Seydl Otto

Seydl Otto

GC6TR0J

5.5.1884 - 15.2.1959

astronom

 

Dr. Otto Seydl se narodil do rodiny stavebního inženýra v Merklíně u Přeštic.
Po maturitě na plzeňské reálce odešel studovat na českou techniku do Prahy. Záhy však přešel na filozofickou fakultu české univerzity, která až do let 1919–1920 zahrnovala také přírodní vědy. V popředí Seydlova zájmu stála astronomie. Na fakultě navštěvoval přednášky Gustava Grusse a Františka Nušla, praktikoval v univerzitním astronomickém ústavu. V roce 1924 vykonal zkoušku a obhájil práci „Rozdělení stálic velikosti 6.5 a jasnějších katalogu Revised Harvard Photometry v soustavě souřadnic galaktických“. Stelární statistikou se zabýval i v dalších letech.
Po dokončení studií učil dvanáct let na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Teprve na žádost F. Nušla, tehdejšího ředitele Státní hvězdárny, přeřadilo ministerstvo školství a národní osvěty Seydla od února roku 1921 na pražskou hvězdárnu.
Seydl se v Praze podílel na meteorologických pozorováních a obstarával pravidelnou časovou službu. Prováděl rovněž magnetická měření, a to až do roku 1927, kdy vybudování železných konstrukcí v depozitářích univerzitní a technické knihovny v Klementinu znemožnilo pokračovat v měřeních s požadovanou přesností.
Teprve rok po Nušlově odchodu do výslužby byl počátkem března 1939 Seydl oficiálně potvrzen jako zatímní správce Státní hvězdárny, ačkoli tuto činnost fakticky vykonával již předtím.
Za svou odbornou činnost byl Seydl v roce 1937 zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Rovněž byl členem několika zahraničních společností pro astronomii a dějiny vědy.

 

 

Podklady

 

Otto Seydl se narodil 5. května 1884 v Merklíně u Přeštic. Po maturitě na plzeňské reálce odešel ve stopách svého otce – stavebního inženýra – studovat na českou techniku do Prahy. Záhy však přešel na filozofickou fakultu české univerzity, která až do let 1919–1920 zahrnovala také přírodní vědy. V popředí Seydlova zájmu totiž stála astronomie: na univerzitě navštěvoval přednášky Gustava Grusse a Františka Nušla, praktikoval v univerzitním astronomickém ústavu. Po dokončení studií učil dvanáct let na obchodní akademii v Českých Budějovicích.
Konečně na žádost F. Nušla, tehdejšího ředitele Státní hvězdárny, přeřadilo ministerstvo školství a národní osvěty Seydla od února roku 1921 na pražskou hvězdárnu. Seydl zde byl pověřen správou odborné knihovny a brzy také převzal administrativní agendu celé hvězdárny, jež tehdy sídlila v areálu Klementina. Ředitel Nušl byl totiž převážně zaměstnán na observatoři v Ondřejově, kterou její majitel Josef J. Frič poskytoval Státní hvězdárně k praktickým pozorováním. Seydl se v Praze podílel na meteorologických pozorováních a obstarával pravidelnou časovou službu. Prováděl rovněž magnetická měření, a to až do roku 1927, kdy vybudování železných konstrukcí v depozitářích univerzitní a technické knihovny v Klementinu znemožnilo pokračovat v měřeních s požadovanou přesností. Jako absolvent reálky mohl být Seydl připuštěn k rigorózu až po změně příslušných předpisů; v roce 1924 vykonal zkoušku a obájil práci Rozdělení stálic velikosti 6.5 a jasnějších katalogu „Revised Harvard Photometry“ v soustavě souřadnic galaktických. Stelární statistikou se poté zabýval i v dalších letech.
Pořádání archivu Státní hvězdárny přivedlo Seydla k hlubšímu zájmu o dějiny astronomie. Tomuto tématu, zvláště pak dějinám klementinské observatoře, se s plným zaujetím věnoval po zbytek života. Jeho pilná badatelská práce v českých archivech zpřístupnila odborné veřejnosti cenné informace o někdejším technickém vybavení pražské hvězdárny, o vývoji meteorologických měření v Čechách ad.
V průběhu třicátých let, v souvislosti s blížícím se odchodem F. Nušla do penze, vyvstala otázka, kdo by jej měl ve funkci ředitele Státní hvězdárny nahradit. Situaci tehdy komplikoval poměr Státní hvězdárny k univerzitě a k ondřejovské observatoři. J. Frič sice daroval hvězdárnu v Ondřejově státu pro Univerzitu Karlovu (1928–1933) jako samostatný ústav, provoz observatoře však zajišťovali pracovníci Státní hvězdárny a na Fričovo přání se právě Nušl stal na Ondřejově ředitelem. Avšak Nušl se Seydlem jako se svým nástupcem nepočítal, přestože ten měl dlouholeté zkušenosti s administrativním vedením celé hvězdárny a od roku 1936 byl jejím finančním správcem. Argumentem v Seydlův neprospěch paradoxně bylo, že se vzhledem ke svému úřednímu zaneprázdnění nemohl věnovat praktické astronomii a že nebyl habilitován. Vztahy mezi Nušlem a Seydlem byly v té době velmi napjaté.
Teprve rok po Nušlově odchodu do výslužby byl počátkem března 1939 Seydl oficiálně potvrzen jako zatímní správce Státní hvězdárny, ačkoli tuto činnost fakticky vykonával již předtím. Léta okupace tíživě dolehla také na hvězdárnu. V roce 1940 byla nucena vystěhovat se z Klementina do činžovního domu v Budečské ulici na Vinohradech, v červnu 1942 byl Seydl odvolán z funkce jejího správce, v listopadu 1942 byla ondřejovská observatoř včetně personálu převedena pod německou univerzitu. Administrátorem Státní hvězdárny se pak Seydl znovu stal až v roce 1945, posléze byl jmenován ředitelem. Od srpna roku 1948 byl penzionován.
Za svou odbornou činnost byl Seydl v roce 1937 zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Rovněž byl členem několika zahraničních společností pro astronomii a dějiny vědy. 

 

 

Odhalení pamětní desky Otty Seydla

Otto Seydl
Autor: Matěj Rak

Základní škola Josefa Hlávky Přeštice, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a město Přeštice si vás dovolují pozvat na akce spojené se jménem významného občana Dr. Otty Seydla, který byl studentem místní školy v Rébcově ulici.

V tomto roce Česká astronomická společnost oslaví sto roků od svého založení. Jedním z našich významných členů byl i dr. Otto Seydl, historik naší astronomie, meteorolog, dlouholetý redaktor Říše Hvězd, popularizátor astronomie a ředitel Státní hvězdárny.

Akce připomínající tohoto významného občana a studenta Přeštic budou probíhat ve dvou dnech. Ve čtvrtek 21. 9. 2017 se můžete těšit na kytarový recitál Matěje Raka, pravnuka Otty Seydla, který zahraje v místním Kulturním a komunitním centru. Předprodej vstupenek je možný na portálu pořadatele, zároveň se můžete těšit i na fotografickou výstavu členů České astronomické společnosti, fyzikální pokusy nebo astronomické pozorování v areálu Základní školy Josefa Hlávky. Druhý vzpomínkový den, tedy v pátek 22. 9. 2017, pak dojde ve 14:00 hodin ke slavnostnímu odhalení pamětní desky Ottu Seydlovi za účasti významných hostů v prostorách Základní školy v Rébcově ulici.

Harmonogram:


    čtvrtek 21. 9. 2017
    17:00 - kytarový recitál Matěje Raka, pravnuka Otty Seydla v místním Kulturním a komunitním centru
    18:30 - fotografická výstava členů České astronomické společnosti, pokusy s tekutým dusíkem v prostorách ZŠ Josefa Hlávky a za jasného počasí pozorování noční oblohy
    pátek 22. 9. 2017
    14:00 - slavnostní odhalení pamětní desky Otty Seydla v prostorách ZŠ v Rébcově ulici

 


Aktuality:    aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách https://www.facebook.com/zpcas

ŽIVOTOPIS OTTO SEYDLA

Otto Seydl se narodil se 5. května 1884 v Merklíně u Přeštic v rodině panského stavitele Emanuela Seydla. Základní a měšťanskou školu navštěvoval v Přešticích, reálnou školu pak v Plzni. Odmaturoval v roce 1903. V letech 1903-04 studoval na české vysoké škole technické, v letech 1904-1907 na filozofické fakultě české univerzity. Studia ukončil státní zkouškou učitelské způsobilosti pro střední školy z fyziky a matematiky v roce 1908 a v roce 1913 si rozšířil aprobaci o kupeckou aritmetiku pro vyšší školy obchodní.

 

Základní škola Josefa Hlávky v Rébcově ulici v Přešticích Autor: Josef Jíra
Základní škola Josefa Hlávky v Rébcově ulici v Přešticích
Autor: Josef Jíra
V letech 1909-1920 vyučoval na české obchodní škole v Českých Budějovicích. Během první světové války byl v roce 1915 mobilizován, ale jako učitel nakonec nenarukoval a vrátil se do Českých Budějovic.
 

 

Na začátku roku 1921 byl přidělen na Státní hvězdárnu na žádost jejího tehdejšího správce Františka Nušla. Na Státní hvězdárně se staral o časovou službu a pravidelná meteorologická a magnetická pozorování. Začal postupně vést knihovnu, výměnu vědeckých publikací a téměř celou administrativu. Zastupoval tak v Praze Nušla, který většinu pracovního týdne trávil na observatoři v Ondřejově. Od roku 1936 měl na starosti i finanční správu ondřejovské hvězdárny.

Za první republiky proběhla změna zákonů, po které mohl Seydl být jako absolvent reálky připuštěn k rigoróznímu řízení. Seydl se na dva semestry zapsal ke studiu astronomie na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1924 byl promován doktorem přírodních věd na základě disertační práce Rozdělení stálic velikosti 6,5 a jasnějších katalogu Harvard Revised Photometry v soustavě souřadnic galaktických pod vedením prof. Václava Lásky. Stelární statistice se věnoval i nadále. Byl propagátorem galaktických souřadnicí, v nichž vydal dva atlasy.

 

Odhalení pamětní desky Otto Seydla Autor: Josef Jíra
Odhalení pamětní desky Otto Seydla
Autor: Josef Jíra
V roce 1930 uspořádal archív Státní hvězdárny v Klementinu sahající až do roku 1775 a začal se zabývat historií české astronomie. Zaměřil se zejména na první století existence Státní hvězdárny (zal. 1751). Jeho bibliografie čítá na dvacet prací jen o historii Státní hvězdárny a svědčí o Seydlově rozsáhlém a precizním studium primárních pramenů.

 

Po odchodu Fr. Nušla do penze v roce 1938 byl Seydl jmenován správcem Státní hvězdárny. Během nacistické okupace byl jako osoba „politicky nepřijatelná“ této funkce zbaven, zůstal ale pracovníkem ústavu. Po válce se do této funkce vrátil a v roce 1947 byl jmenován ředitelem. V roce 1948 však byl po „dosažení věkové hranice“ direktivně poslán do výslužby a odstaven z veřejného života, ačkoliv současně obdržel osvědčení o státní a národní spolehlivosti. K jeho šedesátinám v roce 1944 otiskla Říše hvězd článek, o jeho následujícím životním jubileu v témže časopise není ani zmínka, otištěn je až nekrolog v roce 1959.

Otto Seydl však pokračoval ve vědecké práci; docházel nadále do knihovny a archívu Státní hvězdárny, vydal několik historicky zaměřených prací a v letech 1955-58 byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu v Praze.

Za svou odbornou činnost byl v roce 1937 zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Byl rovněž členem Mezinárodní astronomické unie a dopisujícím členem Académie Internationale d’Histoire des Sciences. Celý život se věnoval popularizaci astronomie, v letech 1926-1934 byl redaktorem Říše hvězd. Kromě astronomie se celý život věnoval i hudbě – hrál ve smyčcovém kvartetu.

Zemřel 15. února 1959.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Akademický bulletin
[2] Astronom dr. Otto Seydl
[3] Česká meteorologická společnost
[4] Emanuel Seydl