GC71XFV
16.10.1944-10.4.2000
astronom, pedagog
RNDr. Jindřich Šilhán byl český astronom a pedagog, který významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku. Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách.
Narodil se v městečku Velká Bíteš, mládí však strávil v obci Vendolí nedaleko Svitav. Protože jej silně zaujala astronomie, rozhodl se získat v tomto oboru odborné vzdělání. Po splnění patřičných náležitostí ji začal studovat na UK v Praze. Závěrečné zkoušky úspěšně složil r. 1969 a stal se z něj promovaný astronom.
Jeho prvním působištěm byla Hvězdárna a planetárium Brno. Zde se podílel na programech vizuálního sledování meteorů a proměnných hvězd, ve kterém vynikl. Brno se postupně stalo centrem pozorování proměnných zákrytových dvojhvězd pro celé tehdejší Československo. Později se dokonce program rozšířil přes hranice a stal se populární i v zahraničí.
V 70. letech Šilhán přesídlil na Hvězdárnu a planetárium v Českých Budějovicích, kde prováděl mimo jiné fotografování vybraných objektů na observatoři Kleť. Současně zasvěcoval do tajů astronomie veřejnost v budějovickém planetáriu. Po několika letech však musel toto místo opustit kvůli konfliktům s tehdejším vedením.
V roce 1976 zakotvil ve Ždánicích, kde působil celkem jedenáct let. Pracoval v domě dětí a mládeže, na místní hvězdárně a ještě v podniku Nářadí jako překladatel. Zasloužil se o pořádání letních praktik zaměřených na pozorování proměnných hvězd ve Ždánicích.
Roku 1987 se Šilhán vrátil na hvězdárnu do Brna, kde pokračoval v programu pozorování proměnných hvězd, vedl knihovnu pro odborné pracovníky i pro veřejnost. Přivydělával si také jako učitel matematiky a fyziky. Je po něm pojmenována planetka (14594) Jindrašilhán.
Podklady
Před patnácti lety, 10. dubna 2000, nás navždy opustil český astronom a pedagog Jindřich Šilhán. Propagoval astronomii mezi veřejností, pořádal přednášky, vedl odborné kurzy a kroužky. Sám pozoroval meteory a zejména proměnné hvězdy. Díky jeho působení se úspěšně rozvíjela různá vizuální pozorování.
Narodil se v moravském městečku Velká Bíteš, mládí však strávil v Pardubickém kraji, v obci Vendolí nedaleko Svitav. Protože jej silně zaujala astronomie, rozhodl se získat v tomto oboru odborné vzdělání. Po splnění patřičných náležitostí ji začal studovat na Karlově univerzitě v Praze. Závěrečné zkoušky úspěšně složil roku 1969 a stal se z něj promovaný astronom.
Prvním místem, kam nastoupil po ukončení studia, byla Hvězdárna a planetárium Brno. Zde se podílel na programech vizuálního sledování meteorů a proměnných hvězd. Vynikl zejména v druhém zmíněném, neboť ten vedl a Brno se postupně stalo centrem pro pozorování proměnných zákrytových dvojhvězd pro celé tehdejší Československo. Později se dokonce program rozšířil přes hranice a stal se populární i v zahraničí.
V 70. letech Šilhán přesídlil na Hvězdárnu a planetárium v Českých Budějovicích, kde prováděl mimo jiné fotografování vybraných objektů na observatoři Kleť. Současně zasvěcoval do tajů astronomie veřejnost v budějovickém planetáriu. Po několika letech však musel toto místo opustit kvůli konfliktům s tehdejším vedením.
Roku 1976 zakotvil ve Ždánicích, kde působil celkem jedenáct let. Pracoval v Domě dětí a mládeže, na místní hvězdárně a ještě v podniku Nářadí jako překladatel. Při této práci zúročil své bohaté znalosti cizích jazyků. Zasloužil se o to, že se ve Ždánicích začala pořádat letní praktika zaměřená na pozorování proměnných hvězd.
Roku 1987 se Šilhán vrátil na hvězdárnu do Brna a pokračoval zde v programu pozorování proměnných hvězd. Zároveň měl na starosti knihovnu, jak pro odborné pracovníky, tak i pro veřejnost. Přivydělával si také jako učitel matematiky a fyziky.
Zastával funkce i v České astronomické společnosti. Byl hospodářem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a časem i v nově založené Sekci pro temné nebe.
Bohužel astronomická pozorování se negativně podepsala na jeho zdraví. Dlouhá léta trpěl revmatismem a později se přidaly i komplikace s ledvinami. Jindřich Šilhán zemřel 10. dubna 2000 ve věku 55 let.
Na jeho počest byla založena Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku, která se uděluje za výjimečné výsledky související s pozorováním proměnných hvězd. Šilhánovo jméno také dostala planetka s číslem 14594.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň,
Jindřich Šilhán (16. října 1944 Velká Bíteš – 10. dubna 2000 Brno) byl český astronom a pedagog, který významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku.
Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách[1].
Sekce proměnných hvězd a exoplanet České Astronomické společnosti uděluje od roku 2000 cenu Jindřicha Šilhána Proměnář roku[2]. Cena se každoročně uděluje za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd.
Členové elektronické konference Společnosti pro meziplanetární hmotu navrhli pojmenovat planetku jménem Jindrašilhán a 26.7.2000 bylo ve věstníku MPC zveřejněno definitivní pojmenování planetky 1998 SS26, kterou objevil v Ondřejově Petr Pravec 24.9.1998, číslem 14594 a jménem Jindrašilhán[3].
Jindřich Šilhán se narodil ve Velké Bíteši a vyrůstal ve Vendolí, okres Svitavy. Vystudoval astronomii na Karlově univerzitě a v roce 1969 se stal promovaným astronomem a později v letech 1990 získal titul magistr. Po dokončení studia začal pracovat pro Hvězdárnu a planetárium Brno, odkud musel později v sedmdesátých letech v době normalizace odejít. Získal místo na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích a začal fotografická pozorování na observatoři na Kleti, ale opět musel odejít. Poté získal místo na hvězdárně ve Ždánicích, kde začal pořádat praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Po přestupu do Domu dětí a mládeže ve Ždánicích rozšířil svůj záběr na další obory, včetně rybářského kroužku pro děti, nebo kroužku programování. Koncem osmdesátých let začal opět pracovat na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Provozoval mimo jiné knihovnu pro zaměstnance i pro veřejnost.
Jindřich Šilhán, 1997 - portrét zaměstnance brněnské hvězdárny Foto: Jan Šafář
V České astronomické společnosti (ČAS) pracoval jako hospodář Sekce pro pozorování proměnných hvězd a později i Sekce pro temné nebe.
Od svých studentských let se po celou dobu své kariéry věnoval pozorování meteorů a především pozorování proměnných hvězd. Má velkou zásluhu na rozvoji programu pozorování proměnných hvězd pro pozorovatele v celém Československu i v zahraničí, především na vizuálním pozorování zákrytových dvojhvězd. Sám věnoval spoustu času pozorování a tak mohl být pro ostatní přesvědčivým a důsledným učitelem. Dokázal využít svých jazykových znalostí, zejména angličtiny, němčiny a francouzštiny v osobním i písemném styku se zahraničím a tak položil základy dnešního rozmachu pozorování proměnných hvězd organizovaného z brněnské hvězdárny či později Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČASu.
Podpis 4.12.1981 ve Zlíně (Gottwaldově) s dovětkem "pohrobek ze Ždánic"
Život Jindřicha Šilhána vystihují články Jana Hollana[4][5]. Řada zmínek včetně fotografií se nachází v sérii článků "Ohlédnutí za legendárními expedicemi" od Miroslava Šulce[6][7][8][9][10][11][12][13] a z ebicyklu 1986[14].
Publikace (výběr)
Pokorný Z., Raušal K., Šilhán J.: Návod k pozorování zákrytových proměnných hvězd, Hvězdárna a planetárium, Brno, 1973 – Počet stran: 121
Pokorný Z, Šilhán J.: Pozorování zákrytových dvojhvězd, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka, Brno, 1981 – Počet stran: 23[15]
Obůrka O., Šilhán J.: Pozorování zákrytových proměnných hvězd 1966 – 1969, Hvězdárna a planetárium, Brno, 1970 – Počet stran: 27[16]
Šilhán J.: Period changes in the eclipsing binaries DG Lacertae and MZ Lacertae, AAVSO, Volume 19, no. 1, p. 12–16, 1990[17]
Šilhán J.: Amateur Variable Star Observing in Czechoslovakia, AAVSO, vol. 19, no. 2, p. 147–148, 1990[18]
Šilhán J.: Cuno Hoffmeister (1892 – 1968), Perseus, 1997/4;1998/1[19]
Odešel Jindra Šilhán
Ve věku 55 let nás opustil kolega Mgr. Jindřich Šilhán, který astronomii zasvětil svůj život.
Ilustrační foto...Narodil se ve Velké Bíteši 16. října 1944, vyrůstal vevesničce Vendolí nedaleko Svitav. Jeho rozhodnutí, ževystuduje astronomii na Karlově univerzitě bylo v jehoprostředí věru neobyčejné. Promovaným astronomem se stalv roce 1969, v devadesátých letech mu pak připadl adekvátní titul magistr. Na badatelskou dráhu se po Jindrovi dal i jeho bratr Petr, který se stal fyzikem.
Už během studia se astronomii věnoval i ve svém volném čase, a to především pozorování meteorů a proměnných hvězd. Stejným oborům se pak věnoval, i když nastoupil do zaměstnání na hvězdárně na Kraví hoře v Brně. Při výzkumu meteorů pomáhal Vladimírovi Znojilovi, organizování vizuálního sledování zákrytů ve dvojhvězdách spočívalo pak už jenom na něm. Zejména druhý z programů se pod jeho vedením začalvelmi úspěšně rozvíjet, což trvá doposud. Z Brnaorganizované vizuální pozorování zákrytových dvojhvězdzískalo širokou základnu v celém Československu a právě díky Jindrovi Šilhánovi si získalo účastníky i v zahraničí a také dobrou světovou reputaci.
Přitom byly podstatné jeho nevšední jazykové znalosti, které získal ne výjimečným nadáním, ale pilným dlouholetým,vlastně trvalým studiem. Pro svou práci potřeboval používat(ne dle příkazů nadřízených, ale dle cílů, které si kladlsám) v písemném i osobním styku nejen angličtinu, ale i němčinu, a v devadesátých letech k nim přidali francouzštinu.
Zásluhy Jindry Šilhána o rozvoj astronomického výzkumu opřeného o práci amatérů ale spočívají hlavně v něčem jiném než v organizování. Jindra byl především učitel, a to neobyčejně poctivý a přesvědčivý. Přesvědčivý proto, že sám se velmi mnoho pozorování věnoval, a to i když s ním žádní žáci nepozorovali. Žáků -- mladých hvězdářů odchoval mnoho, setkáte se s nimi jako zaměstnanci nebo aktivisty na nejedné hvězdárně.
Z brněnské hvězdárny odešel v sedmdesátých letech naHvězdárnu a planetárium v Českých Budějovicích. Kromě práce pro veřejnost dole ve městě fotograficky pozoroval také na její observatoři na Kleti. Sebevětší úsilí však nemohlo zabránit neshodám s tehdejším samovládcem oné instituceAntonínem Mrkosem, který jej nakonec z hvězdárny vypudil (jako téměř každého) a neumožnil mu ani dokončit jeho projekt sledování planetky Eros.
Mrkos byl neobyčejně důsledný, a jako mocný komunista (bez vysokoškolského vzdělání, mimochodem) tehdy Jindrovi Šilhánovi i jeho manželce (rovněž vyhozené z hvězdárny) zabránil získat jakékoliv místo v Budějovicích. Jindra Šilhán tehdy získal místo až u vlakové pošty.
Pak Jindra získal místo jako první profesionální hvězdář veŽdánicích. Tehdy začala dlouhá řada praktik pro pozorovateleproměnných hvězd na ždánické hvězdárně. Jindra pak přešel do Domu dětí a mládeže ve Ždánicích. Jeho záběr tím vzrostl, protože respektoval zájmy dětí -- vedl např. s nadšením i rybářský kroužek, jakkoliv přitom byl spolu s dětmi začátečník. Svou kvalifikaci lépe uplatnil v kroužku, kde se učili používat programovatelné kalkulátory, tedyalgoritmizovat problémy. Mezi jeho žáky byl tehdy i dnešní poslanec a předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek.
Koncem osmdesátých let se Jindra vrátil na brněnskouhvězdárnu, na které už zůstal. Poté, co se rozšířila do novévětší budovy, začal provozovat její knihovnu jako službunejen pro její pracovníky ale i pro veřejnost. Programsledování zákrytových dvojhvězd s jeho profesionální účastí dosáhl nového mezinárodního rozmachu, který trvá až dodnes.
Na brněnské hvězdárně jsou platy nevysoké, a tak si přivydělával tím, co uměl -- vyučováním matematiky a fyziky. Mnoho žáků mu je vděčných za pomoc, bez které by nesložili přijímací zkoušky nebo nedostudovali.
Mnoho set nocí, které strávil v kopulích nebo pod širým nebem, nesvědčilo ani jeho osobnímu životu ani zdraví.S postupně sílícím revmatizmem bojoval desítky let,v posledním roce se k tomu přidaly potíže s ledvinami. Přesto lidem kolem sebe dodával elán do práce a sám pracoval s neselhávající pečlivostí. Významná byla jeho činnost v České astronomické společnosti, hlavně jako hospodáře velké Sekce pro pozorování proměnných hvězd, a také novězaložené Sekce pro temné nebe. Shromáždění a sepsání členských příspěvků na rok 2000 byla také poslední práce, kterou koncem minulého týdne dokončil.
Když jsem Jindru zavezl v sobotu z hvězdárny domů (snad poprvé se netroufl vracet se tramvají a pěšky), netušil jsem, že ho vidím naposled. Mohlo mě napadnout, že jej nemám nechávat samotného (říkal jsem si, má přece telefon), když měl tak málo sil, že se v noci ze čtvrtka na pátek ani nešel dívat na polární záři.
Čím dál víc si nyní uvědomuji, za co mu vděčím. Byl mýmprvním učitelem astronomie v kursu na brněnské hvězdárně, a nebýt jej, určitě bych se hvězdářem nestal. Díky němu jsem se naučil pořádně anglicky, když mě pobídl, abych také chodil do jazykové školy a k Vánocům 1970 mi věnoval úžasnýHornbyho The Advanced Learner's English Dictionary. Spolupracoval se mnou ochotně na mnoha projektech, a já mám hrozný pocit, že jsem se mu doposud zdaleka nestačil odvděčit, ba že jsem se k němu nechoval, jak si zasloužil. Už to nenapravím.
Jeník Hollan