GC73D7T
3. 4. 1837 – 5. 7. 1923
matematik, pedagog, astronom
Jaroslav Zdeněk byl český astronom a matematik, byl zvolen prvním předsedou ČAS.
Narodil se v Praze, kde byl jeho otec správcem zemské porodnice. Obecnou školu navštěvoval u Panny Marie Sněžné a u piaristů. Po třech letech strávených od roku 1848 na gymnáziu, začal od primy studovat reálku (gymnázium opustil pro nechuť ke studiu latiny).
Do roku 1860 studoval na tehdejší německé polytechnice v Praze, poté vyučoval pět let na německé reálce v Praze jako suplent. Na českém ústavu pro vzdělávání učitelů v Praze od roku 1870 setrval plných 35 let. Vyučoval hlavně matematiku a zeměpis a vychoval řadu generací učitelů. Jako spolupracovník se účastnil na tvorbě a především pak obsahu čítanek pro obecné školy, které vydali Šťastný a Sokol.
Od svých devatenácti let horlivě pěstoval turistiku, cestoval většinou pěšky po Čechách, po zemích rakouských, pak v Německu, ve Švýcarsku a ve Francii. Byl společně s ředitelem Františkem Borovským hlavním spolu-pracovníkem Řivnáčova „Průvodce po království Českém“ a zvolen starostou Klubu českých turistů roku 1888 po Vojtěchovi Náprstkovi. V této době Klub zněkolikanásobil počet svých členů a zřídil rozhlednu na Petříně.
O astronomii se Jaroslav Zdeněk zajímal již jako mladík se svými kolegy na reálce v letech 1855–1857. Při ustavující valné hromadě ČAS 8. 12. 1917 byl aklamací zvolen prvním předsedou, ač ve své vrozené skromnosti s úsměvem poukazoval na své vysoké stáří a na to, že v astronomii je také spíše amatérem než odborníkem. V těžkých začátcích společnosti profesor Zdeněk uplatnil své bohaté organizátorské zkušenosti a i přes svůj vysoký věk se zúčastňoval s obvyklou přesností všech schůzí a výborových porad. 9. února 1919 rezignoval z pozice předsedy ČAS, především pro svůj pokročilý věk a zdravotní obtíže. Dále však přednášel a svými radami pomáhal výboru ČAS. 14. března 1921 byl Jaroslav Zdeněk jmenován prvním čestným členem ČAS.
Podklady
* 3.4. 1837 Praha
† 9.7. 1923
Jaroslav Zdeněk se narodil 3. dubna 1837 v Praze, kde byl jeho otec správcem zemské porodnice. Záhy osiřel a jeho poručníkem se stal jeho strýc Josef Wenzig, tehdy profesor na stavovské reálce, potom první ředitel první české reálky v Praze. Obecnou školu navštěvoval Jaroslav u Panny Marie Sněžné a u piaristů. Po třech letech strávených od roku 1848 na gymnáziu, začal od primy studovat reálku (gymnázium opustil pro nechuť ke studiu latiny). Všechny tyto školy byly v té době samozřejmě německé. V letech 1854 - 60 přednášel Jaroslav Zdeněk v soukromém kroužku, veřejně pak v letech 1863 - 65 v Prachaticích, později v Praze v Besedě učitelské a někdy i na venkově, hlavně z oboru zeměpisu a astronomie. Od roku 1857 do roku 1860 studoval na tehdejší německé polytechnice v Praze, poté vyučoval pět let na německé reálce v Praze jako suplent. V této době, v prosinci 1864, vykonal zkoušku pro reálné vyšší školy, a to z deskriptivy a strojnictví. Od 1. října 1865 do konce listopadu 1870 byl profesorem na německém reálném gymnáziu v Prachaticích. Přitom vykonával od konce listopadu 1869 do konce září 1871 funkci školního okresního inspektora pro české školy v prachatickém okrese. 24. října 1870 byl jmenován hlavním učitelem (profesorem) na českém ústavu pro vzdělávání učitelů v Praze, kde 1. prosince 1870 nastoupil a setrval zde plných 35 let. Vyučoval hlavně matematiku a zeměpis a vychoval řadu generací učitelů. Po dlouhá léta byl členem zkušební komise pro měšťanské a obecné školy. V letech 1882 - 93 se zúčastnil osmi zeměpisných sjezdů v Německu, kde se setkávalo více než 500 účastníků z celého světa. Jaroslav Zdeněk tam výborně reprezentoval českou práci v oboru zeměpisu. Roku 1883 přednášel na sjezdu ve Frankfurtu nad Mohanem [Uber Darstellbarkeit kartographisscher Objekte] a jeho návrhy ve školních otázkách a stanovách sjezdu byly přijaty poté, co se ustoupilo od návrhů původních. Zdeněk vydal u Eduarda Holzla ve Vídni nástěnnou školní mapu království Českého v trojí úpravě, též pro německé školy. Dále spis ,,Globus zemský" [r.1876 v Praze] a ,,O zdánlivém oběhu těles nebeských" [rok 1877 v Praze]. Jako spolupracovník se účastnil na tvorbě a především pak obsahu čítanek pro obecné školy, které vydali Šťastný a Sokol. Od svých devatenácti let horlivě pěstoval turistiku, cestoval většinou pěšky po Čechách, po zemích rakouských, pak v Německu, ve Švýcarsku a ve Francii; byl vedle ředitele Františka Borovského hlavním spolupracovníkem Řivnáčova Průvodce po království Českém a zvolen po Vojtěchovi Náprstkovi r.1888 - 89 starostou Klubu českých turistů. V této době Klub zněkolikanásobil počet svých členů a zřídil rozhlednu na Petříně. Roku 1883 byl mezi deseti zakladateli Ústředního spolku českých profesorů. Na odpočinek odešel roku 1905. Při té příležitosti mu byl udělen titul školního rady. O astronomii se Jaroslav Zdeněk zajímal již jako mladík se svými kolegy na reálce v letech 1855 - 1857. Při ustavující valné hromadě ČAS 8. prosince 1917 byl aklamací zvolen prvním předsedou, ač ve své vrozené skromnosti s úsměvem poukazoval na své vysoké stáří a na to, že v astronomii je také spíše amatérem než odborníkem. V těžkých začátcích společnosti profesor Zdeněk uplatnil své bohaté organizátorské zkušenosti a i přes svůj vysoký věk se zúčastňoval s obvyklou přesností všech schůzí a výborových porad. Měl velký zájem na tom, aby se přednášková činnost Společnosti stále vyvíjela a jeho přednášky mívaly vysokou úroveň a velkou navštěvovanost. 9. února 1919 rezignoval na novou volbu za předsedu ČAS, především pro svůj pokročilý věk a zdravotní obtíže. Dále však přednášel a svými radami pomáhal výboru ČAS. 14. března 1921 byl Jaroslav Zdeněk jmenován prvním čestným členem ČAS.
V květnu a červnu 1922 vyučoval profesor Zdeněk ve svých 85-ti letech němčinu na Jiráskově gymnáziu v Praze. A pan profesor Zdeněk byl i v tomto vysokém věku vynikajícím pedagogem. Jeho životní pouť se zakončila 5. července 1923 po delší nemoci, ve stáří 86 let. Při pohřbu 9. července se rozloučil se zesnulým předseda Společnosti, pan profesor František Nušl a mnozí členové a přátelé.