Jaroslav Pavlousek (2023)
Pozorování meteorů patřilo vždy - mimo jiné i pro jejich atraktivnost – mezi hojně provozovaná amatérská pozorování. Zpočátku se tato pozorování omezovala jen na stanovení frekvence meteorických rojů, brzy se však rozšířila o zaznamenávání stop meteorů do hvězdných map a zápis charakteristik a případných zvláštností daného meteoru. Další velký pokrok pak znamenala fotografie, jakkoliv byla schopna zprvu zaznamenávat jen jasnější meteory či bolidy.
Konečně 10. února 1924 se konala ustavující schůze meteorické sekce, která vytyčila základní směry, kterými by se měla pozorování meteorů ubírat a také vytvořila soupis technického vybavení, které bylo v té době k dispozici. A správou sekce byl pověřen – kdo jiny, než pan Klepešta. Současně byly získány i mapy pro zakreslování stop meteorů.
Iniciativa padla na úrodnou půdu, poněvadž již v 5. čísle Říše hvězd 1924 je poměrně široká zpráva o pozorování Perseid, a to jak vizuálně na několika stanicích, tak i fotograficky – podařilo se zachytit několik Perseid. A v roce 1925 již V. Guth uveřejňuje souhrn a zhodnocení všech pozorování tohoto roje. V následujících letech pozorovatelů rychle přibývalo a například v roce 1927 byl zaznamenáno 904 objektů. V roce 1928 bylo již pozorování Perseid široce pojatou akcí s množstvím pozorovatelů. A od roku 1929 zahájila sekce systematické pozorování i mimo období hlavních rojů.
I v dalších letech počet pozorovatelů i pozorování neustále rostl, například v roce 1936 pracovalo na 11 pozorovacích místech 47 pozorovatelů, kteří zaznamenali 11 075 meteorů ! Od roku 1938 už měla sekce v Říši hvězd svou stálou rubriku „Poznámky z meteorické astronomie“, ve které uveřejňovala výsledky pozorování a vybízela k pozorování v dalších měsících.Tak jako i v mnoha jiných aktivitách byl tahounem Dr. V. Guth.
V roce 1939 se konal první sjezd zástupců meteorických pozorovacích stanic. Cílem bylo definitivně sjednotit formu zápisů o pozorování meteorů. Tyto sjezdy se opakovaly i v příštích letech.
Vyvrcholením prezentace poznatků o meteorech a jejich pozorování bylo monotematické číslo Říše hvězd (č. 3/1940), které bylo celé věnováno této problematice. Z dalších edičních počinů je ještě nutno vyzdvihnout nové vydání gnomonických map pro zakreslování stop meteorů, na jejich přípravě se podílela řada členů sekce.
Pozoruhodnou kuriozitu představuje v životě sekce rok 1944 – v době vrcholící války v Evropě a růstu hrozeb docílili členové největší počet pozorování od počátku činnosti sekce: byly pořízeny záznamy o celkem 15 914 meteorech ! A v roce 1945 proběhl kurs pro nové pozorovatele meteorů.
Po válce se pak počet pozorovatelů i tím logicky i počet pozorování dále zvyšoval. Šlo o pozorování velkých i malých rojů, ale i o soustavná pozorování statistická jak vizuální (včetně teleskopických meteorů), tak i fotografická. V této souvislosti sehrálo významnou roli vydání široce pojatého návodu na pozorování meteorů v roce 1950, který napsal Dr. Miroslav Plavec.
V moderní době se pak klasická vizuální amatérskýá pozorování setkávala na mnoha místech s rostoucími obtížemi, mimo jiné i pro stále se horšící pozorovací podmínky - díky přesvětlené obloze, této moderní metle mnohých pozorování - a naopak rostl počet pozorování teleskopických meteorů. To ale neznamenalo omezení počtu pozorování. Velkou roli sehrály každoroční celostátní semináře o pozorování meteorů a zejména tz. meteorické expedice, které měly velmi bohatý program. Jejich výsledky se dočkaly ve většíně případů i publikace, a to nejen v Kosmických rozhledech, ale i v někdejším Bulletinu of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia.Do jejich organizování se zapojila od roku 1966 i ČAS.
Dlouhou tradici má také vyhlašování nejlepších členů sekce.
Sekce pozorovatelů létavic (meteoritová sekce)
ŘH 1924
V nejbližší době sejde se okruh vážných pozorovatelů oblohy v Praze, aby utvořil program soustavného pozorování některých radiantů létavic a navázal styky s podobnými odbory v cizozemsku. Členové, kteří by se závazné práce v odboru chtěli zúčastniti, nechť sdělí svou adresu panu Jos. Klepeštovi , Praha I., Náprstkova 208. Těm. kteří se přihlásí, budou zaslány bližší pokyny, po případě budou pozváni ke schůzce.
Dne 12. února konala se ustavující schůzka ve spolkové místnosti astr. společnosti, za přítomnosti 6 členů. Přihlásilo se na výzvu 16 členů, z nichž 10 jest pražských. Usneseno rozděliti stanice na tři druhy podle výzbroje a počtů pozorovatelů.
Stanice tř. 1., jest obsazena nejméně třemi pozorovateli. Pozoruje se visuálně, zakresluji se dráhy létavic do gnomonických map a ve spojeni s podobně vyzbrojenou stanicí se sleduje nejméně třemi vhodnými objektivy fotograficky okolí radiantu.
Stanice tř. 2., výlučně fotografická nebo visuálni je obsluhována nejméně dvěma pozorovateli.
Stanice tř. 3., statistická , se omezuje na zaznamenáni počtu létavic a může býti vedena pouze jedním pozorovatelem.
Programy určitých pozorováni budou vždy členům sekce včas dodány. Visuálni pozorováni budou navázána na práce prof. dr. Jindř. Svobody, jehož laskavosti se dostane sekci kopii speciálně konstruovaných map.
Členem může býti každý člen astr. společnosti, který projeví ochotu spolupráce a osvědči-li se spolehlivým a vytrvalým pracovníkem. Každý člen se zavazuje pracovati podle stanoveného programu a výsledky svých pozorování dáti k použiti odboru. Astronomická společnost vyšla odboru vstříc zakoupivši 4 stejné fot. objektivy typu ,. HEKISTAR“ (trojité anastigmaty f: 3*5; 15 cm). Ředitelství Státní hvězdárny hledíc podporovati vážnou snahu našich amatérů o vědeckou spolupráci, dá k disposici odboru 2 objektivy týchž značek a rozměrů. Laskavosti člena odboru p. Dragouna bylo obstaráno pro tyto objektivy šest dřevěných komor formátu 9 X 12 cm za méně než režijní cenu. Mimo to bude zamontován do komory 4palcový objektiv Voigtlanderův ze sbírek Štefánikovy hvězdárny. Prof. Sýkora se zúčastni pozorováním s 5 objektivy veliké světelnosti. P. Hrdlička má k disposici 3 velmi světlé objektivy. Dr. Lachout přihlašuje 1 objektiv, p. Klepešta 2 objektivy. Celkem tudíž disponuje odbor 23 vhodnými objektivy. Po zkušenostech z minulého roku budou tyto objektivy soustředěny pouze na dvě nebo tři stanice.
Klepešta předkládá zkušební snímky získané „HEKISTARY". Z nich je patrno, že se tento druh objektivů hodí znamenitě pro fotografie létavic, neboť zakresli na obloze velmi dobře plochu 30 X 40°. O značné světelnosti těchto objektivů svědčí 2-vteřinový snímek souhvězdí Oriona za měsíčního večera, na němž jsou patrny hvězdy až do 4. velikosti. Dvouvteřinová exposice stačila ku zobrazení konjunkce Venuše s Měsícem, záhy z večera, takže dostatečně se vyexponovaly i obrysy krajiny. Později večer stačila vteřinová exposice Měsíce, aby se stala patrnou i doplňujici jeho temná část. Všeobecně byla uznána schopnost objektivů a členům bylo doporučeno při nákupech fotografických objektivů zvoliti tento typ. Demonstraci krásného snímku meteoritu, zaslaného p- Klepeštovi sirem dr. W. Lockyerem, byla schůze ukončena. Správou sekce byl pověřen p. Klepešta, na jehož adresu uveřejněnou v minulém čisle, buďte řízeny všechny zprávy a dopisy sekce se týkající. J. Klepešta.
ŘH-1924-02 str.79
J. Klepešta
Sekce pozorovatelů létavic. Dne 12. února konala se ustavující schůzka ve spolkové místnosti astr. společnosti, za přítomnosti 6 členů. Přihlásilo se na výzvu 16 členů, z nichž 10 jest pražských. Usneseno rozděliti stanice na tři druhy podle výzbroje a počtů pozorovatelů.
Stanice tř. 1., jest obsazena nejméně třemi pozorovateli. Pozoruje se visuálně, zakresluji se dráhy létavic do gnomonických map a ve spojení s podobně vyzbrojenou stanici se sleduje nejméně třemi vhodnými objektivy fotograficky okolí radiantu. Stanice tř. 2., výlučně fotografická nebo visuální je obsluhována nejméně dvěma pozorovateli. Stanice tř. 3., statistická, se omezuje na zaznamenání počtu létavic a může býti vedena pouze jedním pozorovatelem. Programy určitých pozorování budou vždy členům sekce včas dodány. visuální pozorování budou navázaná na práce prof. dr. Jindř. Svobody, jehož laskavostí se dostane sekci kopii speciálně konstruovaných map.
Členem může býti každý člen astr. společnosti, který projeví ochotu spolupráce a osvědčí-li se spolehlivým a vytrvalým pracovníkem. Každý člen se zavazuje pracovati podle stanoveného programu a výsledky svých pozorování dáti k použití odboru. Astronomická společnost vyšla odboru vstříc zakoupivši 4 stejné fot. objektivy typu ,. HEKISTAR“ (trojité anastigmaty f : 3*5; 15 cm). Ředitelství Státní hvězdárny hledíc podporovati vážnou snahu našich amatérů o vědeckou spolupráci, dá k disposici odboru 2 objektivy týchž značek a rozměrů. Laskavosti člena odboru p. Dragouna bylo obstaráno pro tyto objektivy šest dřevěných komor formátu 9 X 12 cm za méně než režijní cenu. Mimo to bude zamontován do komory 4palcový objektiv Voigtlanderův ze sbírek Štefánikovy hvězdárny. Prof. Sýkora se zúčastní pozorováním s 5 objektivy veliké světelnosti. P. Hrd1ička má k disposici 3 velmi světlé objektivy. Dr. Lachout přihlašuje 1 objektiv, p. Klepešta 2 objektivy. Celkem tudíž disponuje odbor 23 vhodnými objektivy. Po zkušenostech z minulého roku budou tyto objektivy soustředěny pouze na dvě nebo tři stanice.
Klepešta předkládá zkušební snímky získané „HEKISTARY". Z nich je patrno, že se tento druh objektivů hodí znamenitě pro fotografie létavic, neboť zakreslí na obloze velmi dobře plochu 30x40°. O značné světelnosti těchto objektivů svědčí 2-vteřinový snímek souhvězdí Oriona za měsíčního večera, na němž jsou patrny hvězdy až do 4. velikosti. Dvouvteřinová exposice stačila ku zobrazení konjunkce Venuše s Měsícem, záhy z večera, takže dostatečně se vyexponovaly i obrysy krajiny. Později večer stačila vteřinová exposice Měsíce, aby se stala patrnou i doplňující jeho temná část. Všeobecně byla uznána schopnost objektivů a členům bylo doporučeno při nákupech fotografických objektivů zvoliti tento typ. Demonstraci krásného snímku meteoritu, zaslaného p. Klepeštovi sirem dr. W. Lockyerem, byla schůze ukončena. Správou sekce byl pověřen p. Klepešta, na jehož adresu uveřejněnou v minulem čísle, buďte řízeny všechny zprávy a dopisy sekce se týkající.