.png?s3=1)
Z dějin Přírodovědecké společnosti.
Již dávno byla na Ostravsku, kde je školství tak vyvinuto a také dosti inteligence přírodovědecky vzdělané a pracující (inženýrů, lékařů), pociťována potřeba spolku, který by po. příkl. přírodovědeckých klubů v Bmně a Prstějově, jednak pracoval na šíření přírodovědného vzdělání i v širokých vrstvách lidových, jednak umožňoval jednotlivcům, speciální práci v některém oboru přírodovědném, jednak i pečoval o přírodovědný výzkum hraje. Po úřadě s interesenty z kruhú učitelských, lékařských a inženýrských vypracovány stanovy spolku, který nazván »Přírodovědecká společnost v Mor. Ostravě«, a zadány 10. prosince 1907 ku schválení, jež se stalo 3. ledna 1908, č. 73.630. Na stanovách jsou podepsámí: MUDr, K. Šulc, profesor Jan Kranich, profesor Filip KaJuts, inspektor Rud. Ludwig a profesor B. Mácha. První ustavující valná hromado konala se za účasti 30 osob z kruhů učitelských, lékařských a inženýrských 29. ledna 1908, na které prvým starostou zvolen MU.Dr. K. Šulc, lékař v Michálkovicích, nyní profesor histologie a embryologie na vysoké škole zvěrolékařské v Brně, který již tehdy měl zvučné jméno ve světě vědeckém.
Není možno v této první naší ročence obšírně líčiti dějiny Přírodovědecké společnosti. Omezíme se jen na chronologický přehled činnosti, která se jevila hlavně pořádáním přednášek ve schůzích obdorných i ve schůzích veřejných. Činnost sekcí byla hned od počátku skrovná, a to proto, že bylo jednak málo odborníků, jednak i život ostravský, který má svůj zvláštní ráz, absorboval všecek volný čas všech, pracovníků, takže zbývalo málo času pro práci odbornou. Proto také snažila se Přírodovědecká společnost vzbuditi napřed zájem pro přímou vědeckou práci, aby později se mohlo přistoupiti k práci odborné a k přírodovědnému prozkoumání kraje, hlavně severovýchodní Moravy a Slezska.
Zdroj: Sborník společnosti - 1921