GC73D5R
1588 – 1650
matematik, astronom, pedagog, překladatel
Šimon Partlic ze Špicberka, zvaný též Třešťský, byl český matematik, astronom, učitel, filosof a lékař. Napsal několik vědeckých spisů a byl vychovatelem synů Fridricha Falckého.
Od roku 1610 studoval na Karlově univerzitě, kde se roku 1612 stal bakalářem a roku 1614 mistrem svobodných umění. Působil jako rektor škol v Klatovech, Pelhřimově nebo u sv. Jindřicha na Novém Městě pražském.
Od roku 1619 působil ve škole v Hradci Králové. Po porážce stavovského povstání roku 1620 odešel ze země a začal studovat na univerzitě v Basileji, kde roku 1621 získal doktorát z lékařství.
V roce 1623 údajně působil jako vychovatel synů Fridricha Falckého nazývaného Zimní král. Jednalo se o 4 chlapce, které nejen vychovával, ale také vzdělával. Během působení ve vychovatelské činnosti se věnoval astronomii. V rámci vychovatelství neustále cestoval, zastavil se také ve městě Penigu, kde spatřil dvě komety, o kterých sepsal spis. Komety, které Partlic spatřil, byly natolik výrazné, že se jim věnovalo i několik dalších astronomů po Evropě, mezi nimi také Johannes Kepler.
Roku 1625 se stal členem Akademie v holandském Leydenu. Přestoupil na katolickou víru, díky čemuž se později mohl opět usadit v českých zemích. Na konci 30. let vydával své kalendáře v Praze, což svědčí o jeho pobytu v Čechách. Poslední jeho dílo byl kalendář s pranostikou vydaný v Trenčíně k roku 1650. Kdy a kde zemřel, není známo.
Na jeho památku je v Třešti u Jihlavy (rodiště) v parku v ulici Na hrázi postavena busta.
Šimon Partlic ze Špicberku, zvaný též Třestský (latinsky: Simeon Partlicius; 1588 nebo 1590 , Třešť – kolem 1650), byl český matematik, astronom, učitel, filosof a lékař. Napsal několik vědeckých spisů a byl vychovatelem synů Fridricha Falckého.
Od roku 1610 studoval na Karlově univerzitě, kde se roku 1612 stal bakalářem a roku 1614 mistrem svobodných umění. Působil jako rektor škol v Klatovech, Pelhřimově nebo u sv. Jindřicha na Novém Městě pražském. Odebral se i do Wittenberku, kde navštěvoval tamní protestantskou univerzitu. Od roku 1619 působil ve škole v Hradci Králové.
Po porážce stavovského povstání roku 1620 odešel ze země a začal studovat na univerzitě v Basileji, kde roku 1621 získal doktorát z lékařství. V roce 1623 údajně působil jako vychovatel synů Fridricha Falckého. Roku 1625 se stal členem Akademie v holandském Leydenu. Přestoupil na katolickou víru, díky čemuž se později mohl opět usadit v českých zemích. Na konci 30. let vydával své kalendáře v Praze, což svědčí o jeho pobytu v Čechách. Poslední jeho dílo byl kalendář s pranostikou vydaný v Trenčíně k roku 1650. Kdy a kde zemřel, není známo.