosmonautice a jeho odborná činnost byla především založena na analýze pozorovacího materiálu. Vzhledem k nutnosti využívat pozorování ze všech oblastí světa nebyla celosvětová spolupráce v kosmickém výzkumu ani v dobách totality tolik omezena, což znamenalo přece jen významný faktor pro pozvednutí úrovně vědeckého výzkumu. Petr byl brzy zván do zahraničí na přednášky i na delší pracovní stáže. Jeho nejvýznamnější práce se týkají odvození vlivu zemského albeda na pohyb umělých družic Země, a to nejen novým teoretickým pojetím tzv. funkce stínu, ale i použitím nejmodernějšího materiálu především pro zjištění podrobných vlastností působení sil zářivého původu na pohyb umělých družic. Tyto výsledky získal ve spolupráci s francouzskými kolegy během opakovaných pobytů na observatořích v jižní Francii.
Petrovy významné výsledky se však týkají také záležitostí nikoliv přísně vědeckých, avšak pro vědeckou práci neméně potřebných. Jsou to především jeho každoroční přehledy úspěchů v kosmonautice, které jsou stále spolehlivým zdrojem informací o celosvětových pokrocích v tomto oboru. Po dlouhá desetiletí byl funkcionářem kosmonautické sekce ČAS a patřil též k dlouholetým členům redakční rady věstníku ČAS Kosmické rozhledy (1968 -- 1990). Právem byl proto při příležitosti svých padesátin zvolen na sjezdu ČAS v r. 1992 čestným členem ČAS.
Byl také znám jek u nás tak i ve vědecké světové komunitě svými organizačními schopnostmi, což mu nakonec umožnilo stát se v r. 1989 zástupcem vedoucího odboru pro záležitosti kosmického prostoru při sekretariátu OSN v New Yorku. V této instituci pracuje dr. Lála stále, i po jejím přestěhování do Vídně, takže teď máme Petra opět blízko. Do dalších let šťastné symbiózy Petra s astronomií a kosmonautikou mu přejeme hodně energie, zdraví a také častější pobývání v Praze, kde se jeho zájem o astronomii tak záhy projevil.
Zpracoval: Jiří Grygar