Ing. Viktor Rolčík (* 12. 3. 1885, † 29. 8. 1954)
Ing. Rolčík je známý brusič dokonalých zrcidel pro reflektory. Na obr. a vidíme jeho brousicí stroj pro broušení a leštění větších zrcadel. Na stroji je upevněno zrcadlo 40 cm v průměru a hořejší deska stroje i se zrcadlem je nakloněna téměř svisle, jak je to zapotřebí při provádění zkoušek Foncaltových a Hartmannových. Stroj skládá se z masivního nevelkého stolu, opatřeného sklápěcí deskou, na desce je uložen otáčivě kovový kotouč, na němž se upevňuje zrcadlo. Kotouč je opatřen na obvodu ozubením a nekonečným šroubem, který je poháněn malým elektromotorem. Tím způsobem se zvolna otáčí kotouč i se zrcadlem při broušení i při leštění a tím se dociluje pravidelnosti zrcadlové plochy. Vlastní broušení a leštění provádí se ručně.
Ku broušení používá Ing. Rolčík umělého smirku „Elektrorubin“ hrubšího, jemného a nejjemnějšího zrnění, a litých brousicích misek. Při leštění nejlépe se mu osvědčuje voština, přilepená na brousicí misce. Leští se plavenou anglickou červení za mokra. Menší zrcadla a hranoly leští se s výhodou za sucha na papíru pomocí plaveného triplu.
Nejdůležitější při leštění optických ploch je časté provádění zkoušek, kterými zjišťují odchylky ploch od správného tvaru. Foucaltova methoda dovoluje optikovi přehlédnout! celou plochu najednou a veškeré odchylky nebo nerovnosti jeví se při tom tisíceronásobně zvětšené jako jakési vydutiny a prohlubeniny nebo hrboly či brázdy na leštěné ploše. Na základě zjištěných vad může optik plochu opravovati.
Při Hartmannově methodě zase se zjišťuje číselná velikost aberace či odchylek, které vytvořuje vyleštěné zrcadlo v ohnisku nebo ve středu zakřivení na př. v milimetrech a v desetinách milimetrů, a to pro každý libovolný bod zvlášť. Na základě velikosti a průběhu aberace optik opět usuzuje, jakým způsobem se má zrcadlo opraviti.
Obě metody jsou pro optika neocenitelné, při čemž Foucaltova methoda je rychlá a přehledná, Hartmannova zase dosti zdlouhavá, ale za to přesnější. Zkoušky tyto se provádějí nejlépe u zrcadla svisle postaveného, proto brousicí stroj Ing. Rolčíka je tak zařízen, aby bylo lze postaviti zrcadlo rychle do svislé polohy.
Kromě malého spektrografu konstruoval Ing. Rolčík i větší spektrograf o ohniskové délce 540 mm, který vidíme namontován na paralaktickém stativu místo protiváhy na obr. d. Objektiv spektrografu o průměru 61 mm je achromatisován pro chemické paprsky a možno jím fotografovat! i obyčejné hvězdné snímky na desku 6 1: X 9 cm, odstraní-ii se hranol. Před objektivem je upevněn objektivní hranol 70 mm vela ký z lehkého flintu o úhlu 45°. Na obrázku je hranol skryt v rozšířené části na konci spektrografu. Kasetová část je zařízena pro plechové kasety 6 1 _> X 9 cm a je opatřena mikrometrickým zaostřováním.
Při tomto spektrografu je počítáno s fotografováním spekter jednotlivých hvězd, nikoliv tedy celých souhvězdí. Spektrum je asi 25 mm dlouhé a stačí tudíž zcela malá fotogr. deska. Při volbě negativního materiálu bylo uvažováno o tom, že spektrum, vytvořené objektivním hranolem a achromatickým objektivem není rovinné, nýbrž zakřivené a tudíž ku docílení ostrého snímku bylo by zapotřebí, aby fotogr. deska byla rovněž zakřivená. Pečlivými zkouškami a proměřením spektra rtuťového byla zjištěna velikost zakřivení spektra a pořízena zvláštní kaseta, do níž se vkládá plochý film do zvláštních zakřivených drážek, takže film obdrží přesně zakřivení spektra. Prohnutí filmu obnáší asi 2 mm. Důležité je ovšem, aby obraz spektra se vytvořil přesně na předepsaném místě filmu. K tomu cíli je spektrograf opatřen zvláštním, poměrně dlouhofokálnim hledáčkem s jemným vláknovým křížem, který při fotografování třeba naříditi přesně na hvězdu.
Dne 29. srpna, 1954 zemřel ing. Vshtor Rolčík. Narodil se 12. března rokN 1885 v Pozděphově u Vizovic. Vystudoval strojní inženýrství na technice v Brně. Jméno zemřelého je úzce spjato se zalo.žením České společnosti astronomické v Praze, v jejímž výboru byl činným až do převratových dnů v roce 1945. Z počátku byl pokladníkem Společnosti a po několik období jejím mistopředsedou. Jeho Hejduležitějším přínosem pro českou astronomii byla komstrukčn! činnost v oboru hvězdářských dalekohledů. V době, kdy byla Společnost zakládána, nebyla u nás nikoho (vyjma dr. Josefa F'riče), kdo by uměl zhotoviti dobré hvězdMské dalekohledy. V tom jsme byli zcela odvislí ad ciziny. Postupem let se propracoval in.ž. Rol(;ík na konstruktéra první třídy, který se pustil často de prací, přesahujících možnosti 'výroby s prostředky, které měl k disposici. Po d&nlním zaměstnání, které nemělo s astronomií nic společného, do'vedl vy·· mysleti a detailně prokreslit plány paralaktických montáží a jejich optických částí. Dovedl je také realisovat. Dlouhá je řada přístrojů, kterými zásobil stále vzrftstající zájem členů. Nebyly ta přístroje vždy malé. 400 mm reflektor ccude pro budoucí kopuli Lidové hvězdá·my v Praze, dva reflektory o pnhněnt Sl cm pro odbočky ČAS, pět paralaktických stolů pro Státní ústavy. Sl cm reflektor pro fotografii, Gbje!ctivní hranol pro výpravu, za zatměním Slunce do SSSR a dlouhá řada dalších přístrojů jsou n6Úplmým výčtem práce jeho plodného života. Il.dyž před rokem jsme pod hvězdnou oblohou zk(!'1tšeli jeho J'ekonstrukci Schmidtovy komory, hovoNli jsme o průběhu našeho života, Ze slav Rolčíkových zně/.a most nad tím, že mu život neposkytl větší pNležitost. Desitiletí uplynula a nebylo zájmu IJ stroj větších rozměrťJ.. Jedině Polsko nalezlo Rolčí7ca a dalo si prokreslit návrh na konstrukci tubusu pro pí'ipravovaný velký reflektor. Ing~ ViktoT' Rolčík nám bude scházet. Bude chybět jeho dobrá, důkuulmá. práce, konstrukční smysl a schopnost realisace, která vydatně pomohla všem, kdo se k němu o:b,'átili.
o radu a pomoc. J. E.
ŘH 1954 (240)