GC7682F
19. 3. 1919 – 19. 1. 1971
astronom, odborný publicista
Josef Sadil byl profesí odborným redaktorem v nakladatelství Orbis, kde se specializoval na astronomické a přírodovědné tituly. Dlouhé roky předsedal Měsíční a planetární sekci České astronomické společnosti, je po něm pojmenována lidová hvězdárna v Sedlčanech.
Členem ČAS se stal již během studia na gymnáziu v roce 1934 a díky své erudici a znalostem mohl za dva roky samostatně pracovat s hlavním dalekohledem. V roce 1940 dokončil reálné gymnázium, ale z důvodu uzavření vysokých škol dále pokračovat nemohl. Vystřídal řadu profesí, koncem války byl totálně nasazen do strojíren v Praze-Libni. Po válce se zapsal ke studiu na Přírodovědeckou fakultu UK, ale studia musel z finančních důvodů zanechat. Nastoupil na Okresní úřad bezpečnosti práce, kde vydržel do roku 1950. Díky svým hlubokým znalostem v oboru přírodních věd získal místo odborného redaktora v nakladatelství Život a práce (později Orbis). V této pozici pak setrval až do předčasného odchodu do důchodu v roce 1965.
V novém působišti vydal v roce 1951 svoji první knihu „Průvodce po lidové hvězdárně v Praze“. Vzápětí následovaly další o Měsíci, Marsu, planetách a vesmíru vůbec. Nejúspěšnější titul – výpravná obrazová publikace pro nakladatelství Paul Hamlyn v Londýně „The moon and the planets“ – byla přeložena do šesti jazyků. Zabýval se mj. i studiem života mravenců a své znalosti a články z let 1936–1954 shrnul v roce 1955 v monografii Naši mravenci.
V astronomii se nejvíce zajímal o studium Měsíce a planet. Publikoval články v Říši hvězd, přednášel a jako zdatný ilustrátor vytvořil mnoho humorných kreseb ze života na petřínské hvězdárně. Jako kreslíře ho obdivoval i Antonín Bečvář a tak Sadilova kresba visí v malé Bečvářově hvězdárně v Brandýse nad Labem dodnes.
Podklady
*19.03.1919 - †19.01.1971
Narozen/a v: Praha, Československo
Nakladatelský pracovník, astronom, publikace z oboru astronomie a přírodních věd.
Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.
Kořeny amatérské astronomie v Sedlčanech byly zapuštěny více jak před čtyřiceti lety, kdy skupina nadšenců začala brousit a stavět dalekohledy, aby sebe i jiné zájemce ukojila pohledem na noční oblohu. Poprvé se sešel astronomický kroužek 3.7.1956 na podnět vycházející z přednášek astronoma Dr. Plavce konaných v Osvětovém domě v Sedlčany.Zakládající členové kroužku V. Davídek, K. Dušek, J. Entner, B. Fiala, J. Macháček, Š. Luža a Ing. J. Vermach zvolili za předsedu kroužku MUDr. K. Hoffmanna. Později se stali členy kroužku pánové Bereger, Bernard, prof. Chalupecký, Lehoučka, P. Mareš, Novák, J. Novotný, PhMr. Plachý, prof. J. Rádl, Švec, učitel Zpěvák a další.Po návštěvě významného českého astronoma prof. Dr. H. Slouky a na popud členů kroužku bylo rozhodnuto o vybudování hvězdárny na Cihelném vrchu. Stavitel Ing. J. Vermach, po získání zkušeností z jiných hvězdáren, vytvořil projekt, který se začal realizovat po nezbytných přípravách v roce 1958. Samotná stavba hvězdárny byla zkolaudována 22. listopadu 1961.
Teprve na jaře 1962 byl pracovníky firmy Carl Zeiss Jena namontován dalekohled Zeiss-coudé 200/3000mm. Tento rok je považován za počátek zahájení činnosti hvězdárny, kdy první návštěvníci z řad veřejnosti mohli na vlastní oči přes dalekohled hvězdárny spatřit planety, mlhoviny, galaxie, hvězdokupy a jiné objekty noční oblohy a podívat se na povrch Měsíce a fotosféru Slunce.Počátek činnosti hvězdárny byl poznamenán rozpadem původního astronomického kroužku, ten zaniká 18.7.1963.Několik let nejistoty je vystřídáno znovuzrození astronomického kroužku a zpřístupnění hvězdárny veřejnosti. Po organizačním zařazení hvězdárny pod Kulrutní dům Sedlčany a pověření učitele Vladimíra Roškota vedením hvězdárny se obnovuje činnost kroužku, do kterého se vrátili B. Fiala, J. Macháček, V. Šustr z Votic a řady rozšířili F. Zeman ml., F. Lomoz a další. Kontakty V. Roškota se školní mládeží předurčily rozšíření zájmu o astronomii na mladé. Od roku 1970 začíná pracovat klub mladých astronomů. Mnozí z nových astronomů později po ukončení základní školy zakložili vlastní Ex Klub mladých astronomů, který pracoval až do roku 1979. Organizoval meteorické expedice, fotografické sledování sluneční činnosti, dny otevřených dveří. V té době měli největší zásluhu na probuzení zájmu o astronomi mezi mladými P. Jiroušek, předseda „exklubu“ a Z. Kolář, jehož aktivita fotografa a začínajícího novináře byla velkým přínosem pro život klubu a propagaci hvězdárny.V roce 1982 předává V. Roškot funkci vedoucího hvězdárny svému nástupci Františku Lomozovi, který s přispěním V. Chába, nejaktivnějšího člena volného sdružení amatérů astronomů při hvězdárně, provází návštěvníky hvězdárny zejména po noční obloze a historií hvězdárny.Hvězdárna byla a bude nedílnou součástí kulturního koloritu sedlčanské oblasti. Roční návštěvnost 800 až 1200 zájemců není vysoká, avšak za dobu existence hvězdárny se přibližně 40 tisíc lidí seznámilo s nejnovějšími poznatky z nejstaršího oboru lidské zvídavosti. Přišli, aby se svým zrakem dotkli toho, co je pro nás smrtelníky tak daleko v prostoru i čase a co nás stvořilo, aby se prostřednictvím našich očí mohlo na sebe podívat a prostřednictvím našeho rozumu se mohlo pochopit. Vesmír je mimo nás, pokud mu nerozumíme.Současné technické vybavení hvězdárny umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce.Stávající volné sdružení amatérů astronomů při Lidové hvězdárně Josefa Sadila v Sedlčanech je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr
Dne 28. září 2012 oslavila sedlčanská hvězdárna své 50. výročí.
V průběhu slavnostního odpoledne v Kulturním domě Josefa Suka v Sedlčanech byla připomenuta historie hvězdárny, činnost astronomického kroužku a promítnut film natočený v roce 1962 o stavbě hvězdárny. Slavnosti se zúčastnili i významní odborníci z oblasti astronomie: RNDr. Grygar a Ing. Vondrák, DrSc. Dr. Jiří Grygar připomenul sedlčanského rodáka prof. M. Plavce a zavzpomínal na své setkání s ním a ing. Vondrák představil Českou astronomickou společnost a poté ve své přednášce přiblížil problematiku navigace od počátků po současnost. Na závěr odpoledne byl promítnut film natočený v roce 1962 o stavbě sedlčanské hvězdárny.
Slavnosti se zúčastnila i Ing. Plavcová, které bylo předáno čestné občanství města Sedlčany in memoriam pro prof. M. Plavce.
Slavnostní den pokračoval na hvězdárně projektem Noc vědců, ke kterému se místní astronomický kroužek připojuje pravidelně.