Hvězdárna v Jihlavě bohužel není. Astronomická pozorovatelna na vyhlídkové terase věže jihlavské brány Matky Boží je pouze improvizovaným stanovištěm, které Jihlavská astronomická společnost využívá pro pořádání pozorování oblohy pro veřejnost. “Genius loci” goticko-renesanční hradební věže však jen stěží vyrovnává ztížené podmínky pro astronomická pozorování (nutnost rozebírat a odnášet astronomické dalekohledy po každém pozorování, světelné znečištění, velice omezené zázemí atd.).
Jihlavská astronomická společnost již od roku 2004 usiluje o zřízení skutečné hvězdárny v Jihlavě. Ačkoliv v minulosti vzniklo hned několik více či méně ambiciózních projektů, naše snahy jsou prozatím marné.
Níže uvedený souhrn nejvýznamnějších milníků snah o zřízení hvězdárny v Jihlavě je řazen chronologicky vzestupně.
2019 – současnost
Na začátku roku 2019 Jihlavská astronomická společnost znovu zahájila jednání s nově zvoleným vedením Statutárního města Jihlavy.
2013 – 2018: Ticho
Po zrušení krajského projektu vědecko-technického centra se Jihlavská astronomická společnost snažila iniciovat návrat k původnímu záměru menší hvězdárny, nicméně tato snaha byla zcela marná.
2009 – 2012: Popularizační vědecko-technické centrum Vysočiny
Záhy po zrušením projektu Vesmíru Vysočiny (jedním z důvodů byla probíhající finanční krize) nové sociálnědemokratické vedení kraje začalo připravovat rozsáhlý projekt výstavby nové administrativní budovy krajského úřadu (v lokalitě bývalých kasáren Otakara Jaroše), jejíž součástí mělo být i velké kongresové centrum, vzdělávací vědecko-technické centrum, digitální planetárium a také menší astronomická pozorovatelna na střeše.
K projektu popularizačního vědecko-technického centra Jihlavská astronomická společnost nebyla přizvána jako partner, ale pouze jako konzultant. Podrobnosti o projektu ani o jeho zrušení nám nejsou zcela známy.
2007 – 2008: Vesmír Vysočiny
Vesmír Vysočiny byl jedním ze strategických projektů Kraje Vysočina. Záměr zřízení velkého popularizačního centra vykrystalizoval ze složité situace, při které došlo ke zrušení projektu planetária v jihlavské zoologické zahradě.
Projekt Vesmír Vysočiny předpokládal vznik krajské hvězdárny vybavené dvěma kopulemi a vyhlídkovou terasou, digitálního planetária, venkovní i vnitřní přírodovědně a technicky vzdělávací prostory a ubytovacích kapacit.
Nové sociálnědemokratické vedení kraje vzešlé z krajských voleb v roce 2008 (hlavním tématem voleb bylo vracení regulačních poplatků i lékařů) projekt Vesmír Vysočiny zrušilo.
2005 – 2006: Hvězdárna za městem, planetárium v zoologické zahradě
Na základě podnětů, které opakovaně předkládala Jihlavská astronomická společnost, vznikl komplexní plán na výstavbu menší hvězdárny za městem (investorem měl být Kraj Vysočina) a zřízení menšího digitálního planetária, které mělo být umístěno v areálu jihlavské zoologické zahrady (investorem mělo být Statutární město Jihlava).
Projekt hvězdárny byl řešen do fáze zajištění pozemku na okraji Jihlavy (poblíž obce Vysoká) – došlo k nutné změně územního plánu. Projekt planetária byl rozpracován do fáze architektonických a technických studií. Později bylo vydáno i stavební povolení.
V průběhu přípravných prací však především projekt planetária získal na straně představitelů Statutárního města Jihlava několik odpůrců a záhy byl ve svém původním konceptu zcela zrušen.
Po zrušení projektu městského planetária veškerou iniciativu převzal Kraj Vysočina a zásadním způsobem rozšířil svůj záměr na výstavbu hvězdárny – vznikl projekt Vesmír Vysočiny.
2004: Snění o hvězdárně
Jihlavská astronomická společnost po formální stránce, resp. jako samostatná právnická osoba vznikla (20. února 2004) ze dvou důvodů: 1) abychom mohli pořádal letní dětské tábory, 2) abychom mohli vystupovat jako partner při vyjednávání se samosprávami o vzniku nové jihlavské hvězdárny.
Podle naší původní představy měla jihlavská hvězdárna vzniknout někde na městské periferii. Nemělo přitom jít o žádnou velkou stavbu. Pro budovu hvězdárny jsme často používali pracovní termín trochu větší “dvougaráž s kopulí”.
O vzniku hvězdárny jsme začali jednat nejprve se zástupci Statutárního města Jihlavy a později i se zástupci kraje Vysočina.
Hvězdárna jihlavského Domu kultury a odborů
Původní jihlavská hvězdárna sídlila na střeše severního křídla Domu kultury a odborů (DKO) na křižovatce ulic Havlíčkova a Tolstého. Už tehdy se jednalo jen o malou astronomickou pozorovatelnu s odsuvnou střechou. Pozorovatelna měla být dle pamětníků (krom jiného) vybavena čtvrtmetrovým dalekohledem konstrukce Cassegrain.
V místech, kde na budově DKO dříve bývala hvězdárna je nyní přístavba patra, ve kterém aktuálně sídlí finanční úřad.
Podrobnosti o vzniku, existenci a také zániku původní jihlavské hvězdárny se nám zatím nepovedlo vypátrat.