Vlašimská hvězdárna byla postavena vlašimskými občany v roce 1961 v Akci Z a pod hlavičkou tehdejšího Závodního klubu ROH Blanických strojíren úspěšně rozvíjela svoji činnost až do léta roku 1992. Během třiceti let proběhlo svépomocí několik rekonstrukčních prací, byla přistavěna samostatná radioastronomická buňka pro vědecké přístroje, instalovány paraboly radiointerferometru, vybudováno parkoviště, činnost dobrovolníků ze zaměřila na vědecký výzkum. Hybnou silou budování hvězdárny a bohaté činnosti v následujích letech byl Jan Zajíc (*1910).
Koncem roku 1991 bylo založeno občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost (dále jen VAS), jejíž hlavním úkolem je zachování a rozvoj činnosti vlašimské hvězdárny, propagace a popularizace astronomie a ostatních vědních oborů mezi širokou veřejností, zejména mezi mládeží. Úsilí o převod hvězdárny a přilehlého pozemku do majetku obce bylo zpočátku neúspěšné. Masivní protestní kampaň mezi občany Vlašimi, orgány města a okresu i v celostátních sdělovacích prostředcích a protesty profesionálů v oboru astronomie, kteří dosavadní činnost hvězdárny znali a velmi kladně hodnotili, byly neúčinné.
V období od 1.7.1992 do 3.9.1996 byla hvězdárna tehdejším vlastníkem (Podniková odborová rada S&B a.s. a BS s.p.) pronajata soukromému podnikateli Václavu Hlaváčkovi, což znamenalo likvidaci dosavadní činnosti. Většina inventáře byla z objektu odvezena a rozprodána, přednáškový sál hvězdárny sloužil jako kancelář, zbytek objektu a přilehlý pozemek jako sklad materiálu, v kopuli hvězdárny žil pes. Přístroje a optika nebyly udržovány, v mnohém byly i nenahraditelně záměrně zničeny. Pozemek byl zdevastován.
Na základě několika správních řízeních vedených státními orgány proti nájemci, který nedodržoval základní předpisy (nakládání s odpady apod.), mu byla odborovou organizací vypovězena smlouva o nájmu a objekt, příslušenství a pozemek odprodán Městu Vlašim. První vlaštovkou obnovení činnosti bylo veřejné pozorování částečného zatmění Slunce 12. října 1996. Uvedení hvězdárny do původního stavu a zpřístupnění si vyžádalo nemalé materiální i finanční prostředky a pracovní nasazení členů Vlašimské astronomické společnosti a dalších příznivců vlašimské astronomie. Slavnostní znovuotevření hvězdárny proběhlo 31.5.1997 za přítomnosti představitelů města, okresního úřadu, místních podnikatelů a zástupců české astronomie. Od 1.1.1997 má hvězdárnu v pronájmu Vlašimská astronomická společnost.
Základním posláním Vlašimské astronomické společnosti je šíření vědeckých poznatků z astronomie a příbuzných vědních a technologických oborů mezi širokou veřejností. Především dětem a mládeži bychom chtěli přitažlivým způsobem zpro- středkovávat základy astronomické vzdělanosti a podněcovat tak jejich další, hlubší zájem o tento obor. V ideálním případě bychom byli rádi, kdyby prostředí vlašimské hvězdárny ovlivnilo směřování mladých lidí ke studiu přírodních věd tak, jak se to již v minulosti několikrát stalo.
Jmenovité aktivity, kterými Vlašimská astronomická společnost naplňuje své poslání, provádějí její členové dobrovolně ve svém volném čase; hvězdárna ani VAS nemají žádného stálého placeného zaměstnance a o udržení tohoto stavu budou členové společnosti i nadále usilovat. Členové VAS dbají na to, aby veškeré jejich aktivity probíhaly z odborného i pedagogického hlediska na nejvyšší možné úrovni, která je v podmínkách dobrovolné organizace dosažitelná. Proto se také snaží udržovat živé kontakty jak s profesionálními astronomy z odborných pracovišť, tak s ostatními dobrovolnými organizacemi podobného zaměření u nás i v zahraničí.
Mezi tyto naše aktivity především patří:
astronomické vzdělávání pro školy - v rámci učebních osnov fyziky jsou pro třídy základních a středních škol z širšího regionu pořádány astronomické přednášky a pozorování
pozorování a přednášky pro veřejnost - denní i večerní pozorování pořádané pro jednotlivce i organizované skupiny zájemců na základě předchozí domluvy (náhodní zájemci bez předchozí domluvy nejsou většinou odmítnuti), tematické přednášky pozvaných astronomů-profesionálů, pozorování při mimořádných úkazech (zatmění, apod.)
amatérská odborná činnost - program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami, radiové pozorování Slunce, optické pozorování Slunce, systematické měření meteorologických veličin, pozorování optických jevů v zemské atmosféře, provádění základních astronomických výpočtů (polohy těles na obloze, apod.)
rozšiřování a modernizace přístrojového vybavení - vlastními silami konstruujeme nové a modernizujeme stávající přístroje pro astronomická pozorování, včetně tvorby softwaru pro astronomické výpočty
knihovna a audiovizuální tvorba - hvězdárna vlastní poměrně rozsáhlou knihovnu se svazky s astronomickou tematikou jak popularizačního, tak odborného charakteru, je dlouholetým předplatitelem několika astronomických periodik, na hvězdárně vzniklo několik audiovizuálních pořadů s astronomickým zaměřením
víkendové pobyty dětí z měst - hvězdárna je otevřena také pro další odpočinkové aktivity; často je využívána zejména mládežnickými skupinami odjinud (např. sportovní oddíly či skauti z Prahy), kteří zde tráví víkend, poznávají Vlašim i celé Podblanicko a hvězdárnu mají jako jakousi "základnu"
Hlavními optickými přístroji vlašimské hvězdárny jsou zrcadlový dalekohled (reflektor) Newtonova typu s průměrem zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1580 mm a refraktor s objektivem Zeiss o průměru 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2250 mm. Oba dalekohledy jsou umístěny na společné vidlicové paralaktické montáži (viz snímek), která je poháněna hodinovým strojem s krokovým motorem a procesorovou řídící jednotkou.
V nedávné minulosti proběhla rozsáhlá modernizace montáže hlavního dalekohledu, při které byl přístroj vybaven počítačem řízeným naváděcím systémem NavSys (podrobné informace o naváděcím systému najdete na zvláštních webových stránkách). V další etapě budou na obě osy montáže nainstalovány počítačem ovládané rychlopohony a uzavře se tak automatizační smyčka, která dovolí plně robotizovaný provoz dalekohledu. Otevřou se tím zcela nové možnosti, kdy s takto vybaveným dalekohledem budeme moci provádět moderní pozorovací techniky, jaké zná soudobá astronomie. Vedle toho dojde k dalšímu značnému usnadnění a urychlení práce s dalekohledem s možností dopředného naplánování celého pozorování, což bude mít přínos i při demonstračním pozorování s veřejností.
Vlašimská hvězdárna disponuje dále několika dalšími menšími dalekohledy, ze kterých je nutno jmenovat refraktor Zeiss 80/1200 mm na velice kvalitní montáži od stejného výrobce. Tento a další přístroje jsou mj. používány na expedicích pro svoji poměrně snadnou převoznost. Posledně uvedený přístroj se např. zúčastnil expedicí za úplným zatměním Slunce v Rumunsku v roce 1999 a v Angole v roce 2001.
Na vlašimské hvězdárně byla zkonstruována aparatura pro pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami založená na principu televizního záznamu zákrytu hvězdy, do kterého je vkládána informace o velmi přesném čase. Přesný čas je získáván příjmem časového signálu DCF-77, kterým je vedle zákrytové aparatury napájen i rozvod přesného času, instalovaný v budově hvězdárny.
Na vlašimské hvězdárně se již mnoho let provádí radioastronomické pozorování Slunce metodou tzv. náhlého zvýšení atmosferik (SEA). Jde o nepřímou pozorovací metodu založenou na záznamu radiového šumu způsobovaného pozemskými bouřkami (zejména v tropických oblastech) přijímaného na značnou dálku odrazem od vodivých vrstev zemské ionosféry v pásmu velmi dlouhých radiových vln - pracují zde dva příjímače na kmitočtech 27 kHz a 38 kHz. Protože stav zemské ionosféry závisí na momentální sluneční aktivitě, lze takto zprostředkovaně pozorovat děje na Slunci (sluneční erupce). Vedle pozorování SEA byla na vlašimské hvězdárně v minulosti snaha o zahájení činnosti slunečního radiointerferometru, přístroj se však nepodařilo dokončit a dnes z něj zbyla pouze dvojice parabolických antén v blízkosti hvězdárny.
Hvězdárna má ve výbavě rovněž přístroje na měření základních meteorologických veličin.