Teorie našich pozorování

 

Pozorování 

Pozorování metodou projekce - Jedná se o nejjednodušší a nejbezpečnější způsob pozorování. Obraz Slunce promítáme dalekohledem na projekční desku, velikost obrazu Slunce je většinou 25 cm. Přednost této metody spočívá v možnosti graficky zaznamenat jednotlivé fotosferické jevy a umožňuje určování poloh skvrn s dostatečnou přesností.

Sluneční fotosféru pozorujeme dalekohledem 100/1500 mm metodou projekce. Na papír kreslíme temné skvrny (umbra), polostíny (penumbra), fakulové pole a větší granulaci.
 

Podrobná teorie je v sekci ČESLOPOL

 

Vyhodnocování

Z napozorovaného zákresu  začínáme vyhodnocovat tyto parametry:

  • počet skupin (g)
  • počet skvrn (f)
  • relativní číslo (napozorované) (r)
  • relativní číslo ve středu disku (rc)
  • vypočítáváme další indexy:
    •  CV index – ohodnocení typu skupiny
    •  SN index – podle vývoje skupiny s rozšířením polostínů ve skupině
    •  RB index – vyjádříme dle velikosti skupiny skvrn
  • měříme plochu skvrn ve skupině
  • měříme plochu skvrn na celém disku
  • plochu skvrn - přepočet na polokouli
  • plochu fakulových polí

 

Tyto všechny výpočty rozdělujeme na asymetrii sever - jih a asymetrii východ - západ.  Měříme polohu skupin pro zobrazování synoptických map.

 

Slunce

Slunce je nejbližší hvězda Zemi a je zatím jediná, jejíž povrch můžeme detailněji sledovat (povrchem máme na mysli nejspodnější vrstvu, kterou jsme schopni vidět). Jsme na jeho povrchu schopni pozorovat útvary o velikosti desítek a stovek kilometrů. Avšak nitro Slunce můžeme popisovat pouze modely, jež se shodují s pozorováním vnějších projevů Slunce. Slunce je centrální těleso naší sluneční soustavy. Obsahuje 99 % hmotnosti celé soustavy. Je mohutným zdrojem energie, kterou vyzařuje ve všech oblastech elektromagnetického záření, čímž ovlivňuje všechna tělesa sluneční soustavy.