Šourek Jan

Šourek Jan

 

V ranních hodinách prvého dne nového roku) 1. ledna 1949 skončil život dlouholetého místopředsedy Společnosti Ing. Dr Jana Sourka. Dr Šourek se narodil 24. června 1887 v Sedmihorkách U Turnova. Vystudoval reálku v Ječné ulici v Praze a po jejím absolvování roku 1905 studoval chemii. V roce 1909 byl jmenován inženýrem a roku následujícího byl promován na doktora věd technických. Jeho touha po vědění jej vedla později ke studiu organické chemie) ke studiu botaniky a zoologie. A tento posledně jmenovaný zájem zavedl Dr Sourka
do Spolku přátel zoologické zahrady v Praze) kde byl obětavým a zasloužilým předsedau.
V Československé společnosti astronomické je se jménem Ing. Dr Jana Sourka spojeno období od r. 1926 do r. 1945) kdy .po plných 19 let byl jejím místopředsedou. Ti) kdo docházeli pravidelně v sobotu v té době na hvězdárnu poznali) že byl nejen všestranně obeznámen se všemi obory moderní astrmwmie) ale že měl i neobyčejné znalosti v matematice) fysice) chemii) biologii) botanice) zoologii) ornithologii. Jeho přátelé o něm říkali) že není odvětví přírodních věd) v němž by se Dr &urek nemohl zúčastnit diskuse.
Za letní dovolené se věnoval geologickému průzkumu Českého Ráje) zvláště pak okolí svého rodného Turnovska. Avšak jeho nejmilejší vědou byla mu přece jen astronomie a té zůstal věren až do poslední doby svého života. Smrtelná choroba již podrývala jeho neobyčejnou lásku k přírodě a životu a přece za jasných večerů se těšil pohledem na krásy Mléčné dráhy) které pozoroval svým Binarem z bytu na Nábřeží Legií na Smíchově. Theoreticky a matematicky se zabýval hlavně problémy naší sluneční soustavy a v odborných publikacích ČAS. Memoirs and Observations vydal svoji práci )JA Hypothesis on the Origin of the Solar System and that of Multiple StarsJJ

Dr Sourek patřil mezi pr1mí budovatele Společnosti) kteří se scházeli pravidelně ještě před dvěma lety) ale po náhlém odchodu Andělově počal chyběti i on. Téměř celý rok vzdorovalo jeho silné tělo a pevná vůle zákeřné chorobě. Jeho brzký odchod netušil nikdo, jako nečekal-nikdo náhlý odchod řed. Anděla. Odešel tiše a jeho přáním bylo, aby i jeho pohřeb byl prostý, beze všech okázalostí, které neměl rád. Jeho tělo bylo dopraveno do jeho rodi.ště a pohřbeno na malém hřbitově uprostřed lesaJ na Hrubé Skále.

Na poslední cestě dne 7. lednn, 1949 jej doprovodilo jen něk~lik jeho nejbližších přátel a členů rodiny. Tam odpačívá uprostřed přírody, s šumotem stromů a zpěvem ptactva. A nad malým lesním hřbitovem vysoko, vysoko je ob~ha plná hvězd.
U hrobu jsme se rozloučili se zesnulým jménem. Společnosti. která mu vděčí za kus poctivé a nezištné práce.

ŘH 1949 (48-9)