Na prahu letošního roku, dne 10. ledna zemřel ve své rodné Telči profesor geodesie na pražské technice Ing. Dr J. Pantoflíček. Odešel tiše, zdřimnuv si v jedné přestávce své neutuchající práce, které zasvětil celý svůj život.
Jeho zhodnocení jako vynikajícího geodeta a kartografa, výborného vysokoškolského učitele á ryzího vlastence, přinesly u příležitosti jeho šedesátin, sedmdesátin a loňských pětasedmdesátin četné články jeho přátel."' ) Naší povinností je vzpomenouti ho jako dávného přítele naší Říše hvězd a stznámit její čtenářskou obec s jeho činností v astronomii.
Jako přispíyatel do starších ročníků Říše hvězd seznamoval členstvo astronomické společnosti s výsledky mezinárodních vědeckých sjezdů, kterých se zúčastnil, hlavně z oboru geodesie a geofysiky, a s úkoly Geodetické a geofysikální unie. Tehdy byl také . v čilém styku s některými čelnými členy české společnosti
• astronomické, jako prof. Dr Frant. Nušlem, doc. Dr Nechvílem a Ing. Zárubou-Pfeffermannem, s nimiž se zabýval hlavně konstrukcemi astronomických přístrojů. Z této činnosti vyšel jeho "Zrcadlový přístroj k určení okamžiku, kdy dvě libovolné hvězdy mají stejnou zenitovou vzdálenost". (Uveřejněno v Časopise pro pěstování matematiky a fysiky, 1924.) Měl vlastní stroj na broušení sférických zrcadel, který, jak vzpomíná p. docent Dr Nechvíle, zamýšlel umístit v Klementinu, v jedné ze sklepních místností, . určených k optickým a geofysil}álním pracím.
Podle vzpomínek p. prof. Nušla se prof. Pantoflíček živě zajímal i o stavbu astrofysikálního pavilonu při ondřejovské hvězddámě. V této věci se zvláště stýkal s Ing. Zárubou-Pfeffermannem, jedním z prvních zakládajících členů české společnosti astronomické, ke kterému ho poutalo upřímné přátelství a jehož památky vzpomenul právě před 12 lety, roku 1939, v březnovém čísle Říše hvězd.
Vzhledem k své rozsáhlé odborné a vědecké činnosti a úctě, které požíval nejen v kruzích vědeckých zdejších i zahraničních (byl mimo jirié členem Société . astronomique de France), ale i v široké veřejnosti, byly mu svěřovány mnohé práce, z nichž jen s ohledem na jejich astronomické zaměření uvádím: Vytyčení antenních stožárů vysílací stanice poděbradské do směru meridiánu. V poslední době na žádost města Nymburka navrhl sluneční hodiny pro pilíř, který má být 'postaven při silnici z Nymburka do Kostomlat, v místě,
kde ji přetíná středoevropský J)Oledník. Příslušný návrh provedl podle slunečních hodin, které zkonstruoval na své bývalé vile ve Střešovicích.
Dne 25. března by slavil své 76. nar{)zeniny a přijimal upřímná blahopřání a projevy úcty i lásky s mnoha stran. Nedočkal se tohoto okamžiku a tak za ním posíláme .ien upřímnou vzpomínku tl vzdáváme čest jeho památce.
ŘH 1951 (62-3)