GC6W2FE
24.11.1887 - 11.6.1958
astronom, úředník
Karel Novák byl bankovním radou, ale především významným amatérským astronomem. O astronomii se zajímal již od svého dětství. Před 1. světovou válkou navštěvoval jako mimořádný posluchač astronomické přednášky na pražské univerzitě, avšak válka na čas zmařila jeho sny.
V roce 1918, po návratu z válečné fronty si vybudoval na půdě domu ve Zborovské ulici v Praze malou hvězdárnu nazývanou jeho přáteli nebeská trafika, neboť bankovní rada byl labužnickým kuřákem nejrozličnějších dýmek.
Zpočátku se Karel Novák věnoval studiu planet a především pozorování povrchu Marsu. V období let 1928–29, kdy byl Novák nucen svou observatoř z důvodu nadstavby domu zbourat a znovu postavit, vyhotovil 2. díl prvního velkého českého hvězdného atlasu severní oblohy.
Ve své mechanické dílně se zabýval studiem a stavbou přesných astronomických a meteorologických přístrojů. Jeho technické nadání mu umožňovalo úspěšně řešit a zdokonalovat kyvadla, závěsy, kontakty a kompenzační zařízení astronomických hodin. Byl prvním amatérem v Československu, který již od roku 1920 přijímal bezdrátové časové signály.
Karel Novák se díky své neuvěřitelné píli a erudici stal ve svém oboru znamenitým a uznávaným odborníkem. O svých metodách, bádáních a dosažených výsledcích vedl korespondenci s R. T. A. Innesem, ředitelem observatoře v Johannesburgu (JAR) a prof. dr. Wanachem, přednostou geodetického institutu v Potsdamu. Výsledky vlastních pozorování a experimentů uveřejňoval v časopise Sirius, Říše hvězd a v ryze vědeckém magazínu Astronomische Nachrichten.
Jako významný člen České astronomické společnosti spolupracoval se všemi astronomickými ústavy a snad se všemi soukromými i lidovými hvězdárnami v Čechách. Nikoliv pro svou popularitu, ale pro svou lásku k astronomii.
Podklady
Hvězdárna Karla Nováka na Smíchově (1918) Štěpán Kovář - (Místa astronomické vzdělanosti 1918 - 1945, ALE Praha 2000)
Díváme-li se pozorně z vyhlídkových teras Kinského zahrady, zahlédneme v malebném moři pražských střech, na smíchovské straně, kde vyúsťuje Jiráskův most, malou hranolovitou věžičku zakončenou čtyřbokým tupým jehlanem. Byla to soukromá hvězdárna bankovního rady Karla Nováka, který se o astronomii zajímal již od svého dětství. Před I. světovou válkou navštěvoval jako mimořádný posluchač astronomické přednášky na pražské univerzitě, avšak válka na čas zmařila jeho sny. Po návratu z válečné fronty se vrací ke své lásce - astronomii. V roce 1918 si vybudoval na půdě domu ve Zborovské ulici malou hvězdárnu nazývanou jeho přáteli nebeská trafika, neboť bankovní rada byl labužnickým kuřákem nejrozličnějších dýmek. Ztichlá dřevěná místnost o rozměrech 3 x 3 m byla zakončena nápaditým mechanismem jehlanovité rozklápěcí střechy. Z věžičky, připomínající nedávný kubismus, vybíhal malý přístavek, kde Karel Novák konal svá primární určování času Nušl-Fričovým diazenitálem. K pozorování si zakoupil 110mm paralaktický dalekohled, vybavený znamenitou optikou od firmy Carl Zeiss Jena, Merzův spektroskop s otiskem Rowlandovy mřížky a malým dalekohledem, Zöllnerův přímočarý spektroskop a Zeissův kruhový mikrometr. Několik okulárů k dalekohledu umožňovalo 41 až 412násobné zvětšení. Na severní zdi, izolované od dřevěné konstrukce, visely přesné hodiny se sekundovým křemenným kyvadlem. Cenným doplňkem hvězdárny, která sloužila i jako meteorologická stanice, byla dílna pro přesnou mechaniku, ve které Novák zhotovoval důmyslné mechanismy, na nichž prokazoval své vynikající konstruktérské schopnosti (vakuové kyvadlo s elektromagnetickým pohonem typu Satori - Novák bylo výsledkem nebývalého respektu k fenoménu přesného času). Věřím, že pro mnohé z nás by knihovna bankovního rady obsahující přes 1500 odborných knih skýtala milá bibliofilská překvapení. Zpočátku se Karel Novák věnoval studiu planet. V roce 1926 se rozhodl pozorovat povrch Marsu. K vyhodnocení získaných kreseb přímo u dalekohledu si opatřil z Francie Flammarionův globus Marsu. K němu sestrojil speciální zařízení, které umožňovalo nastavit globus podle toho, v jaké poloze se Mars při pozorování nacházel. V období let 1928-29, kdy byl Novák nucen svou observatoř z důvodu nadstavby domu zbourat a znovu postavit, vyhotovil 2. díl prvního velkého českého hvězdného atlasu severní oblohy. Ve své mechanické dílně se zabýval studiem a stavbou přesných astronomických a meteorologických přístrojů. Jeho technické nadání mu umožňovalo úspěšně řešit a zdokonalovat kyvadla, závěsy, kontakty a kompenzační zařízení astronomických hodin. Byl prvním amatérem v Československu, který již od roku 1920 přijímal bezdrátové časové signály. Karel Novák se díky své neuvěřitelné píli a erudici stal ve svém oboru znamenitým a uznávaným odborníkem. O svých metodách, bádáních a dosažených závěrech vedl korespondenci s R.T.A. Innesem, ředitelem observatoře v Johannesburgu (JAR) a prof. dr. Wanachem, přednostou geodetického institutu v Potsdamu. Výsledky vlastních pozorování a experimentů uveřejňoval v časopise Sirius, Říše hvězd a v ryze vědeckém magazínu Astronomische Nachrichten. Jako významný člen České astronomické společnosti spolupracoval se všemi astronomickými ústavy a snad se všemi soukromými i lidovými hvězdárnami v Čechách. Nikoliv pro svou popularitu, ale pro svou lásku k astronomii.
Dne 11. června t. r. jsme se rozloučili ve strašnickém krematoriu s jedním z nejvýznačnějších IpříslušJÚkfi naší astronomické obce, s Karlem Novákem. Astronomie mu :nebyla sice povoláním, élJle na.plňovala valnou část jeho živOita ; byl ,skutečným milovníkem astronomie v tom nejkrásnějším slova smyslu. Svou poctivou a houževnatou prací vydO'byl si post·avení, které je ozdobou i naší vědecké astronomie.
Rodák pražský -minulý podzim ukončil svúj sedmdesátý rok -projevil od :svého mládí hluboký -zájem o přírodní vědy a byla to právě astronomie, která pro svou exa.ktnost jej zaujala nejvíce. Uvažov,al :i o jejím studiu. První světová válka však jeho plány zhatila a po jejím ukončení -stal se bankovním úředníkem. Toto povolání mu však alespoň poskytlo možnosti a prostředky, že své volné chvíle mohl věnovat své o'blíbené astronomii. V létě v roce 1918 zakládá svou hvězdárnu na ,Smíchově. Téměř plných 40 rokfi s,loužila jeho 'astronomické práci. Nespokojil se pouhým pasivním sledováním oblohy, ale záhy zvolil si program,který byl uži,tečný i vědecké práci a byl úměrný i pří'strojo'Vému vybavení jeho observatoře. Začal se zabývat studiem planet, hJavně Jupitera, Venuše a Marse a dovedl Ise velmi kriticky vypořádat s rúzný.mi dbtížemi pfivodu optického i :fyziologického. Manuální zručnost mu umožnila, že ve své vzorně 'VY'bavené dílně si 'pořídi,l řadu pomocných přístrojfi a později zhotovil i mnohé nové přístroje oy-tginální konstrukce, hlavně z oboru časoměrné techniky. Tyto ;pro1blémy mu zv,lášť učarovaly. Zažil ještě obdo'bí, Ikdy si musil určovat čas přímým pozorovámím prfichodfi hvězd. Prodělal prfikoprucké olbdobí radiových časových si.gnálfi a věnoval mnoho dfivtitpu zdokonalení kyvadlových hodin. V této oblas'ti práce 'Se stal odborníkem na slovo rvzatým a -truto jeho činnost \byl-a vysoko ceněna odborníky jak domácími, tak i zahraničními. lPNs-pěl svou radou i svými konstrukcemi k zdoko:na.>lení časové ,služby našich astronomických ústavfi a jeho zásluhou je i časové zařízení ,našich lidový0h hvězdáren na vysoké úrovni.
Pozoruhodných výsledkfi se dopracoval v soustavném 'sledováJní zákrytfi hvězd Měsícem. Jeho pozorovací řada, téměř :351etá, vyniká nejen počtem pozorovámí, ,ale hlavně exaktnas,tí. Vylpracoval vizuá-Iní techniku těchto pozorování 'k nejvyššímu -stupru :přesnosti, jaká je možná.
Výsledky svých pozorování a svých z'kušeností uložil do velké řady pojednání drobnějších i ohsáhlejších, jichž počet přestoupil 50. Populární statě, které uložil v ŘíŠi hvězd a v něMerých z-a;hmničních ,po;pularhsačních časopisech, doplňují jeho publikační čil11nost na stovku. Všechny jeho výzkumy mají Ciharakter skuitečné vědecké práce: jsou soust-avné, opírají 'se o pozorovámí a teorii i 'O zkušenosti uložemé IV odborné literatuře.
Dalším ušlechtilým rysem Novákovy práce je to, že si neponechával získané zkušenosti pro sebe, ale že je oClhotně -sdělúval s těmi, kteří .se k němu o'bráUli o radu.
Nedivíme se proto, že právě Karel Novák 'byl i jedním 'ze zakladatelfi Čes:ké astronomické -spole6nosti v roce 1917.
Př~praV&1Ý vý:bor této společnosti :00 scházel v jeho. smícholVském -bytě již v roce 1916. ,Stá,l věrně po 'boku této ,společnosti v dobách dobrýc-h i zlých jako význačný její funkcionář až do konce svého života, kdy i tato společnosit, když :byl,a n.aplnila své kulturně politické poslání, přeohází právě v tyto dny ve společnost :novou s novými !Úkoly. ObsáJhlá ,byla Novákava čimlost v rámci Čs. .astronomické společnosti. Připomeňme ales,po>Ď Novákfi'V příspěvek k vy.bavení ip-raž'ské LidolVé nvězdárny časoměrnými .přísitroji a vydání
II. dílu prvéhú velkého českého hvězdného a:tJ!asu a rúzných hvězdný0h map.
Velký je okruh přátel, které ,si Novák zí.skal nejen svou odbornou činností, ale pro opravdovost svého charakit€TU, dolbrotu svého s-rdce a ušleohtilou lidskost. Pro nás, kterým byl trpělivým rádcem a učitelem astronomickým, zůstanou vZp'om~nky na chvíle s ním strávené často v dlouhých nadšených deba/tách neza;pomenutelné.
Karlu Novákovi patří náš upnmný dík za .všechnu práci, kterou vykonal pro celou naši českosloven,skou astronomii. Jis kru nadšení rpro pOZ!llání vědecké pravdy, kterou zapálil v našich srdcích, ,poneseme dál a ,předáme ji generaci nastupující, jako odka:z nejvzácnější. V. Guth
ŘH 1958 (180-1)