Strkovské meteority
Původní práci sepsal pan František Pešta, pod hlavičkou Československé astronomické společnosti při ČSAV. Název práce byl HROMADNÝ PÁD METEORICKÝCH KAMENŮ U STRKOVA A PLANÉ V TÁBORSKÉM OKRESE DNE 3. VII. 1753 (Soubor zpráv nalezených v archívech a kronikách).
Úvod
Myšlenku sestavit toto pojednání jsem pojal při čtení poznámky v knize dr. M. Plavce "Komety a meteory", ve stati Československé meteority, že "některé pády jsou velmi zajímavé a je s podivem, že se o nich mezi příznivci astronomie tak málo ví". Posílena byla výzvou Československé astronomické společnosti při ČSAV, meteorické sekce v Praze.
Místa tohoto pádu jsou v blízkosti Sezimova Ústí, v jehož Klubu pracujících je agilní astronomický kroužek. Jako jeho vedoucí dal jsem si za úkol, najít veškeré dosažitelné záznamy, pojednávající o hromadném pádu meteorických kamenů u Strkova v Táborském okrese od r. 1753.
Pátrání jsem zahájil počátkem roku 1962 v táborském okresním archívu. Po rozbíhajících se stopách pak bylo pátráno v obci Dírné, ve Státním archívu v Jindřichově Hradci, Třeboni, Plzni, Bílině a prostřednictvím Okresní lidové knihovny v Táboře v univerzitních knihovnách v Praze a Brně. Místním tiskem hledány zprávy, které by se snad zachovaly v okolních vesnicích z ústního podání.
Pátrání po dalších pramenech pokračovalo v roce 1963 a 1964 a materiál byl postupně podle časových možností zpracováván. Při tom je nutno potvrdit poznámku dr. M. Plavce, "neboť v české literatuře astronomické jsou buď jen evidenční záznamy tohoto pádu, nebo vůbec nic". Jako příklad možno uvést Dr. A. Dittrich ve svém pojednání "O meteoritech", vydaném v Baťkových ilustrovaných přednáškách v r. 1908, zaznamenává chronologicky pád některých meteoritů a meteorických dešťů, ale neuvedl hromadný pád meteorických kamenů u Strkova. Dr. K. Vrba, pronesl při svém nastolení za rektora České univerzity v Praze v r. 1895 slavnostní řeč "O meteoritech", v níž uvedl jako příklady pády meteoritů a meteorických dešťů v různých zemích, ale nezmínil se o hromadném pádu meteorických kamenů u Strkova na Táborsku. Zato hodně látky o tomto hromadném pádu je v německé vědecké literatuře, z níž také bylo čerpáno.
Pátrání během roku 1963 a 1964 bylo rozšířeno na Státní archív v Českém Krumlově, Okresní archív v Kutné Hoře, Státní ústřední archív v Praze, historické oddělení Ústavu pro hospodářskou správu lesů v Praze, Státní archív Severočeského kraje v Litoměřicích apod. Kromě toho byly získávány prameny prostřednictvím mezinárodní výpůjčkové služby z univerzitních knihoven ve Vídni a Berlíně a z Národní knihovny v Londýně.
Děkuji touto cestou všem vedoucím uvedených státních a okresních archívů, kteří se ochotně ujali pátrání po zprávách o hromadném pádu meteorických kamenů a nalezení zprávy nebo alespoň stopy po nich mně zaslali. Z takto získaných 30 pramenů jsem sestavil souborné pojednání, v němž jsou chronologicky sestaveny zprávy, které byly od července 1753 uveřejněny nebo pátráním v archívech nalezeny.
Za pomoc musím dále srdečně poděkovat archiváři Okresního archívu v Táboře J. Lintnerovi a řediteli Okresní lidové knihovny v Táboře A. Rejlkovi za skutečně obětavé a pečlivé obstarávání pramenů, jakož i prof. S. Woznicovi a prof. J. Raschelovi v Táboře za nevšední ochotu a úsilí při pořizování překladů ze starých archívních materiálů.
František Pešta