Nechvíle Vincenc

Nechvíle Vincenc

GC73D79

20. 3. 1890 – 5. 7. 1964
astronom, pedagog

 

Vincenc Nechvíle byl významný český astronom.
Nechvíle začíná pracovat v astronomii ihned po první světové válce a je jedním z prvních mladých astronomů, kteří prošli velkou zahraniční praxí. Od počátku se velmi aktivně věnuje stelární astronomii, zejména v otázkách pohybu hvězd.
Studuje v Paříži, kde získává doktorát matematiky a odtud si přiváží řadu desek, ze kterých proměřuje a určuje vlastní pohyby téměř 4000 hvězd. Mimo to se zajímá o optiku, zejména pak o problémy velkých astronomických objektivů. Ani zde nezůstává jen u povrchního zájmu, ale studuje opět v Paříži na optickém ústavu a získává diplom inženýra optiky.
Po delším pobytu ve Francii, začíná soustavně pracovat na tehdejší Státní hvězdárně v Praze. Jeho výzkumný program, převážně zaměřený na studium vlastních pohybů hvězd, jej vede k plánům na dlouhofokální velký refraktor. Místo toho, aby bylo využito zkušeností a rozhledu mladého vědce, byla Státní hvězdárna vedena v duchu astronomie skromných prostředků.
V roce 1931 se ujímá důležité experimentální pozorovatelské práce. V tom roce nastala příznivá oposice planetoidy Erose, čehož mělo být použito k výpočtu paralaxy Slunce. Díky Nechvílemu se zapsala hvězdárna na Petříně do dějin zkoumání paralaxy Slunce.
V době, kdy začínal svou vědeckou dráhu, byla astrofyzika velmi nepřesná družka klasické astronomie. Nechvílova záliba v přesnosti a důkladnosti přímo vyvolávala odpor k tak „nepřesným“ astrofyzikálním výsledkům. Proto bylo velkým překvapením, když se nakonec ujal přednášek z teoretické astrofyziky. Jeho učitelská schopnost byla po několika letech uznána tím, že byl jmenován státním docentem astronomie a povolán zpět do činné služby. Na jeho počest je pojmenována planetka (2936) Nechvíle, objevená Antonínem Mrkosem na Kleti.

 

 

Podklady

 

Za práce o vlastních pohybech hvězd, vykonané na Národní observatoři v Paříži a na Státní hvězdárně v Praze obdržel r. 1927 Lalandeovu cenu pařížské Akademie věd. Spolupracoval na výpočtu nového teleskopu konstruovaného prof. G. W. Ritcheyem pro Námořní observatoř ve Washingtone. R. 1931 fotografoval asteroidu Eros na Štefánikově hvězdárně v Praze.